Durynský premiér Kemmerich odstoupil, spolková vládní koalice chce nové zemské volby

2 minuty
Zpravodaj ČT Jonáš: Kemmerich původně svazoval svůj odchod s rozpuštěním parlamentu a vyhlášením předčasných voleb
Zdroj: ČT24

Durynský ministerský předseda Thomas Kemmerich (FDP) s okamžitou platností rezignoval.  Celoněmecká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) se zatím v Berlíně dohodla na tom, že by se v Durynsku měly uskutečnit předčasné volby. Krize vznikla poté, co se Kemmerich stal ve středu prvním zemským premiérem, který byl do funkce zvolen i hlasy pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). V Durynsku stranu ovládají radikálové.

„Tímto oznamuji svou rezignaci na funkci ministerského předsedy Durynska s okamžitou platností,“ citovala durynská FDP na Twitteru Kemmericha, jehož zvolili politici liberální FDP, křesťansko-demokratické CDU a právě AfD.

Tváří AfD ve 2,2milionové východoněmecké spolkové zemi je radikální Björn Höcke, který je nechvalně proslulý mimo jiné kontroverzními výroky o holocaustu. Zvolení čtyřiapadesátiletého Kemmericha i hlasy AfD vyvolalo v Německu politickou bouři a v jejím důsledku Kememrich 24 hodin po svém zvolení oznámil, že rezignuje. Nyní tak učinil. 

Politická krize měla dopady i na vládu Merkelové v Berlíně, jejíž zástupci v sobotu situaci, která podle SPD kabinet poškodila, několik hodin probírali. Po skončení zasedání zveřejnili prohlášení, podle něhož volba Kemmericha hlasy AfD byla neodpustitelnou událostí. Za jedinou možnou cestu dál označili rezignaci zemského premiéra.

Dalším krokem by pak podle špiček koalice měla být rychlá volba nového šéfa durynské vlády. „S ohledem na legitimitu politiky jsou koaliční partneři přesvědčeni, že nezávisle na volbě nového ministerského předsedy jsou v Durynsku nutné brzké předčasné volby,“ uvedli také v prohlášení zveřejněném na Twitteru reprezentanti berlínského kabinetu.

Předčasné volby nejsou jisté, premiérem možná bude opět Ramelow

Zda se ale předčasné volby opravdu uskuteční, není jisté. Rozhodnutí bude na politicích v Durynsku. Není vyloučené, že v nové volbě ministerského předsedy uspěje dřívější premiér Bodo Ramelow (Levice), kterého ve středu od úspěchu dělil jediný hlas.

Populární Ramelow stál v čele durynského kabinetu od prosince 2014 a po říjnových zemských volbách, které jeho postkomunistická Levice se ziskem 31 procent hlasů jasně vyhrála, usiloval o sestavení menšinové vlády Levice, SPD a Zelených.

Tato varianta ale v zemském sněmu narazila. Početní většinu – 48 křesel – v 90členném parlamentu totiž mají CDU, FDP a AfD; žádná z nich přitom s Levicí vládnout nechce. Nyní se ale spekuluje o tom, že CDU volbu Ramelowa napodruhé umožní.

Bodo Ramelow
Zdroj: Hannibal Hanschke/Reuters

Kvůli krizi končí zmocněnec německé vlády pro nové spolkové země

V souvislosti s vývojem v Durynsku končí v úřadu zmocněnec německé vlády pro nové spolkové země Christian Hirte. Hirteho odchod po tvrdé kritice ze strany koaliční sociální demokracie (SPD) prosadila kancléřka Angela Merkelová (CDU).

Christian Hirte
Zdroj: Jürgen Heinrich/ČTK/imago stock&people

„Paní kancléřka Merkelová mi v rozhovoru sdělila, že už nemůžu být zmocněncem spolkové vlády pro nové země,“ napsal na Twitteru třiačtyřicetiletý Hirte. Informaci krátce poté potvrdil i úřad Merkelové, podle něhož už kancléřka prezidentovi navrhla Hirteho odvolání.

Hirte, který je zmocněncem pro bývalé východoněmecké země od roku 2018, se stal terčem tvrdé kritiky poté, co ve středu na Twitteru gratuloval ke zvolení Kemmerichovi. Sociálním demokratům i řadě dalších politiků vadilo, že Hirte označil Kemmericha za „kandidáta středu“, přestože pro něj vedle FDP a CDU hlasovala i AfD vedená radikálem Höckem. 

Šéfka SPD Saskia Eskenová se nechala slyšet, že někdo, kdo volební spojenectví CDU, FDP a AfD označí za středové, nemůže mluvit za spolkovou vládu. Ke stejnému názoru nakonec zřejmě došla i Merkelová, která už ve čtvrtek volbu Kemmericha premiérem hlasy AfD označila za neodpustitelnou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent. Trump později také naznačil možnost dalšího jednání.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Cla zvýšila obavy z nárůstu nákladů v průmyslu

Nová rozsáhlá americká cla podle agentury Reuters zvýšila obavy z nárůstu nákladů ve velkém množství průmyslových odvětví. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta na 203,19 dolaru. Tržní hodnota firmy tak klesla o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Americké akcie klesly nejvíce od globální pandemie v roce 2020.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli clům hrozí omezení výroby a propouštění, upozorňují čeští exportéři

Cla, jejichž zavedení ve středu ohlásil prezident USA Donald Trump, zasáhnou negativně v Česku především subdodavatelský průmysl. Hrozí, že bude muset omezovat výrobu a propouštět, uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Samotné podniky mají podle něj jen velmi omezené možnosti, jak se s americkými cly vyrovnat. Získání nových trhů pro české zboží bude obtížné, pomoci by mohla vláda. Reakce EU má být podle Hospodářské komory pragmatická a jednotná.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Z dronů se staly primární zbraně rusko-ukrajinské války

Diplomatické snahy o zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině se podle ukrajinských vojáků na frontě nijak neprojevují. Většina zranění je podle nich nyní způsobována drony. Ty rovněž útočí každodenně na civilisty, na charkovském sídlišti je nově pět zraněných včetně dítěte. Obě strany konfliktu se k tomu obviňují z porušování moratoria na útoky proti civilní energetické infrastruktuře.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Rádia Svobodná Evropa

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Podle agentury AFP to uvedl ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.
před 1 hhodinou

Turecká opozice vyzvala k bojkotu ekonomiky

Navzdory svátkům pokračují v Turecku protesty, které před více než dvěma týdny spustilo zadržení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua za údajnou korupci a napomáhání teroristům. Masové demonstrace ale přerostly v méně okázalé projevy vzdoru. Naposledy například turecká opozice vyzvala své příznivce, aby po celý den neutráceli žádné peníze a bojkotovali tím ekonomiku.
před 2 hhodinami

Izrael udeřil na školu v Gaze. Prý útočil na Hamás

Izraelský úder na školní areál ve čtvrtek ve městě Gaza zabil nejméně třicet lidí, uvedla agentura AFP, další média zmiňují o několik jednotek nižší údaj. Podle palestinských zdrojů se v areálu nacházeli lidé, kteří prchali před boji. Izraelská armáda uvedla, že v oblasti útočila na předního představitele teroristického Hamásu. Před boji přitom prchají stovky tisíc obyvatel, podle Reuters jde o jeden z největších masových přesunů za osmnáct měsíců války.
před 3 hhodinami

Maďarsko odstoupí od Mezinárodního trestního soudu, oznámil Orbán

Maďarská vláda odstoupí od Mezinárodního trestního soudu (ICC), protože se stal politickým, uvedl ve čtvrtek podle Reuters premiér Viktor Orbán. Jeho izraelský protějšek Benjamin Netanjahu, který je právě na návštěvě Budapešti navzdory zatykači ICC, označil rozhodnutí maďarské vlády za odvážné a zásadové, soud je podle něj zkorumpovaný. Vedení instituce je rozhodnutím Budapešti znepokojeno a v dopise ji vyzvalo k pokračování spolupráce.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...