Rusko vyprovokovalo Finsko a Švédsko ke vstupu do NATO. Historická chyba, míní americký generál

Evropské armády reagovaly na vývoj po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu důsledným výcvikem a přípravou, ale politická reprezentace států mnohdy zůstává u slov, řekl v rozhovoru pro web ČT24 americký generál ve výslužbě Ben Hodges, který mezi lety 2014 a 2017 působil jako velitel amerických sil v Evropě. Jako hlavní slabinu evropských armád Hodges vnímá nedostatečnou výkonnost obranného průmyslu.

Můžete popsat, jak se změnily evropské armády po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022? Jak se například změnil přístup Německa nebo Francie k jejich vojenským výdajům?

Vaše otázka má dvě různé části. Všechny armády – včetně německého Bundeswehru – berou mnohem vážněji to, co musí dělat. Výcvik je lepší, je cítit větší naléhavost a potřeba být zběhlý v potřebných postupech. Protože armády vidí, co se stane, když vojáci nejsou řádně vycvičení.

Nevidím takovou naléhavost u všech vlád. Určitě Česká republika je na špičce, váš prezident se začíná vážně zajímat o obranný průmysl, to je velmi dobře. Ale pořád je příliš mnoho kabinetů, které váhají. Německo je jednou z těch zemí, jejichž vlády nedělají dost. Bundeswehr ano, ale vláda ne. Řekl bych, že podobně jsou na tom i Francouzi. Armáda je vynikající, vláda akorát hodně mluví.

Můžete popsat slabé a silné stránky, které vidíte ve vojenské přítomnosti NATO v Evropě?

Rychle uvedu tři věci, které jsou velmi dobré. NATO schválilo regionální obranné plány, to je velmi dobré. Jednotlivé státy plní své závazky vůči NATO, včetně Francouzů a Němců. Došlo k posílení předsunutých bojových skupin. Super! To vše je drahé, ale státy to stejně dělají, takže s tím jsem velmi spokojen.

Mezi věci, ve kterých nejsme tam, kde bychom měli být, patří protivzdušná a protiraketová obrana. Když se podíváte na to, co Rusko udělalo na Ukrajině, tak nemáme dost prostředků, abychom to zastavili a ochránili naši kritickou infrastrukturu.

A druhá věc, která je stále nepřijatelná, je vojenská mobilita a obranný průmysl. Ten nefunguje na úrovni, aby mohl vyrábět to, co je potřeba, a to jak z hlediska množství munice, tak i z hlediska rychlosti. Nedokáže se pohybovat stejně rychle nebo rychleji než ruské síly. Stále to je pro nás velká výzva.

Myslel jsem, že budete mluvit třeba o Suvalském koridoru nebo něčem podobném.

Takže máte na mysli místo, geografickou slabinu?

Může jít i o místo. Nebo je podle vás otázka obranného průmyslu větší problém?

Pokud máme k dispozici všechny ty věci, o kterých jsem právě mluvil, pak si myslím, že je méně pravděpodobné, že Rusové zaútočí někde poblíž Suvalek nebo v Rumunsku nebo kdekoli jinde. Myslím, že to je důvod, proč musíte investovat do odstrašení. Je to drahé, ale odstrašení je mnohem levnější než jít do války.

Jak se změnila obrana v severní Evropě po vstupu Finska a Švédska do NATO?

NATO se zlepšilo okamžitě v ten den, kdy do něj vstoupilo Finsko, a pak znovu v ten den, kdy vstoupilo Švédsko. Okamžitě jsme se zlepšili. Získali jsme dvě země, které jsou silnými liberálními a demokratickými společnostmi. Jsou odolné, v dobré kondici a mají velmi dobrou armádu.

Zejména Finsko dokáže velmi rychle mobilizovat. Obě země mají velmi dobré, schopné námořnictvo a významné vzdušné síly, které se brzy o hodně zvětší. Finové kupují asi 64 letounů F-35. To je neuvěřitelné.

Takže to, co Rusko udělalo, aby Finsko a Švédsko vstoupily do NATO, se zapíše do historie jako jedna z nejkolosálnějších strategických chyb, jakou kdy kdo udělal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo čtrnáct lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar-Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie. Státní televize večer uvedla, že požár dál sílí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropské zbrojovky zvyšují produkci munice, popsala Zóna ČT24

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.
před 6 hhodinami

Zelenskyj a Trump se setkali poprvé od hádky. Šéf Bílého domu pak pohrozil sankcemi Moskvě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní, ukrajinská prezidentská kancelář hovoří o „první konstruktivní výměně názorů“. Trump posléze pohrozil Moskvě sankcemi, zatímco Kreml tvrdí, že Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pokus, který se vymkl kontrole. Sovětské úřady se explozi v Černobylu snažily utajit

Před devětatřiceti lety došlo k největší jaderné havárii v dějinách. V tehdejším Sovětském svazu explodoval čtvrtý blok Černobylské jaderné elektrárny. Po výbuchu se do atmosféry uvolnil radioaktivní mrak. Sovětské úřady se nejprve snažily tragédii utajit. To se ovšem nepodařilo, jelikož radioaktivní kontaminace byla ekvivalentem čtyř set jaderných bomb svržených na Hirošimu. Poškozený reaktor byl pak postupně zakryt ochranným sarkofágem.
před 10 hhodinami

Papež dokázal sjednotit „rozkolísaný a rozdělený“ svět, řekl olomoucký arcibiskup

Blízkost, něha a soucit. To jsou slova, která si s papežem Františkem spojuje olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. V rozhovoru s Josefem Kvasničkou po sobotním veřejném rozloučení s hlavou katolické církve ve Vatikánu vyzdvihl pontifikovu vlastnost sjednotit „rozkolísaný a rozdělený“ svět. Arcibiskup také věří, že styl papeže může přiblížit více lidí k církvi i k Bohu a doufá, že na něho naváže i papež budoucí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Obrazem: Jak vypadalo poslední rozloučení s papežem Františkem

Tělo papeže Františka bylo uloženo do baziliky Panny Marie Sněžné v Římě. Posledního rozloučení se zúčastnilo dvanáct monarchů a 54 hlav států. Mezi nimi byli například i prezidenti Spojených států, Francie či Ukrajiny Donald Trump, Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj. Celkem do Říma přijelo 164 zahraničních delegací. Desítky tisíc lidí přihlížely jak ceremonii na Svatopetrském náměstí, tak i převozu pozůstatků. Sobotní dění přibližuje fotogalerie.
před 11 hhodinami

Kyjev popřel, že by ruští vojáci vytlačili všechny Ukrajince z Kurské oblasti

Kyjev popřel tvrzení Moskvy, že by se jejím silám podařilo z ruské Kurské oblasti vytlačit všechny zbývající ukrajinské vojáky. Vedení ukrajinské armády uvedlo, že její jednotky dál operují na některých územích západoruské oblasti, kterou částečně obsadili loni v létě. Šéf Kremlu Vladimir Putin uvedl, že ukrajinské dobrodružství v kurském regionu zcela ztroskotalo, a tak se prý otevírá cesta k dalším úspěšným krokům ruských ozbrojených sil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...