Finská premiérka Sanna Marinová na návštěvě Švédska uvedla, že by měly obě země vstoupit do Severoatlantické aliance společně. Po výtkách Turecka k případnému švédskému členství ale ve Finsku zaznívají názory, že by měly být přihlášky oddělené. „Hovořili jsme o pomoci Ukrajině, také o přístupovém procesu k NATO a evropském předsednictví,“ doplnil na krátkém brífinku švédský premiér Ulf Kristersson.
Do NATO budeme kráčet ve shodě a společně, řekla finská premiérka ve Švédsku
Finsko a Švédsko podaly přihlášku do NATO společně loni v reakci na novou ruskou invazi na Ukrajinu. Vstup severských států musí schválit všechny členské země Aliance, zatím tak neučinilo pouze Turecko a Maďarsko.
Zvlášť kvůli otálení Turecka se schválením švédského členství v Alianci uvažuje finská vláda o tom, že by země vstoupila do NATO samostatně, pokud by se přístupový proces v případě Stockholmu protáhl. Pro tento krok se v lednovém výzkumu finského deníku Ilta-Sanomat vyslovilo 53 procent respondentů.
Na tiskové konferenci ale tento krok finská premiérka nepotvrdila, a naopak naznačila, že stojí za společně podanou přihláškou. „Chceme dokončit proces společně,“ doplnil švédský premiér Kristersson.
Turecko vyjadřuje výhrady k rozšíření NATO o dvě severské země od loňského jara. Vyčítá jim, že nedostatečně bojují s teroristickými organizacemi, za které Ankara považuje Stranu kurdských pracujících, milice YPG a jejich sympatizanty či příznivce klerika Fethullaha Gülena. Aby proces rozšíření vůbec začal, podepsala trojice zemí v červnu memorandum.
„Oceňuji jasné zprávy z Finska, že na této cestě jsme společně. Pracovali jsme na třístranném memorandu s Tureckem, jeho výsledky jsme naplnili a nadále budeme naplňovat,“ připomněl Kristersson na tiskové konferenci.
Kristersson rovněž dodal, že švédská vláda ve čtvrtek schválila novelu legislativy týkající se boje s terorismem. Po schválení parlamentem by podle něj měl zákon začít platit v červnu.
Šlo o malé skupinky, vymezil se Kristersson proti pálení koránu
Minulý týden si turecká vláda stěžovala také na demonstrativní spálení koránu před tureckým velvyslanectvím, které následně švédští vládní činitelé odsoudili jako neuctivé. I na tyto činy se však podle nich vztahuje ústavní ochrana svobody projevu. Policie proto při demonstraci proti aktivistům nezasáhla.
Proti výtkám Turecka se ohradil švédský premiér na čtvrteční tiskové konferenci s tím, že „aktivity a protesty ve Švédsku v posledních týdnech“ jsou záležitostí malých skupinek a jednotlivců, kteří však způsobili „velké důsledky v zahraničí“. Občany následně vyzval k uklidnění nálad. „Uklidněme tu situaci a soustřeďme se na větší kontext, abychom zvýšili bezpečnost Švédska a stali se skutečně plnohodnotným členem Aliance,“ řekl.
Tomu, že nakonec Švédsko do obranné organizace vstoupí spolu s Finskem, věří i na Slovensku. Tamní parlament totiž ve čtvrtek schválil, aby v mezinárodním uskupení NATO posilujícím východní křídlo mohli sloužit vojáci všech zemí Aliance včetně kandidátského Švédska a Finska.