Europoslanci chtějí rychlé spuštění krizového fondu, hlasovat o něm budou ještě v úterý

Poslanci Evropského parlamentu podporují co nejrychlejší spuštění fondu krizové pomoci pro země Evropské unie, jehož zásadní část budou v úterý schvalovat. Unijní státy by podle návrhu podporovaného velkou většinou europoslanců měly peníze věnovat především na modernizaci ekonomik, zmírnění následků koronavirové pandemie či prevenci dalších podobných krizí. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis vyzval státy, aby se zaměřily na reformy podmiňující čerpání peněz.

První peníze z fondu obnovy o celkovém objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) by země mohly dostat ve druhé polovině roku. Poslanci budou v úterý večer hlasovat o nařízení, jež stanovuje parametry většinové části tohoto balíku (672,5 miliardy eur). Takzvaný nástroj na podporu oživení a odolnosti bude Evropská komise rozdělovat členským zemím na základě jejich národních plánů reflektujících požadavky Bruselu.

„Jsou to peníze na modernizaci našich ekonomik. Aby byly čistší a zelenější, aby byly digitálnější, inovativnější, modernější. Proto je velice důležité, jak s nimi naložíme,“ řekl v úterní debatě jeden ze zpravodajů návrhu Siegfried Mureșan z nejsilnější lidovecké skupiny v EP.

Šest pilířů

Text, na němž se podíleli i zástupci dalších hlavních poslaneckých frakcí, počítá se šesti pilíři, do nichž by státy měly unijní peníze investovat. Je mezi nimi podpora přechodu ke klimaticky šetrné ekonomice, digitalizace, stimuly pro firmy postižené krizí, sociální pomoc pro nejzasaženější obyvatele, posílení zdravotní péče a podpora mladých lidí.

„Žádná z investic podpořených tímto fondem nesmí poškodit životní prostředí,“ prohlásila socialistická zpravodajka návrhu Eider Gardiazabalová. Zdůraznila, že na návrh poslanců má jít 37 procent peněz z balíku do podpory ekologicky udržitelného hospodářství, což je více, než původně zamýšlela Komise.

Europoslanci prosadili také to, aby již letos mohly státy dostat 13 procent svých celkových podílů na fondu v rámci předfinancování, zatímco původně to mělo být procent deset.

Největšími absolutními příjemci z fondu budou Itálie a Španělsko, Česko může získat až 182 miliard korun.

Podle Dombrovskise by se státy měly v dokončovaných plánech zaměřit na to, aby vyhověly reformním požadavkům Bruselu. „Členské země musí počítat se skutečnými zelenými a digitálními reformami a investicemi, aby splnily cíle (stanovené Komisí),“ řekl místopředseda EK v debatě s europoslanci.

Dombrovskis dříve prohlásil, že pracovní verze plánů, které Komisi předložila více než desítka zemí včetně Česka, mají nedostatky. Agentura Reuters v pondělí napsala, že Komise vyzvala Maďarsko, aby v zájmu čerpání peněz z fondu reformovalo pravidla pro veřejné zakázky a vyloučilo riziko podvodů. Mluvčí vlády v Budapešti to nyní popřel.

Čeká se hladké schválení

Návrh, o němž budou zákonodárci hlasovat večer, podpořila velká většina členů hospodářského a rozpočtového výboru, očekává se proto jeho hladké schválení. Nařízení musí následně schválit i členské státy, s nimiž se na jeho podobě zástupci EP již předběžně dohodli.

Aby si mohla Komise bezprecedentně vypůjčit peníze do fondu na finančních trzích, musí ještě všechny členské země odsouhlasit navýšení stropu rozpočtových zdrojů, které umožní společný dluh v příštích letech splácet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
před 29 mminutami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali rok Trumpa v úřadu

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 3 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 6 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 7 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 10 hhodinami
Načítání...