V Kyjevě se ráno při ostřelování částečně zhroutil obytný dům, nejméně dva lidé utrpěli zranění. Exploze byly v noci slyšet kromě hlavního města i Záporoží či Oděse. Letecký poplach byl vyhlášen i v některých městech na západě Ukrajiny – Lvově či Ivano-Frankivsku. Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že Ukrajina na některých místech přešla do protiútoku, tvrdí, že dokáže ruským jednotkám způsobovat velké ztráty. Kyjev oznámil smrt dalšího ruského generála, padl při útoku na Mariupol. Rusové ostřelovali mnohé civilní cíle.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
V noci na úterý poškodilo ostřelování několik obytných domů v Kyjevě, umírali v nich lidé. I ve středu se stala terčem ostřelování obytná budova. Zhroutila se dvě podlaží budovy ve čtvrti Ševčenko a poškozen byl i sousední objekt. Podle kyjevských úřadů utrpěli zranění dva lidé a tři desítky dalších byly evakuovány. V ukrajinské metropoli je od úterního večera vyhlášen pětatřicetihodinový zákaz vycházení, vyprší ve čtvrtek v sedm hodin ráno místního času.
Rusové však mají omezené kapacity, citoval server BBC výzkumníka obranného think-tanku Royal United Services Institute Justina Bronka. Podnikají relativně malé útoky o velikosti jednoho praporu, a to jim nestačí k tomu, aby dosáhli významnějšího pokroku.
„Nemyslím si, že v tuto chvíli může Rusko dobýt centrum Kyjeva. Nemyslím si, že je to možné s tou bojovou silou, kterou mají,“ říká Bronk. I přesto bude podle něj Rusko pokračovat v nátlaku na hlavní město a snažit se přimět Ukrajinu k jednání o příměří.
Mnoho obětí mezi civilisty přibylo i na dalších místech země. V Mariupolu bylo při ruském náletu zasaženo divadlo, v jehož krytu se podle radnice nacházely stovky lidí. Rusové v Mariupolu podle médií také pálili na evakuační konvoj.
Zpravodajka listu Ukrajinska pravda v Černihivu informovala, že ruské síly v jedné z obytných čtvrtích ostřelovali lidi stojící ve frontě na chléb. O život jich při tom přišlo přinejmenším deset.
V Charkově zahynuli tři lidé, když exploze ruských projektilů způsobily požár v tržnici. Dalších pět osob utrpělo zranění.
Záporoží a Oděsa
Agentura Ukrinform uvedla s odvoláním na starostu Anatolije Kurteva, že výbuch, jehož příčina není zřejmá, otřásl nad ránem městem Záporoží. Podle Ukrajinské pravdy došlo k výbuchu na nádraží. Explozi podle agentury nepředcházel žádný poplach. Informace o explozích přišly také z Oděsy.
„Ruské jednotky pokračují v ostřelování ukrajinského území. Našich mírových měst, našich občanů. Charkova, Oděsy a okolí. Vystřelily rakety na Kyjev. Zasáhly civilní infrastrukturu v Záporoží. Do dnešního rána zabily 103 dětí,“ oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruské lodě podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka ostřelovaly ukrajinské pobřeží v blízkosti obce Tuzly v Oděské oblasti. Domnívá se, že cílem Rusů bylo prověřit systém pobřežní ochrany. Dodal, že se pěchota nepokusila o výsadek na pobřeží, kterého se nyní Ukrajina v Oděské oblasti obává.
Plnohodnotný útok z moře na Oděsu by mohl být pro Ukrajinu hrozbou, ale Rusko zatím není v ideální pozici pro zahájení takového útoku. Pozemní jednotky, které by námořnictvo posílily, jsou totiž příliš daleko. Zdržely se ve svém zmařeném postupu na město Mykolajiv, píše BBC.
Pokud by Rusko přesto zahájilo námořní útok na Oděsu, čekaly by ho velké ztráty. „Bylo by zajímavé sledovat, zda jsou tak zoufalí,“ dodal analytik Bronk.
Donbas
Nejtěžší boje pokračují na východě Ukrajiny, zejména v okolí Ruskem okupovaného Luhansku.
Ruské síly se tam snaží přesunout na západ k městu Dnipro, aby se spojily se svými jednotkami z jihu – pokud se jim to podaří, hrozí, že ukrajinské jednotky, které jsou stále v oblasti Donbasu, budou obklíčeny.
Web Kyiv Independent uvedl, že letecký poplach byl vyhlášen i v mnoha dalších ukrajinských městech a oblastech. Sirény zněly i na západě Ukrajiny – v Ivano-Frankivsku i ve Lvově. Podle BBC byl poplach v tomto městě vyhlášen po dvou dnech. Naposledy poté, co Lvovem zněly sirény, Rusko zaútočilo na vojenskou základnu v blízkosti města.
Mariupol opustily tisíce obyvatel
Z obleženého města Mariupolu se podle poradce ukrajinského ministra vnitra Vadyma Denysenka do středečního rána dostalo asi 20 tisíc lidí, město opustili v autech. Podle dřívějšího sdělení úřadů je ve městě desetkrát tolik civilistů, kteří se z Mariupolu potřebují dostat.
Asi čtyři sta zaměstnanců a pacientů zůstává uvězněno v nemocnici, která byla v Mariupolu obsazena ruskými silami. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková uvedla, že vojáci „nyní z prostor nemocnice střílejí na pozice ukrajinské armády“.
Situace v Mariupolu je stále zoufalá, odhadem 400 tisíc obyvatel je bez tekoucí vody, elektřiny a plynu a nemůže odejít. Kontaktovat tamní obyvatele je nesmírně obtížné.
Při útoku na Mariupol zahynul ruský generálmajor Oleg Miťajev, uvedl poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko. Ruská strana úmrtí nepotvrdila.
Šestačtyřicetiletý Miťajev velel podle Heraščenka 150. motostřelecké divizi a bojoval i v Sýrii. Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova a Andreje Suchoveckého.
Protiútoky
Útoky nepodniká jen ruská strana. Podle CNN podnikla ukrajinská armáda v úterý vzdušný útok na letiště v Chersonu. Město i letiště ovládli Rusové, ze satelitních snímků, které televize zveřejnila, vyplývá, že bylo zničeno několik ruských helikoptér.
Ukrajinské velení tvrdí, že za poslední den byly sestřeleny tři ruské letouny, jedna helikoptéra a tři bezpilotní prostředky. Armáda podle generálního štábu na některých místech přešla do protiútoku a dokázala „zasadit ničivé údery skupinám okupačních vojáků v dočasně okupovaných oblastech“.
Nicméně štáb připustil, že se za posledních 24 hodin vojenská situace v zemi příliš nezměnila. Boje jsou převážně lokální, přímé střety mezi ruskými a ukrajinskými silami se vedou i v lesích nedaleko Kyjeva. Z pravidelné situační zprávy britského ministerstva obrany vyplývá, že ruské síly se obtížně vyrovnávají se zničením mostů, protože nejsou schopné provádět manévry mimo silnice a ukrajinský terén pro ně představuje zásadní problém. Rusko nadále nedokázalo získat kontrolu nad ukrajinským vzdušným prostorem, upozornili též Britové.
Generální štáb v úterý večer také uvedl, že Rusko přišlo o dvě pětiny sil, původně soustředěných u hranic s Ukrajinou; tito vojáci byli zabiti či jednotky ztratily bojeschopnost, poznamenala ruská redakce BBC.
Podle ukrajinského generálního štábu přišla Moskva o 13 800 mužů, 430 tanků a 84 letadel. Údaje není možné nezávisle ověřit. Střízlivější odhady západních expertů mluví až o 6 tisících padlých ruských vojácích.
Ztráty jsou na obou stranách
Ukrajinský generální štáb v úterý ráno vyčíslil ruské ztráty od začátku invaze na přibližně 13 800 vojáků, 430 tanků, 1375 obrněných vozidel, 190 děl, 70 raketometů, 43 zbraní protivzdušné obrany, 84 letadel, 108 vrtulníků, 819 kusů automobilové techniky, tři plavidla, 60 cisteren, 11 bezpilotních strojů a deset kusů speciální techniky. „Údaje se upřesňují. Sčítání komplikuje vysoká intenzita bojových akcí,“ dodal ukrajinský štáb.
„Taktické, vojskové a bezpilotní letectvo zničilo 128 vojenských cílů, včetně protileteckého raketového systému Buk-M1, Osa, čtyř radarů, čtyř velitelství, sedmi skladů zbraní a munice a 68 míst soustředění vojenské techniky,“ prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS o dění v uplynulých 24 hodinách. Ruské letectvo a protivzdušná obrana podle něj také sestřelily tři ukrajinské letouny – dva bitevní stroje Su-25 a stíhačku MiG-29 – a čtyři drony. Ministerstvo podle TASS zveřejnilo záběry ze zničení ukrajinského skladu v Černihivské oblasti, kdy dělostřeleckou palbu naváděl dron.
Ruské síly podle ministerstva od začátku „speciální vojenské operace“ zničily 111 ukrajinských letadel, 68 vrtulníků, 160 dronů, 159 zbraní protiletecké obrany, 1353 tanků a dalších obrněnců, 129 raketometů, 493 děl a minometů a více než tisíc kusů speciální automobilové techniky.
Tyto údaje nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Čeká se na Haag
Ve středu by se měl k válce na Ukrajině vyjádřit Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. Kyjev žádá, aby Moskvě nařídil okamžité zastavení invaze. Svoji stížnost opírá o úmluvu OSN o zabránění genocidy, kterou ratifikovalo Rusko i Ukrajina a která umožňuje státům řešit neshody soudně. Ukrajina tvrdí, že toho mohla využít i Moskva, která zahájila útok pod záminkou, že brání údajné genocidě obyvatel Donbasu, ale neučinila tak.
