Čína lavíruje v rusko-ukrajinské válce. Nechce se otočit zády k Moskvě, ani ke Kyjevu

2 minuty
Události: Váhavý postoj Pekingu k ruské agresi
Zdroj: ČT24

Peking během současné krize způsobené ruským vpádem na Ukrajinu pokračuje v opatrné rétorice. Na jednu stranu odmítá ruský atak nazvat invazí, zároveň ale nechce Moskvu otevřeně podpořit. Při pátečním hlasování Rady bezpečnosti OSN o rezoluci ostře odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu a žádající okamžité stažení ruských jednotek se čínský zástupce zdržel. Z USA zní, že Čína zatím nepomáhá Rusku vyhýbat se západním sankcím.

Čína svádí diplomatický boj, aby omezila odvetná opatření a podpořila svého strategického partnera. Ruský útok odmítá odsoudit, dokonce popírá, že jde o invazi. To je ovšem v rozporu s jejím dlouhodobým postojem k otázkám suverenity, územní celistvosti a nevměšování.

„Uvědomujeme si, že otázka Ukrajiny má složité a zvláštní historické opodstatnění, a chápeme oprávněné obavy Ruska v otázkách bezpečnosti,“ říká mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.

Zastavení plateb za ruský plyn a ropu

Zároveň se vyhýbá otevřené podpoře agresora. Při projednávání ruské agrese v Radě bezpečnosti se čínský zástupce zdržel hlasování. Dvě čínské banky ale „dočasně“ pozastavily financování ruského vývozu plynu a ropy.

Podle vysokého představitele vlády amerického prezidenta Joea Bidena zatím Čína nepomáhá Rusku vyhýbat se západním sankcím. „Poslední signály naznačují, že Čína nepřichází na pomoc,“ řekl úředník novinářům poté, co oznámil, že USA a jejich spojenci se dohodli na uvalení sankcí proti ruské centrální bance a vyřazení předních ruských bank z globálního finančního systému SWIFT.

Pozitivním znamením jsou podle něj také zprávy, že některé čínské banky přestaly vydávat akreditivy pro nákup komodit z Ruska. Akreditiv je závazek banky, že zaplatí za zboží prodávajícímu, pokud splní stanovené podmínky. To ukazuje, že stejně jako tomu bylo v minulosti, má Čína tendenci respektovat platnost amerických sankcí, dodal úředník.

Vladimir Putin u příležitosti začátku nedávných olympijských her navštívil Peking, kde se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem uzavřel memoranda o spolupráci v mnoha oblastech, včetně budování jaderných elektráren.

Ukrajinské vazby

Pro Peking je krize zkouškou politiky, taktických pozic a strategických rozhodnutí. Sleduje vlastní zájmy a cíle, které jsou neslučitelné: trvání partnerství s Ruskem, závazek dodržovat zásady územní celistvosti a nevměšování i snahu minimalizovat škody způsobené sankcemi.

Čína je největším obchodním partnerem Ruska ve vývozu i v dovozu. V roce 2020 měla na vývozu ropy z Ruska třetinový podíl a dodávala mu průmyslové výrobky, od mobilních telefonů a počítačů po hračky a oblečení.

Současně má ale Peking dobré vztahy s Ukrajinou, její nezávislost a územní integritu podporuje už od roku 1991. Pro Kyjev je také největším obchodním partnerem. Významná je i spolupráce ve vojenské oblasti, například při dodávání zbraní.

„Čína nikdy nesouhlasila s uznáním anexe Krymu v roce 2014 a nemyslím, že uzná nezávislost dvou separatistických 'republik' Luhanska a Doněcka,“ míní politolog Hongkongské baptistické univerzity Jean-Pierre Cabestan.

Někteří odborníci se domnívají, že by Čína mohla zneužít situace a v době, kdy je svět zaneprázdněn děním na Ukrajině, podniknout útok na Tchaj-wan a pokusit se o jeho znovupřipojení. Tchajwanská armáda je proto v pohotovosti pro případ, že by se vnější síly pokusily narušit území. USA dlouhodobě neříkají, zda by se zapojily do obrany Tchaj-wanu.

Peking si uvědomuje, že jeho otevřená podpora ruské invazi na Ukrajinu by vyhrotila jeho vztahy se Západem a ohrozila ekonomickou bezpečnost a rozvoj země, což je jeho prvořadý cíl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 39 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...