Chávez začal před 20 lety budovat socialistickou Venezuelu. Znárodňování vyústilo v bídu a chaos

„Vždy jsem tvrdil, že na Marsu mohla existovat civilizace. Ale možná tam dorazil kapitalismus a planetu zničil.“ Bývalý venezuelský prezident Hugo Chávez byl posedlý budováním socialismu 21. století. Než přesně před dvaceti lety nastoupil do funkce, ujišťoval, že nechystá znárodňování a že mandát složí před uplynutím pětiletého funkčního období. Za jeho autokratického vládnutí doprovázeného centralizací hospodářství se ale Venezuela propadla do ekonomické krize, kterou jeho nástupce Nicolás Maduro ještě prohloubil a proměnil v naprostý chaos.

Chávez si získal voliče programem boje proti korupci či radikální reformy politického systému, jehož součástí bylo i referendum o zrušení dvoukomorového parlamentu. Hlasy mu dali především chudí obyvatelé země, neboť sliboval, že umožní všem lidem přístup k solidní životní úrovni, jíž se v zemi dosud dostávalo jen nejvyšší vrstvě.

Pro velkou část Venezuelanů se stal národním hrdinou a spasitelem, který jim štědrými sociálními programy zajišťoval bezplatné školy a lékaře. Ty byl ovšem schopen financovat nikoli díky úspěšné hospodářské politice, ale díky velkým zásobám ropy. Pro jiné byl proto autokratickým a samolibým populistou, jenž si ropou kupoval přízeň doma i v dalších zemích regionu.

Neomezený prezident

Chávez hned v prvním roce svého vládnutí rozpustil parlament ovládaný opozicí. V čele země stál až do své smrti v roce 2013, a to díky změnám ústavy, jež se mu podařilo prosadit.

Nová ústava, kterou si Chávez nechal v prosinci 1999 potvrdit v referendu, mimo jiné prodloužila mandát prezidenta z pěti na šest let a umožnila vykonávat úřad dvakrát po sobě. Dále zrušila Senát a zavedla jednokomorový parlament. Úprava z roku 2009 pak zrušila omezení počtu prezidentských mandátů v řadě.

Ústava z roku 1999 též přejmenovala zemi na Bolívarovskou republiku Venezuela. Od roku 2006 má země i novou vlajku a nový státní znak, na němž podle Chávezova návrhu mimo jiné bílý kůň nově cválá doleva. Od prosince 2007 platí ve Venezuele vlastní časové pásmo, které je oproti dosavadnímu posunuté o půl hodiny zpět.

Chávez si několikrát během svého vládnutí nechal schválit parlamentem zvláštní plnou moc, která mu umožnila rozhodovat dekretem bez ohledu na parlament o řadě klíčových otázek, například o daňové reformě, státním dluhu či omezení byrokracie.

Například v létě 2008, v poslední den takového období, vydal třicítku zákonů umožňujících vládě znárodňovat firmy či upravovat ceny a prezidentovi jmenovat státní úředníky v regionech. Rok předtím zase vydal dekret, který mu umožnil převzít podíly v zahraničních ropných společnostech.

Vyvlastňování dostatek potravin nezajistilo

„Stát jednoduše řečeno určuje, co by venezuelští spotřebitelé měli jíst, jak moc by měli jíst a kde by si měli opatřovat zboží,“ kritizovali Chávezovu vizi centralizovaného hospodářství někteří ekonomové.

V době jeho vlády těžila země z astronomického růstu cen ropy, díky čemuž si mohla sehnat vše v zahraničí. Jak ale ceny klesaly, devizové rezervy se zmenšovaly. Chávez se snažil zvýšit místní produkci potravin a zajistit, aby byly cenově dostupné i pro ty nejchudší.

Nicolás Maduro
Zdroj: Carlos Garcia Rawlins/Reuters

Podle kritiků ale docílil pravého opaku, neboť vyvlastňování průmyslových farem odrazovalo pěstitele od investic do prostředků a zařízení. Produkce na vyvlastněných farmách byla navíc bídná kvůli nedostatku znalostí i korupci, a to navzdory státním dotacím.

Nejhorší ekonomika světa podle indexu bídy

V současnosti se Venezuela již šestý rok potýká s hospodářskou recesí, která je podle kritiků právě výsledkem selhání socialistického řízení ekonomiky a propadu cen ropy na světových trzích. Situaci ještě zhoršily sankce Spojených států uvalené na Venezuelu v roce 2015. Trpí tím většina obyvatel, kteří mají omezený přístup nejen k potravinám, ale i k lékům, a to jak kvůli jejich nedostatku, ale i kvůli tomu, že si je nemohou dovolit.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) klesl hrubý domácí produkt (HDP) v zemi za pět let o 45 procent. Pro letošní rok měnový fond očekává pokles HDP o pět procent.

Zemi trápí hyperinflace, Chávezův nástupce Maduro škrtl v srpnu 2018 pět nul na bankovkách a zvýšil třicetinásobně minimální mzdu ve snaze stabilizovat ceny. Inflace však dále pokračuje v prudkém růstu, její míra letos podle odhadů dosáhne deset milionů procent.

Nezaměstnanost vzrostla z 7,4 procenta v roce 2015 na 34 procent v roce 2018. Venezuela je na prvním místě mezi nejhoršími ekonomikami světa podle indexu bídy, který v únoru 2018 zveřejnila agentura Bloomberg.

Od roku 2015 kvůli ekonomické krizi a autoritářskému režimu Madura podle údajů OSN z Venezuely utekly tři miliony lidí, exodus do sousedních států nabral na síle zejména během loňského roku. Podle odhadů se tento počet v letošním roce zvýší na 5,3 milionu osob. V zemi jsou stovky politických vězňů, kteří zažívají sexuální zneužívání, elektrické šoky, psychický nátlak či hladovění.

V zemi se za posledních několik let prudce zvýšil podíl obyvatelstva žijícího pod hranicí chudoby. Zatímco v roce 2013 to bylo 28 procent domácností, podle institutu zkoumajícího životního podmínky venezuelské populace (ENCOVI) toto číslo vzrostlo na 87 procent v roce 2017.

Maduro se nechal Chávezem „osvítit“

Chávez se nepovažoval jen za „spasitele“ své země, nýbrž také za sjednotitele Latinské Ameriky. K tomu využíval i historické nevraživosti řady jejích obyvatel vůči USA, které pravidelně kritizoval a obviňoval i ze snahy ho zabít.

Omezit vliv Washingtonu v regionu má Bolívarovské spojenectví národů naší Ameriky (ALBA), jež Chávez založil společně se svým velkým vzorem a učitelem Fidelem Castrem a jehož členy je nyní deset zemí s asi sedmdesáti miliony obyvatel.

Když Chávez v březnu 2013 zemřel, jeho rakev vyprovodily na poslední cestu statisíce lidí a státní televize vysílala kreslený klip, v němž Chávez v děravých pantoflích a teplákové bundě v barvách venezuelské vlajky přichází do nebe, kde ho vítají další revoluční ikony, mimo jiné Ernesto Che Guevara či Simón Bolívar.

Chávezův nástupce Maduro vybudoval kampaň před svým prvním zvolením v roce 2013 právě na kultu zesnulého Cháveze. „Usedl na dřevěný trám a začal si pískat… tak jsem také zahvízdal a on mě obletěl,“ popsal Maduro spirituální zážitek s „převtěleným Chávezem“, který mu prý tak jako ptáček požehnal v předvolebním boji.

„Požádal jsem našeho velitele, aby mě osvítil a nenechával mě samotného v tomto tvrdém boji,“ řekl také tehdy Maduro. Následující roky jeho slova potvrdily. Maduro šel v Chávezových šlépějích a dovedl zemi do současné ekonomické a politické krize, která může skončit změnou režimu, když přesvědčila řadu světových velmocí k podpoře opozičního lídra Juana Guaidóa.

3 minuty
Venezuelu čekají další demonstrace proti Madurovi a za svobodné volby
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SledujteČeská iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice ukrajinské armádě, řekl Pavel

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 9 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 22 mminutami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 1 hhodinou

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 1 hhodinou

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...