Erdogan vyzval EU k větší podpoře syrských běženců. Merkelová slíbila pomoc uprchlíkům z Idlibu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval Evropskou unii k větší podpoře pro syrské uprchlíky. Učinil tak po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou v Istanbulu. Merkelová slíbila, že Německo finačně pomůže zlepšit humanitární situaci běženců ze syrské provincie Idlib, kde nyní zuří největší boje v tamní občanské válce. Oba státníci hovořili i o situaci v Libyi a společně otevřeli nový kampus turecko-německé univerzity, uvedla agentura DPA.

Erdogan uvedl, že před boji v provincii Idlib na severozápadě Sýrie utíká k tureckým hranicím na čtyři sta tisíc lidí. Turecko už dříve během syrské občanské války hranice uzavřelo, protože na jeho území žije už 3,6 milionu syrských uprchlíků. U hranic na syrském území začaly turecké nevládní organizace stavět domy pro uprchlíky, uvedla agentura Reuters.

Například za pět posledních dní opustilo své domovy v severozápadní Sýrii, kde se nachází i Idlib, více než 38 tisíc lidí, informoval Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA). Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) mezitím uvedla, že lidé se k útěku rozhodli především kvůli obnoveným náletům syrské armády a jejího ruského spojence.

Otázka migrace dlouhodobě kalí vztahy Turecka s Německem i s celou EU. S tou Ankara před třemi lety uzavřela dohodu, jež výrazně zmírnila masovou migrační vlnu do Evropy. V posledním roce se ale příliv migrantů do EU, konkrétně do Řecka z Turecka, opět zvýšil.

Merkelová v Istanbulu řekla, že Německo pomůže zlepšit situaci uprchlíků z Idlibu. Ankaře slíbila také podporu při posílení pobřežních hlídek mezi Tureckem a Řeckem.

Erdogan chce silnější tlak na libyjského „pučistu Haftara“

Oba státníci hovořili také o situaci v Libyi, kam Turecko nedávno poslalo vojenské experty na pomoc mezinárodně uznávané libyjské vládě Faíze Sarrádže. Proti ní bojuje samozvaná Libyjská národní armáda v čele s polním maršálem Chalífou Haftarem.

Erdogan uvedl, že je třeba zesílit tlak na „pučistu Haftara“, aby podpořil dokument přijatý v neděli na mezinárodní konferenci v Berlíně. Text, který má 55 bodů, požaduje mimo jiné návrat k politickému jednání o míru v Libyi.

Věznění novináři či turecko-německá univerzita

Turecký režim v posledních letech vyhodil z práce řadu státních zaměstanců, včetně učitelů, kvůli podezření z jejich spolupráce s hnutím duchovního Fethullaha Gülena. Toho Ankara viní z dlouhodobé snahy svrhnout Erdoganovu vládu a Gülenovy příznivce, i jen domnělé, soudně stíhá. Tisíce jich skončily ve vězení a řada před represemi utekla, mimo jiné do Německa. 

Spolková kancléřka také uvedla, že s Erdoganem hovořila o vězněných novinářích turecko-německého původu v Turecku. Podle DPA Erdogan slíbil jednat o těchto kauzách případ od případu.

Merkelová a Erdogan v Istanbulu také slavnostně otevřeli nový kampus turecko-německé univerzity. Ta byla založena v roce 2008 a výuka začala v roce 2013. Merkelová při této příežitosti zdůraznila důležitost svobody ve vědě a školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při požáru v indickém nočním klubu zemřelo 23 lidí

Nejméně 23 lidí zemřelo při sobotním požáru v nočním klubu v indickém státě Góa, informují světové tiskové agentury. Mezi oběťmi požáru v oblasti vyhledávané zahraničními návštěvníky jsou i turisté. Policie příčinu požáru vyšetřuje, podle vyjádření policejního šéfa v místních médiích jej mohl způsobit výbuch plynové bomby.
01:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zóna ČT24 se věnovala i americkému postoji k Venezuele

Pokud Spojené státy zaútočí na Venezuelu, chtějí o tom někteří zákonodárci znovu vyvolat hlasování v Kongresu. Od září provádí Američané údery převážně proti rybářským lodím v Karibiku a Pacifiku. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že k tomu schválení členů Sněmovny reprezentantů a Senátu nepotřebuje. Argumentuje tím, že nejde o válku, ale o útoky proti drogovým kartelům. Některé z nich označila za teroristické organizace. Někteří kongresmani z obou stran ale tvrdí, že Trump už čtvrtý měsíc vede vojenskou operaci nezákonně. Na téma se zaměřil pořad Zóna ČT24.
před 5 hhodinami

Příměří v Gaze dosáhlo kritického bodu, sdělil katarský premiér

Příměří v Pásmu Gazy dosáhlo kritického bodu, jelikož se jeho první fáze chýlí ke konci a mezinárodní prostředníci pod vedením Spojených států už pracují na cestě k druhé fázi, aby dohodu upevnili. Podle agentury AP to v sobotu řekl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, podle něhož je podmínkou příměří mimo jiné úplné stažení izraelských sil z Gazy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Velké nedostatky i rostoucí náklady. Evropa hodnotí stav svých armád

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Bílý dům zřídil „síň hanby“, na webu útočí bez důkazů na média i novináře

Obhájci svobody tisku kritizují nový web Bílého domu, na kterém administrativa prezidenta Donalda Trumpa obviňuje desítky médií a novinářů ze lží a podjatosti. Ke stažení stránky vyzval americkou vládu mimo jiné Výbor na ochranu novinářů nebo Reportéři bez hranic.
před 7 hhodinami

Zelenskyj by v pondělí mohl jednat se Starmerem, Macronem a Merzem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před novináři prohlásil, že nejspíše v pondělí navštíví Londýn. Schůzky v sídle předsedy britské vlády se vedle premiéra Keira Starmera zúčastní také francouzský prezident Emmanuel Macron, který už účast potvrdil, a německý kancléř Friedrich Merz, píše server Independent. Schůzka v britské metropoli má následovat po jednáních o ukončení války s Ruskem, která vede ukrajinská delegace s Američany na Floridě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rusko masivně útočilo na Ukrajinu, Polsku pomohla s ochranou vzdušného prostoru i česká armáda

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Obětí povodní a sesuvů půdy v Asii přibývá, jen na Sumatře je jich skoro tisíc

Ničivé počasí si na indonéském ostrově Sumatra vyžádalo už více než devět set životů. Podle agentury AFP to v sobotu oznámily lokální úřady, které se kvůli hladomoru obávají dalších mrtvých. Záplavy a sesuvy půdy si od minulého týdne v Indonésii, na Srí Lance, Malajsii, Thajsku a Vietnamu celkem vyžádaly nejméně 1795 obětí.
před 13 hhodinami
Načítání...