Dva muži podezřelí z kontaktu s útočníkem z Nice jsou ve vazbě

3 minuty
Události: Francii hrozí další útoky, varují experti
Zdroj: ČT24

Francouzské úřady zadržely už druhého muže kvůli podezření, že byl v kontaktu s pachatelem útoku v Nice. Zadržení prvního podezřelého oznámily úřady v pátek ráno. Útočníka, který ve čtvrtek v kostele v Nice zavraždil nožem tři lidi, policie postřelila a je nyní v kritickém stavu v nemocnici. Tuniská policie uvedla, že už v roce 2016 byl zadržen kvůli útoku nožem.

Ve vazbě se nejdříve ocitl 47letý muž, který je podezřelý, že byl ve spojení s útočníkem den před atentátem. Druhý, 35letý muž, který měl být s útočníkem rovněž v kontaktu ve středu, byl zadržen v Nice mezi 18:30 a 19:00, uvedla agentura AFP s odvoláním na justiční zdroje a zdroje blízké vyšetřování.

„Policie zkoumá, jaký byl vztah muže k útočníkovi, a brání se domněnkám, že by se nově zadržený mohl podílet na útoku. Zřejmě se jedná o důsledek záznamu z televizních kamer, kde jsou tito dva muži spolu. Na základě toho byl muž zatčen, povaha spolupráce ale zatím známa není,“ popsal po oznámení prvního zadrženého zpravodaj ČT v Paříži Jan Šmíd.

Útočník má trestní minulost, do Francie přijel přes Itálii

Útočník se do Francie dostal z Itálie, na jejíž ostrov Lampedusu připlul na lodi s dalšími uprchlíky 20. září. Podle francouzského prokurátora 9. října dorazil do jihoitalského města Bari. Italské úřady ho zaregistrovaly a rozhodly o vyhoštění. Italské území měl opustit do sedmi dní.

Agentura AFP napsala, že se jednadvacetiletý Tunisan jmenuje Bráhím Ísáví, v některých zprávách z Francie se jeho jméno uvádí jako Bráhím Avísáví. Jako Ísáví jeho jméno potvrdila jeho rodina a tuniský prokurátor, tuniský server Directinfo o něm píše jako o Ibráhímovi Ísávím.

Podle tuniských úřadů se v minulosti dopustil trestné činnosti související s obecným násilím a drogami. V Tunisku byl kvůli násilí a použití nože zadržen v roce 2016.

9 minut
Studio ČT24: Francouzský zpravodaj Jan Šmíd o útocích v Nice
Zdroj: ČT24

V Nice na místě činu francouzská policie našla Ísávího dva telefony, výtisk koránu a dva nepoužité nože. S bratrem Jasínem mluvil telefonicky ve středu večer. Jasín Ísáví řekl, že bratr do Francie dorazil ve středu večer, tedy vpředvečer útoku.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin v pátek sdělil, že Ísáví nepožádal ve Francii o povolení k pobytu a podle prokurátora Jeana-Françoise Ricarda nemá ve Francii žádný trestní záznam.

Vyšetřovatelé zatím zjistili, že kamery na nádraží v Nice Ísávího zachytily ve čtvrtek v 06:47. Z nádraží vyšel v 08:13 a předtím si převlékl bundu a přezul boty. Do baziliky, kde podle Ricarda útočil téměř 30 minut, vešel v 08:29. Jednu ženu, která je původem z Brazílie, pobodal; zraněné se podařilo v 08:54 z kostela vyjít, krátce poté ale zraněním podlehla. Další žena a muž zemřeli na místě.

K útoku se přihlásila tuniská teroristická organizace

Tunisko zahájilo vyšetřování případu v rámci zákona boje proti terorismu a praní špinavých peněz, sdělil zástupce tuniského prokurátora Muhsín Dalí. Podle tuniské tiskové agentury se k útoku přihlásila teroristická skupina Al-Mahdí, která působí na jihu Tuniska. Dalí sdělil, že právě na ni se soustřeďuje vyšetřování a zjišťuje se, zda skupina byla do útoku zapojena. Přiznání skupiny zveřejnil její údajný člen na sociálních sítích.

Tuniské sdělovací prostředky o Ísávím píší jako o devátém z deseti dětí svých rodičů –⁠ rodina má sedm dcer a tři chlapce. Pochází z místa Sídí Umar, které je severně od Tunisu a spadá do governorátu Kajruván. Rodina přesídlila do Tíny v governorátu Sfax, kde otec pracuje jako hlídač a matka je v domácnosti.

Ísáví školní docházku ukončil po absolvování základní devítileté školy. Pracoval pak v autodílně, továrně na oleje a před dvěma lety si otevřel malý obchod.

Podle známých neprojevoval známky radikalizace

Někteří další příbuzní Avísávího agentuře Reuters řekli, že byli v šoku ze zadržení mladíka v souvislosti s takovým zločinem. „Můj bratr je přátelský člověk a nikdy se neprojevoval extremisticky,“ řekl starší bratr útočníka Jasín. „Už od malička respektoval všechny ostatní lidi a akceptoval jejich rozdíly,“ dodal. Také jeden ze sousedů potvrdil, že Bráhím Avísáví neprojevoval žádné známky radikalizace.

Rovněž matka útočníka v pátek televizi Al-Arabíja řekla, že je šokována. Byla prý překvapena, když syn zavolal z Francie. „Neumíš francouzsky, nikoho tam neznáš, budeš tam žít sám, proč jsi tam jel?“ říkala mu prý, aniž by cokoli tušila.

Rodina, kterou tuniské úřady také vyšetřují, žije na předměstí Sfaxu, odkud mnoho mladých lidí vyráží na člunech do Evropy. Právě Tunisané přitom tvoří největší část migrantů, kteří letos připluli do Itálie.

Italská ministryně vnitra čelí výzvě k demisi

Italská ministryně vnitra Luciana Lamorgeseová čelí kvůli vražednému útoku silné kritice a výzvám k rezignaci. Pravicová opozice kritizuje fakt, že útočník, který se vylodil v září na ostrově Lampedusa, byl sice oficiálně vyhoštěn z Itálie do Tuniska, ale přesto mohl volně odcestovat do Francie. Ministryně jakékoliv selhání italských bezpečnostních úřadů odmítá.

Podle italských médií se případ útočníka v Nice podobá příběhu Anise Amriho, který v prosinci 2016 při teroristickém útoku v Berlíně zabil 12 lidí včetně jedné Češky. Amri ale na italském území strávil několik let a v Itálii se také pravděpodobně radikalizoval. Berlínského útočníka čtyři dny po atentátu zastřelila nedaleko Milána policie.

Ministr vnitra: Jsme ve válce proti nepříteli, který je uvnitř i vně

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin řekl, že země je ve válce s islamistickou ideologií a že jsou pravděpodobné další útoky radikálů na francouzské půdě. „Jsme ve válce proti nepříteli, který je uvnitř i vně,“ řekl Darmanin rozhlasové stanici RTL. „Musíme pochopit, že byly a budou další události jako tyto strašné útoky,“ dodal.

V pátek odpoledne policie v 15. pařížském obvodu přemohla muže, který jim vyhrožoval dvěma noži. Nikdo nebyl během incidentu zraněn.

Ve Francii byl vyhlášen nejvyšší stav ohrožení, zároveň se předpokládá, že tamní vláda přijme ještě další odpovídající opatření. Do francouzských ulic nasadila zhruba sedm tisíc vojáků, aby chránili mešity, kostely a aby udržovali pořádek během svátků. V zemi rovněž kvůli nákaze koronaviru platí přísná karanténní opatření, což může policistům usnadnit práci.

„V tuto chvíli v zemi panuje napětí. V pondělí se totiž vrací děti do škol a chystá se také pieta za zavražděného učitele. Ve Francii je 20 tisíc lidí, kteří jsou úřady označeni písmenem S, což znamená podezření z radikalizace. Úřady se snaží zajistit pořádek, aby vojáci mohli hlídkovat na důležitých místech,“ dodal zpravodaj ČT Šmíd.

Policie v průběhu čtvrtka zaznamenala několik dalších pokusů o podobný útok jako v Nice. Ten se odehrál necelé dva týdny poté, co 18letý mladík čečenského původu uřízl hlavu středoškolskému učiteli na pařížském předměstí. Útočníka patrně rozhořčila skutečnost, že učitel dějepisu a zeměpisu ve vyučování ukázal karikaturu proroka Mohameda.

Lidé utvořili pomník před kostelem v Nice, kde útočník vraždil
Zdroj: ČTK/AP/Daniel Cole

Desetitisíce muslimů protestovaly proti Macronovi

Právě po vraždě učitele u Paříže vystoupil prezident Macron s projevem, v němž obhajoval právo na zveřejnění karikatur. Vyvoval tím negativní reakce v řadě muslimských zemí. V pátek protestovaly desítky tisíc muslimů v Pákistánu, Bangladéši a na palestinských územích proti karikaturám i Macronovi.

V Pákistánu zasáhla policie slzným plynem proti tisícovkám demonstrantů, kteří se vydali na pochod k francouzskému velvyslanectví v Islámábádu. Někteří z protestujících se snažili prolomit policejní zátarasy, uvedli svědci.

V Bangladéši se protesty soustředily v metropoli Dháce, kde desetitisíce demonstrantů vyzývaly k bojkotu francouzského zboží a nesly transparenty s nápisy označujícími Macrona za „největšího světového teroristu“. Někteří účastníci protestu rovněž pálili podobizny francouzského prezidenta či drželi jeho figuríny s botami uvázanými kolem krku, což je v islámských zemích považováno za těžkou urážku.

Přetištění karikatur proroka Mohameda odsoudily také tisíce palestinských věřících, kteří se shromáždili po tradičních pátečních modlitbách u jeruzalémské mešity Al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem islámu. Protestní akce se konaly také v Somálsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Prezident USA Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Íránu skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje.
před 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 4 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...