Dillí - Tak trochu za exota je mezi svými kamarády Ind Šaši Kant. Vzhledem ani bohatstvím sice nijak nevyniká, rodné Dillí ještě donedávna nikdy neopustil, o skromný byt se dělí s rodiči a dvěma sourozenci, kteří všichni spí na jedné posteli. Jeho rodina musí vyjít v přepočtu s třemi tisíci korunami na měsíc, Šaši ale umí něco, čím se mohou pochlubit nanejvýš desítky z miliardy a čtvrt Indů: ovládá češtinu.
„Kamarádi se mě vždycky ptají, co studuji. Říkám, že studuji češtinu. A oni říkají: 'Co je čeština?',“ přiznává Šaši. O České republice dlouho neměl ani ponětí. Na myšlenku naučit se pro něj exotickou řeč, ho přivedl starší bratr. „Když studuješ češtinu, můžeš jít do Prahy na stipendium. To je hodně výjimečný jazyk. To nikdo neumí, budeš jedinečný,“ řekl mu prý.
Letos si Šaši splnil první sen - měsíc strávil v Praze. Jako první z celé rodiny odjel na tak dlouho z domova. V kufru si vezl zásobu indického jídla a stesk rychle překonal - i díky kamarádům. Po Praze se mu teď stýská – hlavně po tamním životním stylu. „Když chcete pít pivo na ulici v noci, tak to není problém. To v Indii nemůžete, to není legální. Tam jsme pili pivo, byli jsme opilí do tří hodin na ulici,“ vzpomíná s láskou na českou metropoli. Rád by se sem ještě vrátil – tentokrát na rok.
Po návratu do Indie už dostal dvacetiletý mladík několik nabídek k práci - od firem, které chtějí podnikat s českými partnery. Zatím je odmítá, protože by se musel odstěhovat na jih Indie. Šaši chce nejdřív dokončit školu, ve které hned na začátku dostal přezdívku 'upír Petr' - podle účesu a špičatých zubů.
