Peking během současné krize způsobené ruským vpádem na Ukrajinu pokračuje v opatrné rétorice. Na jednu stranu odmítá ruský atak nazvat invazí, zároveň ale nechce Moskvu otevřeně podpořit. Při pátečním hlasování Rady bezpečnosti OSN o rezoluci ostře odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu a žádající okamžité stažení ruských jednotek se čínský zástupce zdržel. Z USA zní, že Čína zatím nepomáhá Rusku vyhýbat se západním sankcím.
Čína lavíruje v rusko-ukrajinské válce. Nechce se otočit zády k Moskvě, ani ke Kyjevu
Čína svádí diplomatický boj, aby omezila odvetná opatření a podpořila svého strategického partnera. Ruský útok odmítá odsoudit, dokonce popírá, že jde o invazi. To je ovšem v rozporu s jejím dlouhodobým postojem k otázkám suverenity, územní celistvosti a nevměšování.
„Uvědomujeme si, že otázka Ukrajiny má složité a zvláštní historické opodstatnění, a chápeme oprávněné obavy Ruska v otázkách bezpečnosti,“ říká mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.
Zastavení plateb za ruský plyn a ropu
Zároveň se vyhýbá otevřené podpoře agresora. Při projednávání ruské agrese v Radě bezpečnosti se čínský zástupce zdržel hlasování. Dvě čínské banky ale „dočasně“ pozastavily financování ruského vývozu plynu a ropy.
Podle vysokého představitele vlády amerického prezidenta Joea Bidena zatím Čína nepomáhá Rusku vyhýbat se západním sankcím. „Poslední signály naznačují, že Čína nepřichází na pomoc,“ řekl úředník novinářům poté, co oznámil, že USA a jejich spojenci se dohodli na uvalení sankcí proti ruské centrální bance a vyřazení předních ruských bank z globálního finančního systému SWIFT.
Pozitivním znamením jsou podle něj také zprávy, že některé čínské banky přestaly vydávat akreditivy pro nákup komodit z Ruska. Akreditiv je závazek banky, že zaplatí za zboží prodávajícímu, pokud splní stanovené podmínky. To ukazuje, že stejně jako tomu bylo v minulosti, má Čína tendenci respektovat platnost amerických sankcí, dodal úředník.
Vladimir Putin u příležitosti začátku nedávných olympijských her navštívil Peking, kde se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem uzavřel memoranda o spolupráci v mnoha oblastech, včetně budování jaderných elektráren.
Ukrajinské vazby
Pro Peking je krize zkouškou politiky, taktických pozic a strategických rozhodnutí. Sleduje vlastní zájmy a cíle, které jsou neslučitelné: trvání partnerství s Ruskem, závazek dodržovat zásady územní celistvosti a nevměšování i snahu minimalizovat škody způsobené sankcemi.
Čína je největším obchodním partnerem Ruska ve vývozu i v dovozu. V roce 2020 měla na vývozu ropy z Ruska třetinový podíl a dodávala mu průmyslové výrobky, od mobilních telefonů a počítačů po hračky a oblečení.
Současně má ale Peking dobré vztahy s Ukrajinou, její nezávislost a územní integritu podporuje už od roku 1991. Pro Kyjev je také největším obchodním partnerem. Významná je i spolupráce ve vojenské oblasti, například při dodávání zbraní.
„Čína nikdy nesouhlasila s uznáním anexe Krymu v roce 2014 a nemyslím, že uzná nezávislost dvou separatistických 'republik' Luhanska a Doněcka,“ míní politolog Hongkongské baptistické univerzity Jean-Pierre Cabestan.
Někteří odborníci se domnívají, že by Čína mohla zneužít situace a v době, kdy je svět zaneprázdněn děním na Ukrajině, podniknout útok na Tchaj-wan a pokusit se o jeho znovupřipojení. Tchajwanská armáda je proto v pohotovosti pro případ, že by se vnější síly pokusily narušit území. USA dlouhodobě neříkají, zda by se zapojily do obrany Tchaj-wanu.
Peking si uvědomuje, že jeho otevřená podpora ruské invazi na Ukrajinu by vyhrotila jeho vztahy se Západem a ohrozila ekonomickou bezpečnost a rozvoj země, což je jeho prvořadý cíl.