Rusko vyprovokovalo Finsko a Švédsko ke vstupu do NATO. Historická chyba, míní americký generál

Evropské armády reagovaly na vývoj po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu důsledným výcvikem a přípravou, ale politická reprezentace států mnohdy zůstává u slov, řekl v rozhovoru pro web ČT24 americký generál ve výslužbě Ben Hodges, který mezi lety 2014 a 2017 působil jako velitel amerických sil v Evropě. Jako hlavní slabinu evropských armád Hodges vnímá nedostatečnou výkonnost obranného průmyslu.

Můžete popsat, jak se změnily evropské armády po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022? Jak se například změnil přístup Německa nebo Francie k jejich vojenským výdajům?

Vaše otázka má dvě různé části. Všechny armády – včetně německého Bundeswehru – berou mnohem vážněji to, co musí dělat. Výcvik je lepší, je cítit větší naléhavost a potřeba být zběhlý v potřebných postupech. Protože armády vidí, co se stane, když vojáci nejsou řádně vycvičení.

Nevidím takovou naléhavost u všech vlád. Určitě Česká republika je na špičce, váš prezident se začíná vážně zajímat o obranný průmysl, to je velmi dobře. Ale pořád je příliš mnoho kabinetů, které váhají. Německo je jednou z těch zemí, jejichž vlády nedělají dost. Bundeswehr ano, ale vláda ne. Řekl bych, že podobně jsou na tom i Francouzi. Armáda je vynikající, vláda akorát hodně mluví.

Můžete popsat slabé a silné stránky, které vidíte ve vojenské přítomnosti NATO v Evropě?

Rychle uvedu tři věci, které jsou velmi dobré. NATO schválilo regionální obranné plány, to je velmi dobré. Jednotlivé státy plní své závazky vůči NATO, včetně Francouzů a Němců. Došlo k posílení předsunutých bojových skupin. Super! To vše je drahé, ale státy to stejně dělají, takže s tím jsem velmi spokojen.

Mezi věci, ve kterých nejsme tam, kde bychom měli být, patří protivzdušná a protiraketová obrana. Když se podíváte na to, co Rusko udělalo na Ukrajině, tak nemáme dost prostředků, abychom to zastavili a ochránili naši kritickou infrastrukturu.

A druhá věc, která je stále nepřijatelná, je vojenská mobilita a obranný průmysl. Ten nefunguje na úrovni, aby mohl vyrábět to, co je potřeba, a to jak z hlediska množství munice, tak i z hlediska rychlosti. Nedokáže se pohybovat stejně rychle nebo rychleji než ruské síly. Stále to je pro nás velká výzva.

Myslel jsem, že budete mluvit třeba o Suvalském koridoru nebo něčem podobném.

Takže máte na mysli místo, geografickou slabinu?

Může jít i o místo. Nebo je podle vás otázka obranného průmyslu větší problém?

Pokud máme k dispozici všechny ty věci, o kterých jsem právě mluvil, pak si myslím, že je méně pravděpodobné, že Rusové zaútočí někde poblíž Suvalek nebo v Rumunsku nebo kdekoli jinde. Myslím, že to je důvod, proč musíte investovat do odstrašení. Je to drahé, ale odstrašení je mnohem levnější než jít do války.

Jak se změnila obrana v severní Evropě po vstupu Finska a Švédska do NATO?

NATO se zlepšilo okamžitě v ten den, kdy do něj vstoupilo Finsko, a pak znovu v ten den, kdy vstoupilo Švédsko. Okamžitě jsme se zlepšili. Získali jsme dvě země, které jsou silnými liberálními a demokratickými společnostmi. Jsou odolné, v dobré kondici a mají velmi dobrou armádu.

Zejména Finsko dokáže velmi rychle mobilizovat. Obě země mají velmi dobré, schopné námořnictvo a významné vzdušné síly, které se brzy o hodně zvětší. Finové kupují asi 64 letounů F-35. To je neuvěřitelné.

Takže to, co Rusko udělalo, aby Finsko a Švédsko vstoupily do NATO, se zapíše do historie jako jedna z nejkolosálnějších strategických chyb, jakou kdy kdo udělal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské lodě střeží klid v Černém moři. Obilný koridor funguje i bez Ruska

Turecko v roce 2022 zprostředkovalo první dohodu mezi Kyjevem a Moskvou, na jejímž základě vznikl obilný koridor v Černém moři. Došlo tak k částečnému ukončení blokády ukrajinských černomořských přístavů. Přestože Moskva od ujednání časem odstoupila, koridor nadále funguje. Bezpečnost v oblasti pravidelně monitoruje ukrajinské námořnictvo. Menší vojenská plavidla hlídkují i kvůli hrozbě min či riziku ruských diverzních operací. Námořníci nyní vyhlížejí avizovaná mírová jednání v Turecku a doufají, že v jejich zemi brzy zavládne mír.
před 15 mminutami

Trump v Kataru podepsal bilionovou dohodu o hospodářské výměně

Americký prezident Donald Trump v Kataru uzavřel dohodu o hospodářské výměně v celkové hodnotě 1,2 bilionu dolarů (26,7 bilionu korun), uvedl ve středu Bílý dům. Trump je na třídenní návštěvě Blízkého východu. Dříve na summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) v Rijádu oznámil, že USA hodlají uzavřít dohodu s Íránem, ovšem pod podmínkou, že Teherán přestane podporovat terorismus a vzdá se ambicí na vlastnictví jaderné zbraně.
12:13Aktualizovánopřed 41 mminutami

Ruská raketa zabila dva lidi v Sumách, hlásí úřady

Rusko v noci na středu vyslalo na Ukrajinu balistickou raketu Iskander-M a 145 dronů různých typů. Na osmdesát z nich bylo sestřeleno, uvedlo letectvo napadené země. Ukrajinské úřady zároveň v té době hlásily jednoho mrtvého a několik zraněných. Později během dne informovaly o dalších dvou obětech po útoku na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Ukrajině se bojuje o mírový řád v Evropě, uvedl Merz

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.
13:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump vyzval syrského vůdce Šaru k normalizaci vztahů s Izraelem

Americký prezident Donald Trump se v Rijádu setkal s novým syrským vůdcem Ahmadem Šarou, kterého vyzval k podepsání takzvané Abrahámovské dohody o normalizaci vztahů s Izraelem. Trump zároveň v úterý oznámil, že Spojené státy zruší veškeré sankce vůči Sýrii. Středeční krátké a neformální setkání vůdců USA a Sýrie, které bylo prvním za 25 let, se koná na okraj summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC).
09:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Orbánova strana připravila zákon, jenž může omezit organizace financované ze zahraničí

Strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána v úterý večer předložila návrh zákona, který by vládě umožnil omezovat, penalizovat a potenciálně zakazovat organizace, které označí za hrozbu pro národní suverenitu. Napsala to agentura AP. Podle agentury Reuters by návrh umožnil Úřadu na ochranu suverenity (SPO) sestavit seznam organizací financovaných ze zahraničí, jejichž činnost úřady označí za hrozbu, a omezit jejich aktivity.
před 5 hhodinami

EK pochybila, rozhodl soud v kauze textových zpráv von der Leyenové

Evropská komise pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám její předsedkyně Ursuly von der Leyenové s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl unijní soud. Biofarmaceutická firma s EU uzavřela smlouvu o nákupu vakcín v hodnotě několika miliard eur. Unijní exekutiva sdělila, že rozhodnutí tribunálu bere na vědomí, důkladně ho prostuduje a přijme nové rozhodnutí s podrobnějším vysvětlením svých kroků.
09:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Další balík protiruských sankcí se soustředí na stínovou flotilu

Zástupci členských států EU se shodli na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, který se má soustředit na jeho stínovou flotilu. Dvě země nicméně ještě omezení konzultují se svými národními parlamenty. Podle diplomatických zdrojů ČTK to ale neznamená, že by balík blokovaly. O jaké země jde, nebylo bezprostředně jasné, nejedná se však o Maďarsko ani Slovensko, které mají tradičně k sankcím proti Rusku výhrady.
před 6 hhodinami
Načítání...