Tchaj-wan ve středu oznámil, že ostrov na začátku prosince navštíví skupina zákonodárců z Litvy, která čelí hněvu Číny. Peking pobaltské zemi vyčítá, že umožnila Tchaj-wanu otevřít ve Vilniusu faktický zastupitelský úřad, a omezil s ní diplomatický styk. Na Tchaj-wan odjedou také zákonodárci z Estonska a Lotyšska, uvedla agentura Reuters. Tchaj-wan se také zúčastní prosincového Summitu pro demokracii, kam ho pozval americký prezident Joe Biden.
Podle tchajwanského ministerstva zahraničí litevské zákonodárce povede Matas Maldeikis, který předsedá parlamentní skupině přátelství s Tchaj-wanem. Pobaltští zákonodárci se zúčastní parlamentního shromáždění, které je na programu 2. a 3. prosince, a přijme je i tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen.
Litva čelí hněvu Číny, protože Tchaj-wanu, který Peking považuje za svou provincii, umožnila otevřít ve Vilniusu své zastupitelství. Čínské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že snižuje diplomatické vztahy s Litvou na úroveň chargé d’affaires. Litva prohlásila, že se hlásí k politice jedné Číny, ale že má také právo rozšířit spolupráci s Tchaj-wanem. Litvu podpořily USA, Evropská komise uvedla, že postoj země neporušuje unijní politiku jedné Číny.
Tchaj-wan má svá zastoupení i v dalších zemích světa. Na rozdíl od litevského úřadu ale název odkazuje na hlavní město Tchaj-pej. Samostatný Tchaj-wan uznává ve světě patnáct států.
Tchaj-wan na Summitu pro demokracii
Chystaný summit svolává americký prezident Biden s cílem projednat „výzvy a příležitosti“, před kterými dnes stojí demokratické režimy po celém světě. Půjde o první akci svého druhu, konat se bude virtuálně 9. a 10. prosince. Jak píše agentura Reuters, summit navazuje na ambici deklarovanou Bidenem po nástupu do Bílého domu, že Spojené státy budou lídrem globálního tažení proti autoritářským silám reprezentovaným především Ruskem a Čínou.
Americká vláda nyní podle agentury AFP vyslala Číně jasný signál tím, že na summit pozvala Tchaj-wan, zatímco Rusko ani Čína na seznamu nejsou. Reakce Pekingu na sebe nenechala dlouho čekat a čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení vyjádřilo „důrazný odpor“ vůči pozvání Tchaj-wanu. „Tchaj-wan nemá v mezinárodním právu jiný status než nedílné součásti Číny,“ uvedl mluvčí čínské diplomacie.
Ostrov s více než 23 miliony obyvatel nicméně již řadu let funguje jako samostatný stát a tamní vláda odmítá, že by za ni mohl na mezinárodní scéně mluvit Peking. „Pozvání naší země k účasti na Summitu pro demokracii je potvrzením dlouholetých snah Tchaj-wanu prosazovat hodnoty demokracie a lidských práv,“ reagovalo tchajwanské ministerstvo zahraničí. Uvedlo, že na summitu bude ostrov zastupovat ministryně pro digitální záležitosti Audrey Tangová.
Celkem pozvaly USA na prosincovou akci 110 účastníků. Reuters podotýká, že na seznamu zveřejněném v úterý jsou „vyspělé demokracie“ jako Francie nebo Švédsko, ale také země jako Filipíny, Indie nebo Polsko, kde je podle aktivistů demokracie v ohrožení. Pozvána byla i řada afrických a latinskoamerických zemí nebo třeba Irák a Pákistán.
Americká diplomacie uvádí, že účastníci budou nabádáni, aby oznámili konkrétní kroky a závazky ve snaze čelit autoritářství a korupci či podporovat dodržování lidských práv. Obhájci lidských a občanských práv ovšem mají pochybnosti o tom, zda summit může přinést významnější posun. Americká vláda jej zároveň prezentuje jako začátek „roku činů“, po kterém se uskuteční další jednání lídrů s cílem zhodnotit situaci.
