EK podnikla další právní kroky vůči Británii, která hodlá porušit severoirský protokol

Evropská komise podnikla právní kroky proti Velké Británii kvůli plánu Londýna jednostranně pozměnit některá pobrexitová obchodní pravidla pro Severní Irsko. Oznámil to místopředseda Komise Maroš Šefčovič. Exekutiva Evropské unie posunula do další fáze řízení, které vede od loňska. Londýn má dva měsíce na reakci, než se Komise obrátí na unijní soud. EK zároveň zahájila s Británií dvě další nová řízení. Mluvčí britského premiéra Borise Johnsona nad krokem Komise vyjádřil zklamání.

Britská vláda v pondělí představila plán na změnu severoirského protokolu, který je součástí dohody o vystoupení Spojeného království z EU. Legislativní návrh usiluje o zrušení celních kontrol na některé zboží dovážené do Severního Irska ze zbytku Spojeného království.

„Není pochyb o tom, že neexistuje žádné právní ani politické ospravedlnění jednostranných změn mezinárodní smlouvy,“ upozornil Šefčovič. Londýn se podle něj rozhodl porušit teprve dva roky starou dohodu, která zajišťuje klid a stabilitu Severního Irska. „Nazývejme věci pravými jmény. Tohle je ilegální.“

Komise se kvůli tomu rozhodla odeslat do Londýna odůvodněné stanovisko k porušení podmínek smlouvy, kterou obě strany podepsaly před odchodem Spojeného království z evropského bloku. Brusel tím pokročil v řízení zahájeném loni v březnu kvůli britskému odkladu dohodnutých celních kontrol.

Spor může skončit u unijního soudu

Pokud Londýn do dvou měsíců uspokojivě nezareaguje, zažaluje jej Komise u soudu v Lucemburku, který může Velké Británii v krajním případě vyměřit pokutu. Právě pravomoci unijní justice jsou však jedním ze sporných bodů a Londýn tvrdí, že se nechce jeho verdiktům podřizovat. V pondělí zveřejněný návrh britské vlády počítá s tím, že dohled unijního soudu by v případě irského protokolu nahradila arbitráž.

Vzájemná dohoda Unii umožňuje vést řízení se svým bývalým členem, pokud podle ní porušil právo EU. EK na jejím základě zahájila proti Londýnu další dvě řízení kvůli tomu, že neprovádí nutné zdravotní kontroly zboží vyváženého do EU a neposkytuje potřebná statistická data. Řízení mohou trvat několik let, více než rok zpravidla zabere následný soud. Šefčovič podotkl, že unijní exekutiva zároveň přišla s návrhy, jak nedostatky jednoduše a rychle odstranit. 

Podle Šefčoviče sáhl Brusel k „přiměřeným a vyváženým“ krokům, neboť nechce vztah s bývalou členskou zemí hrotit v době, kdy Evropu sužují dopady války na Ukrajině. Krajní řešení, kterým by mohlo být zavedení cel na některé zboží z Británie, zatím EU nechystá.

Komise podle Šefčoviče bez ohledu na nové právní kroky stále stojí o dialog s Londýnem. Zatím poslední věcná jednání se však odehrála v únoru, od té doby si obě strany vyměňují svá protichůdná stanoviska. „Je nejvyšší čas ukázat politickou vůli nalézt společné řešení,“ prohlásil Šefčovič.

Londýn je zklamaný

Britská vláda přitom tvrdí, že její plán nijak neohrožuje fungování jednotného trhu EU a že Unie nemá důvod k obavám. Londýn ústy mluvčího premiéra Johnsona vyjádřil zklamání nad rozhodnutím EK a ujistil, že příslušné dokumenty podrobně prostuduje, než na ně odpoví.

„Pozorně tyto dokumenty posoudíme a formálně odpovíme v řádném termínu, ovšem jsme zklamaní, že EU dnes přistoupila k tomuto řízení,“ řekl mluvčí. „Přístup navrhovaný EU, který se neliší od toho, co říkali dříve, by navýšil zatížení živností a občanů a vrátil by nás zpátky,“ dodal s odkazem na unijní návrhy řešení pobrexitových problémů kolem obchodu se Severním Irskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 7 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...