Erdogan vyzval EU k větší podpoře syrských běženců. Merkelová slíbila pomoc uprchlíkům z Idlibu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval Evropskou unii k větší podpoře pro syrské uprchlíky. Učinil tak po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Istanbulu. Merkelová slíbila, že Německo finačně pomůže zlepšit humanitární situaci běženců ze syrské provincie Idlib, kde nyní zuří největší boje v tamní občanské válce. Oba státníci hovořili i o situaci v Libyi a společně otevřeli nový kampus turecko-německé univerzity, uvedla agentura DPA.

Erdogan uvedl, že před boji v provincii Idlib na severozápadě Sýrie utíká k tureckým hranicím na čtyři sta tisíc lidí. Turecko už dříve během syrské občanské války hranice uzavřelo, protože na jeho území žije už 3,6 milionu syrských uprchlíků. U hranic na syrském území začaly turecké nevládní organizace stavět domy pro uprchlíky, uvedla agentura Reuters.

Například za pět posledních dní opustilo své domovy v severozápadní Sýrii, kde se nachází i Idlib, více než 38 tisíc lidí, informoval Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) mezitím uvedla, že lidé se k útěku rozhodli především kvůli obnoveným náletům syrské armády a jejího ruského spojence.

Otázka migrace dlouhodobě kalí vztahy Turecka s Německem i s celou EU. S tou Ankara před třemi lety uzavřela dohodu, jež výrazně zmírnila masovou migrační vlnu do Evropy. V posledním roce se ale příliv migrantů do EU, konkrétně do Řecka z Turecka, opět zvýšil.

Merkelová v Istanbulu řekla, že Německo pomůže zlepšit situaci uprchlíků z Idlibu. Ankaře slíbila také podporu při posílení pobřežních hlídek mezi Tureckem a Řeckem.

Erdogan chce silnější tlak na libyjského „pučistu Haftara“

Oba státníci hovořili také o situaci v Libyi, kam Turecko nedávno poslalo vojenské experty na pomoc mezinárodně uznávané libyjské vládě Faíze Sarrádže. Proti ní bojuje samozvaná Libyjská národní armáda v čele s polním maršálem Chalífou Haftarem.

Erdogan uvedl, že je třeba zesílit tlak na „pučistu Haftara“, aby podpořil dokument přijatý v neděli na mezinárodní konferenci v Berlíně. Text, který má 55 bodů, požaduje mimo jiné návrat k politickému jednání o míru v Libyi.

Věznění novináři či turecko-německá univerzita

Turecký režim v posledních letech vyhodil z práce řadu státních zaměstanců, včetně učitelů, kvůli podezření z jejich spolupráce s hnutím duchovního Fethullaha Gülena. Toho Ankara viní z dlouhodobé snahy svrhnout Erdoganovu vládu a Gülenovy příznivce, i jen domnělé, soudně stíhá. Tisíce jich skončily ve vězení a řada před represemi utekla, mimo jiné do Německa. 

Spolková kancléřka také uvedla, že s Erdoganem hovořila o vězněných novinářích turecko-německého původu v Turecku. Podle DPA Erdogan slíbil jednat o těchto kauzách případ od případu.

Merkelová a Erdogan v Istanbulu také slavnostně otevřeli nový kampus turecko-německé univerzity. Ta byla založena v roce 2008 a výuka začala v roce 2013. Merkelová při této příežitosti zdůraznila důležitost svobody ve vědě a školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Chile volí prezidenta, z prvního kola podle odhadů nejspíš nevzejde

Voličky a voliči v Chile v neděli rozhodují o nové hlavě státu, která v čele země od března nahradí levicového prezidenta Gabriela Borice. Průzkumy favorizují v prvním kole exministryni jeho vlády Jeannette Jaraovou, která kandiduje za levicovou koalici a je členkou komunistické strany. Očekává se ale, že nezíská přes 50 procent hlasů a nový prezident vzejde až ze druhého kola volby, které je na programu v prosinci.
01:03Aktualizovánopřed 5 mminutami

Evropa musí vytrvat v podpoře Ukrajiny. I přes korupční skandál, míní Stubb

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
08:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Filipínách vypukly rozsáhlé protesty kvůli kauze protipovodňových projektů

Desítky tisíc Filipínců v Manile vyšly do ulic demonstrovat kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu, který se týká nekvalitně provedených či nerealizovaných projektů protipovodňové ochrany. AP píše, že protestů se celkem účastní stovky tisíc lidí a že jde o dosud největší akci týkající se této kauzy, do níž jsou zapleteni vlivní členové parlamentu a vysoce postavení vládní úředníci.
před 3 hhodinami

Povolenky ETS 2 by mělo Česko odmítnout, míní ekonomové. Niedermayer nesouhlasí

Česko by mělo odmítnout emisní povolenky ETS 2, shodli se ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) je pro jejich přijetí, argumentuje snížením nákladů pro „chudé“ rodiny. V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili také o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
08:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Polsku se střetávají prezident a premiér

Polský prezident Karol Nawrocki se od svého nástupu do funkce opakovaně dostal do střetu s tamní vládou. V týdnu se navíc osobně zúčastnil kontroverzního pochodu nacionalistů. Nawrockého ambice podle experta míří k vytvoření velké pravicové strany.
před 7 hhodinami

Hamás posiluje podle svědectví kontrolu v Gaze

V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se teroristické hnutí Hamás dle obyvatel Pásma snaží rozšířit svou kontrolu nad územím – od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo, píše agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Je to existenciální hrozba. Island se bojí, že ho zničí kolaps oceánských proudů

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.
před 9 hhodinami

Chile může ovládnout krajní pravice. Vzhlíží k Pinochetovi

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.
před 10 hhodinami
Načítání...