Čína ve své reakci na dění ohledně rusko-ukrajinského konfliktu balancuje mezi Kremlem a Západem, aby si nezhoršila vazby na Rusko a také nevyhrotila vztahy se Západem. „Neschvaluje ruskou invazi na Ukrajinu a nabádá k diplomatickému řešení konfliktu. Nesouhlasí ale se sankcemi, které na Rusko uvalily některé země kvůli uznání dvou regionů na východě Ukrajiny,“ informovala ve vysílání ČT24 zpravodajka z Číny Barbora Šámalová.
Čína nabádá k diplomatickému řešení, nechce narušit vztahy se Západem ani s Ruskem
Studio 24: Barbora Šámalová o čínské reakci na Ukrajinu (zdroj: ČT24)
Čína vyzývá obě strany ke zdrženlivosti. Ministr zahraničí Wang I prohlásil, že je třeba respektovat a hájit suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech zemí. „Ukrajina není výjimkou,“ řekl na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově.
Zároveň ale kritizuje postihy, které byly na Rusko uvaleny. „Sankce nejsou nejlepší způsob, jak řešit problémy,“ prohlásila podle agentury Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing. „Čína doufá, že všechny zúčastněné strany dokážou vyřešit své problémy prostřednictvím dialogu, zachovají klid a umírněnost,“ uvedla mluvčí Chua.
Peking podle Šámalové dlouhodobě kritizuje sankce a nezmění postoj. S Moskvou si potřebuje zachovat dobré vztahy, protože konfrontace ve vztazích s USA posunula čínské vztahy s Ruskem do nejbližšího bodu od počátku studené války před sedmdesáti lety a nebude chtít kvůli podpoře sankcí tyto vazby narušit.
Někteří odborníci se domnívají, že může dojít k zneužití situace ze strany Číny, kdy je svět zaneprázdněn děním na Ukrajině a Čína by mohla podniknout útok na Tchaj-wan a pokusit se o jeho znovupřipojení. Čínský prezident Si Ťin-pching podle Šámalové bedlivě sleduje Putinovy kroky na Ukrajině už od roku 2014. Tchajwanská armáda je proto v pohotovosti pro případ, že by se vnější síly pokusily narušit území. USA dlouhodobě neříkají, zda by se zapojily do obrany Tchaj-wanu.
Horizont ČT24: Michael Romancov (zdroj: ČT24)
Politický geograf Michael Romancov, který byl hostem pořadu Horizont ČT24, si myslí, že se Čína během současné krize chová velice pragmaticky. „Dá se říci, že nikomu nic neslíbí, z čínského postoje pro Peking nevyplývají žádné závazky. Je v pozici aktéra, který si může dovolit – aspoň pro tento okamžik – vše jen pozorovat a vyčkávat a případně se připojit na jednu nebo druhou stranu, kdyby to bylo nutné,“ řekl.
Důležitý obchodní partner pro obě strany
Čína má signifikantní obchodní vazby jak s Ruskem, tak Ukrajinou. Patří mezi významné odběratele ruského plynu a ropy a její vazby s Ruskem se utužují úměrně s tím, jak se zhoršují vztahy se Západem. Vladimir Putin byl nedávno v Pekingu na zahájení olympiády a se Si Ťin-pchingem při této příležitosti uzavřel memoranda o spolupráci v mnoha oblastech, včetně budování jaderných elektráren. Peking zároveň podpořil Moskvu v jejím požadavku, aby se Severoatlantická aliance nerozšiřovala dále na východ. Rusko požaduje od USA a NATO bezpečnostní záruky, a to včetně závazku, že se Ukrajina nestane členem Aliance.
Největším obchodním partnerem je Čína i pro Ukrajinu. Peking s ní udržuje dobré vztahy, podporuje její nezávislost a územní integritu už od roku 1991 a nechce si tyto vztahy poškodit. Nejde však jen o obchodní vazby, Ukrajina je pro Čínu významným partnerem i ve vojenské oblasti, například při dodávání zbraní.
Jak již bylo řečeno, Peking sleduje primárně svoje vlastní obchodní zájmy. Podle mínění Šámalové mu ale jde o dobré vztahy spíše s Evropou než se Spojenými státy. Tam už jsou narušené a Čína nechce, aby její vztahy s Evropou nabraly stejný směr. Avšak i vztahy s USA jsou pro Čínu důležité, potřebuje přístup k americkým technologickým a finančním zdrojům, aby neohrozila svou ekonomickou bezpečnost a rozvoj. Pokud by se přiklonila k Rusku, mohla by se dostat do izolace od Západu. To by její rozvoj zbrzdilo.