Mezi europoslanci vyvolala velkou nevoli víkendová cesta šéfa diplomacie EU Josepa Borrella do Moskvy. Část zákonodárců požadovala jeho rezignaci kvůli tomu, že nereagoval na slovní výpady ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nebo na vyhoštění trojice evropských diplomatů z Ruska. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nicméně za Borrellem stejně jako někteří další europoslanci stojí. Borrell po kritice navrhuje proti Rusku sankce.
Evropský parlament projednal Borrellovu cestu do Moskvy. Někteří poslanci požadovali jeho rezignaci
Události: Borrell se ostře vymezil vůči Rusku (zdroj: ČT24)
Plénum Evropského parlamentu v úterý odpoledne s Borrellem probíralo výsledek jeho cesty, při které chtěl prověřit možnosti zlepšení vztahů s Moskvou a vyzvat k propuštění nedávno uvězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného.
Na osm desítek europoslanců podepsalo otevřený dopis adresovaný šéfce unijní exekutivy. V něm tvrdí, že Borrell v Moskvě „výrazně poškodil pověst“ EU. Španělský socialistický politik prý nehájil pozici Unie ve chvílích, kdy Lavrov hovořil o „klamání“ či o „kulturní aroganci“ unijních lídrů v případu Navalného, jehož propuštění Unie požaduje.
Když se během společné tiskové konference Borrell dozvěděl, že Rusko vypovědělo trojici diplomatů, měl podle poslanců zareagovat okamžitým ukončením návštěvy, neučinil však nic. Europoslanci v dopise iniciovaném někdejším estonským ministrem obrany Rihem Terrasem vyzvali von der Leyenovou k odvolání Borrella. Výzvu podepsalo přes osmdesát zákonodárců, a to zejména z pobaltských zemí, Polska či Česka.
„Na tuto cestu se bohužel bude vzpomínat kvůli tomu, že snížila důvěryhodnost Evropské unie… Mohla by ale také být signálem k probuzení,“ prohlásil slovenský liberální europoslanec Michal Šimečka, který návštěvu kritizoval.
Borrellův projev před plénem europarlamentu byl výrazně ostřejší než jeho smířlivá prohlášení před cestou a v jejím průběhu.
„Ruský režim je na cestě k autoritářství a nemilosrdně to ukazuje na aféře Navalnyj,“ prohlásil Borrell v europarlamentu a dodal, že hodlá sám navrhnout možné postihy, které by zároveň reagovaly na ruské dezinformační kampaně a kybernetické útoky: „Prostor pro občanskou společnost a svobodu projevu se dále zmenšuje a zdá se, že není téměř žádná možnost vývoje demokratických alternativ.“
Za Borrella se postavila předsedkyně EK i část europarlamentu
Borrell, který je zároveň místopředsedou EK, má však v případě ruské cesty oporu v šéfce Komise. Podle jejího mluvčího v úterý komisaři sice debatují o vyznění návštěvy v Rusku, von der Leyenová však Borrella „plně podporuje“.
Na jeho straně stojí také levicově smýšlející část europoslanců. Například šéfka europarlamentních socialistů Iratxe Garcíaová viděla jeho cestu do Moskvy zcela jinak než kritičtí kolegové. „Měli bychom ocenit jeho odvahu hájit evropskou pozici a mluvit v Moskvě o Navalném a o lidských právech,“ prohlásila s tím, že její frakce za Borrellem bezvýhradně stojí.
„Potřebujeme jednotný přístup, ne ústupky s vědomím rizik, které Rusko představuje pro naši bezpečnost,“ řekla socialistická členka EP Kati Piriová, podle níž Borrell byl a je svázán nejednotou členských států.
K sankcím mají váhavý přístup například Německo, které usiluje o dostavbu plynovodu Nord Stream 2 vedoucího z Ruska. Jednoznačnou podporu dosud neměly ani z Francie, Maďarska či některých dalších zemí. Právě členské státy přitom o sankcích musejí jednomyslně rozhodnout, k čemuž budou mít podle Borrella příležitost projevit politickou vůli ministři zahraničí na jednání 22. února.
Šéf unijní diplomacie před cestou do Moskvy nechtěl hovořit o možném rozšíření sankcí jako o reakci na přístup ruských úřadů k Navalnému a zdůrazňoval, že chce dát šanci jednání.