Europoslanci chtějí rychlé spuštění krizového fondu, hlasovat o něm budou ještě v úterý

Poslanci Evropského parlamentu podporují co nejrychlejší spuštění fondu krizové pomoci pro země Evropské unie, jehož zásadní část budou v úterý schvalovat. Unijní státy by podle návrhu podporovaného velkou většinou europoslanců měly peníze věnovat především na modernizaci ekonomik, zmírnění následků koronavirové pandemie či prevenci dalších podobných krizí. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis vyzval státy, aby se zaměřily na reformy podmiňující čerpání peněz.

První peníze z fondu obnovy o celkovém objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun) by země mohly dostat ve druhé polovině roku. Poslanci budou v úterý večer hlasovat o nařízení, jež stanovuje parametry většinové části tohoto balíku (672,5 miliardy eur). Takzvaný nástroj na podporu oživení a odolnosti bude Evropská komise rozdělovat členským zemím na základě jejich národních plánů reflektujících požadavky Bruselu.

„Jsou to peníze na modernizaci našich ekonomik. Aby byly čistší a zelenější, aby byly digitálnější, inovativnější, modernější. Proto je velice důležité, jak s nimi naložíme,“ řekl v úterní debatě jeden ze zpravodajů návrhu Siegfried Mureșan z nejsilnější lidovecké skupiny v EP.

Šest pilířů

Text, na němž se podíleli i zástupci dalších hlavních poslaneckých frakcí, počítá se šesti pilíři, do nichž by státy měly unijní peníze investovat. Je mezi nimi podpora přechodu ke klimaticky šetrné ekonomice, digitalizace, stimuly pro firmy postižené krizí, sociální pomoc pro nejzasaženější obyvatele, posílení zdravotní péče a podpora mladých lidí.

„Žádná z investic podpořených tímto fondem nesmí poškodit životní prostředí,“ prohlásila socialistická zpravodajka návrhu Eider Gardiazabalová. Zdůraznila, že na návrh poslanců má jít 37 procent peněz z balíku do podpory ekologicky udržitelného hospodářství, což je více, než původně zamýšlela Komise.

Europoslanci prosadili také to, aby již letos mohly státy dostat 13 procent svých celkových podílů na fondu v rámci předfinancování, zatímco původně to mělo být procent deset.

Největšími absolutními příjemci z fondu budou Itálie a Španělsko, Česko může získat až 182 miliard korun.

Podle Dombrovskise by se státy měly v dokončovaných plánech zaměřit na to, aby vyhověly reformním požadavkům Bruselu. „Členské země musí počítat se skutečnými zelenými a digitálními reformami a investicemi, aby splnily cíle (stanovené Komisí),“ řekl místopředseda EK v debatě s europoslanci.

Dombrovskis dříve prohlásil, že pracovní verze plánů, které Komisi předložila více než desítka zemí včetně Česka, mají nedostatky. Agentura Reuters v pondělí napsala, že Komise vyzvala Maďarsko, aby v zájmu čerpání peněz z fondu reformovalo pravidla pro veřejné zakázky a vyloučilo riziko podvodů. Mluvčí vlády v Budapešti to nyní popřel.

Čeká se hladké schválení

Návrh, o němž budou zákonodárci hlasovat večer, podpořila velká většina členů hospodářského a rozpočtového výboru, očekává se proto jeho hladké schválení. Nařízení musí následně schválit i členské státy, s nimiž se na jeho podobě zástupci EP již předběžně dohodli.

Aby si mohla Komise bezprecedentně vypůjčit peníze do fondu na finančních trzích, musí ještě všechny členské země odsouhlasit navýšení stropu rozpočtových zdrojů, které umožní společný dluh v příštích letech splácet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 41 mminutami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 1 hhodinou

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 8 hhodinami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...