Obchodní výměna mezi Velkou Británií a Evropskou unií dosahuje v přepočtu kolem dvaceti bilionů korun ročně. Podnikatelé a investoři se obávají, že rozchod bez dohody způsobí oběma stranám velké škody – hlavně kvůli novým clům. Šance na dohodu je teď tak padesát na padesát procent, a tak se Brusel i evropské firmy na tvrdý brexit připravují. Šéfové vyjednávacích týmů po jednodenní přestávce opět zasednou k intenzivním rozhovorům v neděli v Bruselu.
Nákladní jeřáby v Rotterdamu, v největším evropském přístavu, pracují 24 hodin denně – nehledě na roční období, nehledě na počasí a teď ani nehledě na výsledek brexitového jednání. Jestli zdejší nakladače zvedají kontejnery ze zemí Evropské unie nebo třeba za země, která se rozhodla, že Unii opustí, je v zásadě jedno. Rozdíl je pouze v tom, jak složitá je kolem toho administrativa.
Přípravy na tu nejhorší alternativu, tedy na takzvaný tvrdý brexit, mají v Rotterdamu už ale za sebou. Teď jen napjatě sledují, zda je unijní a londýnští vyjednavači toho nejhoršího scénáře ušetří, nebo zda nakonec budou muset spustit krizovou variantu.
„Asi tři až čtyři tisíce kamionů přijíždí nebo odjíždí denně z nebo do Velké Británie, očekáváme že asi stovka nebo dvě stovky z nich na začátku nebudou mít dokumenty v pořádku. A budou muset čekat na odstavném parkovišti,“ vysvětluje koordinátor rotterdamského přístavu Mark Dijk.
V místě, kde se ročně odbaví na čtyřicet milionů tun zboží mezi Evropou a Británií, je už odstavná plocha připravená. „Je chráněná plotem a připravená pro tahače, které ještě nemají vyřízené exportní dokumenty,“ vysvětluje manažer nákladu Lucien Stotefalk.
Přístav potřebuje stovky nových pracovníků
Ať už bude odchod Británie z Unie vypadat jakkoliv, v přístavu budou třeba stovky nových pracovníků. V případě odchodu s dohodou přibližně 750, v případě tvrdého brexitu až 930 nových lidí, jak vyplynulo z dřívějších propočtů. Nábory tak průběžně probíhají.
Tvrdý brexit není v zájmu nikoho. V době ekonomické krize způsobené koronavirem by tohle byla těžká rána nejen pro přístav a jeho jeřáby, ale i pro celou Unii, stejně jako Velkou Británii.
Přes pokrok v řadě oblastí přetrvávají v jednáních mezi Evropskou unií a Británií neshody, které brání uzavření dohody o pobrexitových vztazích. Ve společném prohlášení po sobotním podvečerním telefonátu to uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a britský premiér Boris Johnson. Šéfové vyjednávacích týmů po jednodenní přestávce opět zasednou k intenzivním rozhovorům v neděli v Bruselu.
Británie z Evropské unie odešla letos 31. ledna a na Silvestra skončí přechodné období určené k vyjednání dohody. Obě strany mají již větší část textu hotovou, uzavření smlouvy však stále brání spor o pravidla hospodářské soutěže, dohled nad řešením sporů a rybolovná práva v britských vodách.
„I když uznáváme vážnost těchto neshod, shodli jsme se, že naše vyjednávací týmy by se měly znovu pokusit zhodnotit, zda je možné je překonat,“ uvedli oba politici ve společném prohlášení po zhruba hodinovém telefonátu.
Šéfka unijní exekutivy a britský premiér spolu hovořili den poté, co obě strany přerušily intenzivní jednání v Londýně, v nichž podle diplomatů konečný kompromis překazily především odlišné názory na témata rybolovu a státní pomoci britským firmám.
Týmy vedené Michelem Barnierem na unijní a Davidem Frostem na britské straně se podle prohlášení lídrů sejdou v neděli v Bruselu. Výsledky jejich práce by pak měli von der Leyenová a Johnson zhodnotit opět na dálku v pondělí večer.
Podle vyjádření z obou stran se přitom již hraje o každý den. Pokud nebude dohoda hotová během několika příštích dní, aby ji mohly do konce roku prostudovat, prodebatovat a schválit parlamenty na obou stranách, čeká obě strany divoký rozchod. V takovém případě by od ledna zkomplikovaly obchodování přes Lamanšský průliv cla a kvóty podle pravidel Světové obchodní organizace.
Barnier po telefonátu na Twitteru stručně uvedl, že při nedělních rozhovorech se „uvidí, jestli existuje cesta vpřed“. Unijní diplomaté citovaní několika médii se shodují, že osud jednání má v rukou Johnson. Pokud pod časovým tlakem svolí k dlouhodobému zachování současných práv rybářů z kontinentu a ke sladění britských standardů hospodářské soutěže s těmi unijními, mohla by podle diplomatů být dohoda zpečetěna do summitu EU začínajícího ve čtvrtek.
Johnson však dosud ústupky v obou otázkách odmítá jako věc národní suverenity. Podle diplomatů obě strany prezentovaly v dosud posledním kole jednání kompromisní návrhy ohledně rybolovu, byly však navzájem stále velmi vzdálené. Zdroje britských médií tvrdí, že Londýn další výrazné ústupky nepřipustí.
„Dohoda je v nejlepším zájmu všech,“ uvítal na Twitteru pokračování rozhovorů irský premiér Micheál Martin. Země EU jsou přitom dosud jednotné v názoru, že se raději obejdou bez dohody, než by uzavřely smlouvu ohrožující jednotný unijní trh. Některé přímořské státy v čele s Francií ovšem rázně odmítají jakékoli ústupky v otázce rybolovných práv, zatímco například právě Irsko je o něco více nakloněno kompromisní variantě. Barnier by mohl po nedělním vyjednávacím kole informovat zástupce členských států o jeho vývoji a probrat s nimi možné kompromisy ve věci rybolovu.
