V polských městech v neděli demonstrovaly desítky tisíc lidí. Do ulic vyšly vyjádřit nesouhlas s rozhodnutím ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost evropské legislativy nad polským právem. Demonstrující podpořili také setrvání Polska v EU. Protest svolal předseda nejsilnější opoziční strany, Občanské platformy, bývalý předseda Evropské rady a bývalý premiér Donald Tusk.
Chceme zůstat v Evropské unii. Proti rozhodnutí ústavního soudu protestovaly desetitisíce Poláků
Horizont ČT24: Poláci chtějí zůstat v EU (zdroj: ČT24)
Varšavská radnice odhaduje, že se v metropoli shromáždilo téměř sto tisíc lidí. Protestovalo se také v Krakově, Poznani a v desítkách dalších měst.
Lidi do ulic přivedl verdikt polského ústavního soudu. Ten po podnětu premiéra rozhodl, že části unijních smluv, které se týkají hlavně soudnictví, jsou v rozporu s domácí ústavou. Rozhodnutí popírá jeden ze základních principů fungování Unie, k němuž se Polsko při vstupu do společenství zavázalo.
„Polských vlastenců, poctivých, snících o lepším Polsku, je prostě většina,“ řekl shromáždění Tusk, podle nějž usiluje vládnoucí strana Právo a spravedlnost o odchod z EU, takzvaný polexit.
Hojná účast na demonstraci odpovídá i nedávnému průzkumu, podle nějž se osmaosmdesát procent Poláků domnívá, že by měl stát v Unijních strukturách zůstat.
„Mám zkušenosti a vím, jak moc pro nás Unie znamená. Ne z hlediska finančního, ale z hlediska demokracie,“ je přesvědčená účastnice demonstrace Elżbieta Zabłocká. Stejně smýšlí i protestující Maximilian. „Podle mě se v Unii zesměšňujeme, těmi různými prohlášeními, postoji,“ tvrdí.
Opozice lidmi manipuluje, tvrdí vláda
„Orgány EU překračují hranice pravomocí, které jim Polská republika ve smlouvách podstoupila,“ odůvodnila rozhodnutí předsedkyně ústavního soudu Julia Przylębská.
Podle polského ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobrova jde o důležité rozhodnutí vzhledem k sílící právní agresi ze strany evropských institucí, které podle jeho slov podporuje Berlín a další evropské metropole. Vládní politici tvrdí, že jde o obranu suverenity země.
Státní televize TVP, která podle kritiků tlumočí pohled vlády, k záběrům z demonstrací napsala, že jde o protest proti polské ústavě, upozornila agentura Reuters. Vláda má demonstrace za manipulaci opozice, která si chce připsat politické body.
„(Opozice) straší lidi, kreslí ty děsivé vize, že za několik měsíců Polsko už za chvíli vystoupí z EU, a přitom nikdo nic takového neplánuje,“ oponuje náměstek ministra zahraničí Paweł Jabłoński.
Evropská komise zvažuje další kroky
Čtvrteční verdikt ústavního soudu pobouřil i Evropskou komisi. Poté, co dokončí jeho analýzu, určí další postup. Rozhodnutí vyhrotilo dlouholetý spor mezi Varšavou a Bruselem, v jehož jádru leží polská justiční reforma. Její části opakovaně smetl se stolu unijní tribunál v Lucemburku.
„Nyní čekáme na nová rozhodnutí soudního dvora týkající se situace v Polsku, také o denních finančních sankcích,“ vyjádřil se eurokomisař pro spravedlnost Dider Reynders. Kromě udělení pokuty může Komise státům porušujícím principy právního státu pozastavit také financování.
Polsko poslední verdikty Soudního dvora EU nerespektuje. Rozhodnutí polských ústavních soudců proto mělo podle expertů ignoraci evropského soudu legalizovat.
Unijní tribunál vláda neuposlechla ani v případě hnědouhelného dolu Turów. Ten dvacátého září rozhodl, že Polsko musí zaplatit pokutu půl milionu eur (asi 12,7 milionů korun) denně, dokud těžbu nezastaví.
Proti rozhodnutí polských soudců se důrazně ohradila řada evropských politiků. „Vývoj v Polsku je velice znepokojivý. Musíme jasně říci, že si tato vláda zahrává s ohněm,“ poznamenal lucemburský ministr zahraničí Jeana Asselborn.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas sdělil, že „být členem Evropské unie znamená, že se i se všemi důsledky, které z toho vyplývají, držíme společných pravidel, která tvoří základy Evropské unie.“
„Je to nesmírně vážné (…) Je tu de facto riziko (polského) odchodu z Evropské unie,“ řekl francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune.
Politolog Michal Kořan, předseda správní rady Global Arena Research Institute zmiňuje jako další možnost vývoje – zatím spíše slovní – sáhnout na peníze z Fondu obnovy či ze strukturálních fondů, které Polsko dostává. „Je to páka, kterou Brusel zmiňuje, ale je to velmi delikátní páka.“
Myslí si však, že navzdory tomu, jak je to vyhrocené na obou stranách, se bude zoufale hledat kompromis, jak se z toho dostat. Kořan však v Horizontu ČT24 zdůraznil, že jde o velký fundamentální spor o to, jakým způsobem chce Polsko vidět svou budoucnost v EU.