Evropská unie není stroj na peníze ani dojná kráva, řekl ve Varšavě u příležitosti oslav patnáctého výročí rozšíření místopředseda Evropské komise (EK) Jyrki Katainen. Prohlásil také, že od Polska očekává výraznější příspěvek k budoucnosti Evropy. Proti takovým slovům se ohradil premiér Andrej Babiš (ANO). Ten na setkání dále řekl, že je potřeba posílit vliv členských států na úkor Komise.
Místopředseda Evropské komise Katainen podle agentury Reuters ve Varšavě upozornil, že největší hrozbou pro Evropu jsou politici, kteří si myslí, že liberální demokracie je překonaný koncept. Polsku tento finský politik vzkázal, že pokud členská země zpochybňuje principy právního státu nebo liberální demokracie, automaticky to vede k oslabení její pozice v evropské osmadvacítce.
V Polsku, které je největším čistým příjemcem evropských dotací, od roku 2015 vládne konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Za poslední roky ovládla klíčové instituce v zemi, včetně nejdůležitějších justičních orgánů, centrální banky nebo veřejnoprávních médií.
Evropská komise proti Varšavě vede řízení na základě článku sedm Lisabonské smlouvy kvůli možnému ohrožení principů právního státu. Kritizuje zejména reformu justice, která podle ní narušuje její nezávislost na výkonné a zákonodárné moci. Polsko ve sporu částečně ustoupilo.
Babiš chce slabší Komisi a více moci v rukou členských zemí
Babiš se na dotaz ČTK ohradil proti vyjádření Katainena, že Evropská unie není stroj na peníze ani dojná kráva a že by Polsko mělo výrazněji přispět k budoucnosti Evropy: „Nechápu, jak si to může komisař dovolit. Je to naprosto nevhodné. Ta komise žije z našich daní. Jsou to de facto naši zaměstnanci. Není možné, aby komisař vystoupil a peskoval polského premiéra.“
Český premiér dále nastínil svou představu o budoucím rozložení rolí v Unii: „Evropa se musí zásadně změnit. Potřebujeme skutečně silnou Evropu, ale Evropu silných členských států. Musíme zásadně změnit situaci, kdy máme silnou a zpolitizovanou Evropskou komisi. Potřebujeme, aby skutečně hlavním motorem byla Evropská rada, tedy setkání prezidentů a premiérů. Ti by měli mít hlavní slovo.“
Předseda vlády zopakoval, že členství v Evropské unii nemá pro Českou republiku alternativu. Poznamenal, že evropský projekt je skvělý, protože díky němu panuje mír. Za nutné považuje dobudovat jednotný vnitřní trh a prohloubit čtyři hlavní svobody pohybu – lidí, služeb, zboží a kapitálu.
Babiš kritizoval přetrvávající rozdíly mezi takzvanými starými a novými státy Unie, které se projevují například dvojí kvalitou potravin. „Není možné mít v Evropě dva druhy členských států, dva druhy občanů. Musíme mít všichni stejné možnosti a práva,“ zdůraznil.
Varšavské schůzky se účastní představitelé Česka, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovenska a Slovinska, tedy zemí, které do EU vstoupily přesně před 15 lety. Přítomni jsou i představitelé Bulharska, Rumunska a Chorvatska, které přistoupily později.
