Evropská unie by měla lépe koordinovat zdravotní politiky členských států, aby byla připravena čelit hrozbám, jako je současná pandemie covidu-19. Navrhla to Evropská komise, která počítá mimo jiné se vznikem nové zdravotnické agentury či rozšířením působnosti současných evropských úřadů. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví Stelly Kyriakidisové je plán prvním krokem na cestě k „evropské zdravotní unii“. Komise také ve středu potvrdila, že uzavřela avizovanou dohodu s firmami Pfizer a BioNTech o dodávce 300 milionů dávek jejich nadějné vakcíny proti covidu-19.
Evropská komise se dohodla na nákupu slibné vakcíny, chce účinněji zakročit proti pandemii
Komise dlouhodobě usiluje o zlepšení celounijní koordinace boje proti šíření koronaviru, s jehož druhou vlnou se nyní většina členských států potýká. Státy se sice již shodly na společném hodnocení rizikových oblastí a nyní jednají o vzájemném uznávání testů a používání rychlotestů, ale ochrana zdraví obyvatel je stále výhradní pravomocí členských zemí. Ty však nejeví přílišnou ochotu k převedení části svých kompetencí na Brusel.
„V časech krize lidé oprávněně očekávají, že bude EU hrát aktivnější roli,“ zdůvodnila komisařka Kyriakidisová.
„Abychom mohli bojovat proti covidu-19 a budoucím zdravotním nouzím, jedinou cestou je více koordinace a více efektivních nástrojů na unijní úrovni,“ věří šéfka Komise Ursula von der Leyenová.
Plán Komise počítá mimo jiné s tím, že Unie bude moci vyhlásit stav nouze platný na celém svém území či přijímat společná opatření proti šíření nemocí přes hranice.
Unijní exekutiva by chtěla do konce příštího roku předložit detailní návrh na vznik nového orgánu, který by zjišťoval nedostatky v připravenosti na společné zdravotní hrozby. Tato biomedicínská agentura má také zajišťovat, aby měly unijní země k dispozici nejnovější léčebné technologie.
„Je to reakce na to, co jsme zažili na jaře, kdy se každý stát rozhodl situaci řešit po svém a zdravotnické systémy nejsou propojeny,“ shrnuje novinky zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.
Výraznější role EU
Zároveň má být posílen mandát Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které má v reálném čase monitorovat epidemickou situaci ve všech členských zemích. Středisko bude také podle návrhu Komise moci vydávat nezávazná doporučení státům či mobilizovat krizové zdroje EU na pomoc v zasažených členských zemích.
Výraznější roli má hrát i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), jejímž úkolem bude monitorovat stav zásadních léků a předejít jejich možnému nedostatku. Podle návrhu Komise bude také moci koordinovat vývoj a testování vakcín.
„Potřebujeme zlepšit komunikaci nejen o lécích a lékařském vybavení, ale mimo jiné také i o různých nemocech a přeshraničních zdravotních hrozbách. Věříme, že se nám pro tento plán dostane dostatečné podpory ze strany členských států,“ podotkla česká místopředsedkyně Komise Věra Jourová.
Vládní politici některých zemí dávají najevo, že nechtějí svěřovat Bruselu více zdravotnických pravomocí či financovat rozšiřování unijních agentur. Podle Kyriakidisové by do ECDC a EMA měla v rámci jejich posílení přibýt celkem zhruba stovka lidí.
Dohoda o koupi 300 milionů dávek slibné vakcíny
Vakcína, kterou Pfizer vyvíjí spolu s BioNTech, prokázala v testech více než 90procentní účinnost. Jde o první chystanou vakcínu, která dává v prozatímních výsledcích klinických testů nadějné výsledky.
Podle unijní dohody by sedmadvacítka mohla nakoupit 200 milionů dávek této očkovací látky, s možností dokoupit dalších 100 milionů. Podobná ujednání už EU uzavřela s firmami AstraZeneca, Sanofi a Johnson & Johnson, jež také vyvíjejí experimentální vakcíny. Nadále Unie vede rozhovory s Modernou, CureVac a Navavaxem.
„Velmi mě těší, že mohu oznámit dohodu s evropskou společností BioNTech a firmou Pfizer na koupi 300 milionů dávek vakcíny,“ konstatovala von der Leyenová. K nákupu očkovací látky může dojít až v momentě, kdy je autorizována jako efektivní a bezpečná evropským regulátorem.
Podle Dolanského optimistické scénáře počítají s tím, že by se k lidem vakcína dostala na konci tohoto roku, reálně se ale čeká, že očkování bude k dispozici na jaře roku 2021. Zpravodaj ČT také zdůrazňuje, že v některých členských zemích – například Francii či Itálii – se proti očkování staví značná část společnosti.
