Čína letos zvýší svůj obranný rozpočet o 7,5 procenta proti hodnotě z loňského roku. Podle agentury Reuters to plyne z finančních plánů zveřejněných na úvod každoročního zasedání parlamentu. Utrácet chce hlavně za námořnictvo a letectvo. Loni rozpočet na armádu vzrostl o 8,1 procenta. Peníze má Čína získat díky plánovanému růstu HDP o šest procent.
Do čínské armády proudí stále více peněz. Její rozpočet dosáhne skoro třetiny amerického
Události: Čína letos očekává nejnižší hospodářský růst od roku 1990 (zdroj: ČT24)
Letošní suma vojenských výdajů dosáhne podle zveřejněné zprávy výše téměř 1,2 bilionu jüanů (skoro čtyři biliony korun). Peking chce dalším navýšením rozpočtu modernizovat armádu. Investovat bude do stíhaček s protiradarovou technologií stealth, letadlových lodí či raketových systémů.
„Uvedeme do praxe vojenskou strategii nové éry, posílíme vojenská cvičení v bojových podmínkách a budeme pevně chránit suverenitu, bezpečnost a rozvojové zájmy Číny,“ prohlásil při zahájení výroční plenární schůze čínského parlamentu premiér Li Kche-čchiang.
Loňské zvýšení rozpočtu na obranu bylo nejvyšší za poslední tři roky. Podle diplomatů jsou skutečné částky vynakládané na obranu v Číně ještě vyšší, přičemž jejich část je ukryta v civilních výdajích. Například web Globalfirepower nebo časopis Business Insider odhadují čínský obranný rozpočet v přepočtu na asi pět bilionů korun.
Čínská armáda je tak druhá nejbohatší na světě po Spojených státech, které na obranu vydávají více než trojnásobek. Třetí Saúdská Arábie vojákům posílá asi třetinu čínského rozpočtu, tedy přes 1,5 bilionu korun. Další země v pořadí, tedy Indie, Německo, Británie, Japonsko, Rusko, Francie a Jižní Korea utrácejí za vojsko v přepočtu kolem jednoho bilionu korun.
Přetlak v Jihočínském moři
Čína v posledních letech posiluje především své námořnictvo, aby získala kontrolu nad Jihočínským mořem. Na několika atolech v něm vybudovala umělé ostrovy s vojenskými základnami a letišti. Oblast si přitom nárokují další regionální země včetně Filipín, Vietnamu nebo Malajsie.
Jihočínské moře je důležitou dopravní tepnou mezi Čínou, Japonskem a Koreou na jedné straně a Indií, Perským zálivem a Evropou na druhé. Skrývá se v něm také značné nerostné bohatství.
Sporná území v Jihočínském moři
Mluvčí japonské vlády Jošihide Suga zopakoval kritiku, že Čína zveřejňuje pouze souhrnnou částku, která má být vynaložena na obranu, a neuvádí konkrétní položky. „Čína již nějakou dobu zásadně zvyšuje obranný rozpočet. Japonsko by rádo vidělo větší transparentnost čínské obranné politiky,“ uvedl vládní mluvčí Suga.
Čína chce růst více než šestiprocentním tempem
Zvýšené výdaje na obranu má Peking pokrýt zvětšováním celé ekonomiky. Komunisté stanovili letošní cíl růstu hrubého domácího produktu na 6 až 6,5 procenta. Šestiprocentní hranice je o půl procentního bodu pod hodnotou růstu loňského roku.
Čínský rozpočtový schodek má letos dosáhnout 2,8 procenta, tedy o 0,2 bodu více než loni, oznámil podle agentury Reuters čínský premiér Li.
Čína se potýká se zpomalujícím hospodářským růstem a ve snaze oživit zvláště výrobu, dopravu a stavebnictví sáhne podle zveřejněných plánů k úlevám na daních a poplatcích pro firmy v hodnotě téměř dvou bilionů jüanů (přes 6,5 bilionu korun). Li rovněž zveřejnil záměr vytvořit 11 milionů nových pracovních pozic ve městech.
Letošní zasedání parlamentu přichází v době hospodářských komplikací spojených s obchodní válkou s USA či podezřením ze špionáže, kterým čelí firma Huawei v západních zemích. Premiér Li se podle AP pokusil uklidnit americké a evropské firmy ujištěním, že všem společnostem se v Číně dostane stejných podmínek.