Rusko vyprovokovalo Finsko a Švédsko ke vstupu do NATO. Historická chyba, míní americký generál

Evropské armády reagovaly na vývoj po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu důsledným výcvikem a přípravou, ale politická reprezentace států mnohdy zůstává u slov, řekl v rozhovoru pro web ČT24 americký generál ve výslužbě Ben Hodges, který mezi lety 2014 a 2017 působil jako velitel amerických sil v Evropě. Jako hlavní slabinu evropských armád Hodges vnímá nedostatečnou výkonnost obranného průmyslu.

Můžete popsat, jak se změnily evropské armády po zahájení ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022? Jak se například změnil přístup Německa nebo Francie k jejich vojenským výdajům?

Vaše otázka má dvě různé části. Všechny armády – včetně německého Bundeswehru – berou mnohem vážněji to, co musí dělat. Výcvik je lepší, je cítit větší naléhavost a potřeba být zběhlý v potřebných postupech. Protože armády vidí, co se stane, když vojáci nejsou řádně vycvičení.

Nevidím takovou naléhavost u všech vlád. Určitě Česká republika je na špičce, váš prezident se začíná vážně zajímat o obranný průmysl, to je velmi dobře. Ale pořád je příliš mnoho kabinetů, které váhají. Německo je jednou z těch zemí, jejichž vlády nedělají dost. Bundeswehr ano, ale vláda ne. Řekl bych, že podobně jsou na tom i Francouzi. Armáda je vynikající, vláda akorát hodně mluví.

Můžete popsat slabé a silné stránky, které vidíte ve vojenské přítomnosti NATO v Evropě?

Rychle uvedu tři věci, které jsou velmi dobré. NATO schválilo regionální obranné plány, to je velmi dobré. Jednotlivé státy plní své závazky vůči NATO, včetně Francouzů a Němců. Došlo k posílení předsunutých bojových skupin. Super! To vše je drahé, ale státy to stejně dělají, takže s tím jsem velmi spokojen.

Mezi věci, ve kterých nejsme tam, kde bychom měli být, patří protivzdušná a protiraketová obrana. Když se podíváte na to, co Rusko udělalo na Ukrajině, tak nemáme dost prostředků, abychom to zastavili a ochránili naši kritickou infrastrukturu.

A druhá věc, která je stále nepřijatelná, je vojenská mobilita a obranný průmysl. Ten nefunguje na úrovni, aby mohl vyrábět to, co je potřeba, a to jak z hlediska množství munice, tak i z hlediska rychlosti. Nedokáže se pohybovat stejně rychle nebo rychleji než ruské síly. Stále to je pro nás velká výzva.

Myslel jsem, že budete mluvit třeba o Suvalském koridoru nebo něčem podobném.

Takže máte na mysli místo, geografickou slabinu?

Může jít i o místo. Nebo je podle vás otázka obranného průmyslu větší problém?

Pokud máme k dispozici všechny ty věci, o kterých jsem právě mluvil, pak si myslím, že je méně pravděpodobné, že Rusové zaútočí někde poblíž Suvalek nebo v Rumunsku nebo kdekoli jinde. Myslím, že to je důvod, proč musíte investovat do odstrašení. Je to drahé, ale odstrašení je mnohem levnější než jít do války.

Jak se změnila obrana v severní Evropě po vstupu Finska a Švédska do NATO?

NATO se zlepšilo okamžitě v ten den, kdy do něj vstoupilo Finsko, a pak znovu v ten den, kdy vstoupilo Švédsko. Okamžitě jsme se zlepšili. Získali jsme dvě země, které jsou silnými liberálními a demokratickými společnostmi. Jsou odolné, v dobré kondici a mají velmi dobrou armádu.

Zejména Finsko dokáže velmi rychle mobilizovat. Obě země mají velmi dobré, schopné námořnictvo a významné vzdušné síly, které se brzy o hodně zvětší. Finové kupují asi 64 letounů F-35. To je neuvěřitelné.

Takže to, co Rusko udělalo, aby Finsko a Švédsko vstoupily do NATO, se zapíše do historie jako jedna z nejkolosálnějších strategických chyb, jakou kdy kdo udělal.