Dokončení plynovodu Nord Stream 2 se blíží. Svařena je poslední část

Poslední část potrubí plynovodu Nord Stream 2 je svařena. Teď poputuje na dno Baltského moře v jeho německé části a propojí se se zbytkem přepravní soustavy. Oznámilo to konsorcium Nord Stream AG, které potrubí buduje. Očekává se, že ruská plynárenská společnost Gazprom začne touto cestou dodávat plyn do Německa v říjnu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury Interfax avizoval, že Nord Stream 2 zahájí provoz v příštích dnech. Projekt zhruba za jedenáct miliard dolarů (přes 235 miliard korun) má roční přepravní kapacitu 55 miliard metrů krychlových. Paralelní potrubí Nord Stream 1 má stejnou kapacitu a v provozu je od roku 2011.

Potrubí v projektu Nord Stream 2 obchází území Polska a Ukrajiny, které tak už nebudou dostávat tranzitní poplatky jako dosud, a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu. Dlouho se proti baltskému plynovodu stavěl i Washington. Ten ale v červenci uzavřel s Berlínem dohodu, která umožnila dokončení potrubí bez uvalení dalších amerických sankcí.

Plynovod Nord Stream 2
Zdroj: Wikipedia.org/nord-stream2.com

Práce na Nord Stream 2 začaly v roce 2018. Plyn z 1230 kilometrů dlouhého potrubí by měl pokrýt potřeby 26 milionů domácností. Kromě Gazpromu ho financovala pětice evropských společností, a sice OMV, Wintershall Dea, Engie, Uniper a Shell. První plyn by do Německa měl touto cestou dorazit druhou ze dvou potrubních linek Nord Streamu 2, která byla dokončena už v červnu.

Tranzit plynu musejí ještě schválit německé úřady. Gazprom před nedávnem předeslal, že chce ještě letos tímto potrubím dodat 5,6 miliardy metrů krychlových plynu.

Přes Nord Stream 1 se v prvních sedmi měsících tohoto roku přepravilo 33,7 miliardy metrů krychlových plynu, což je více než ve stejném období loni. V dosud rekordním roce 2020 to bylo 59,3 miliardy metrů krychlových.

Drahé energie

Evropa v posledních měsících čelí prudkému růstu cen zemního plynu a elektřiny. Drahé energie zvyšují inflaci a podle analytiků by mohly ohrozit i zotavování evropské ekonomiky z dopadů pandemie.

Ceny energií rostou, přestože je léto, kdy bývá poptávka nižší. To znamená, že v zimě může být situace ještě horší, poznamenává agentura Bloomberg. V Německu drahé energie v srpnu přispěly k růstu inflace na maximum od roku 2008.

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí, že Spojené státy ve sporu o Nord Stream 2 hájily své hospodářské zájmy, protože chtěly Evropě vnutit svůj zkapalněný zemní plyn, který je dražší a který získávají technologií frakování potenciálně znečišťující životní prostředí. Plyn dodávaný z Ruska je „čistší, levnější a spolehlivější“ než ten americký, opakovaně tvrdí ruský prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 2 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 20 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 29 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...