Bělorusové demonstrovali sedmý den, přidalo se několik výsadkářů. Lukašenko mluvil s Putinem

V Bělorusku pokračovaly sedmým dnem protesty proti průběhu prezidentských voleb a následnému policejnímu násilí. Objevili se na nich i příslušníci výsadkářů. Lidé v ulicích většinou požadují odchod prezidenta Alexandra Lukašenka, nové volby a vyšetření násilností. Policie proti nim nezasahuje. V Minsku se dav naposledy rozloučil s obětí pondělních demonstrací. Opozici podpořili lidé také v ulicích zahraničních měst včetně Prahy. Lukašenko mezitím probral situaci v zemi se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Demonstrace označil za pokus o barevnou revoluci řízený ze zahraničí, který ohrožuje i Rusko.

Kolem sobotního poledne začaly v mnoha městech nové protestní akce, všechny nenásilné, píše opoziční portál tut.by. V Minsku se desetitisíce lidí zúčastnily pohřbu Aljaksandra Tarajkouského, který byl zabit při pondělní demonstraci při zásahu policie. Na jeho počest zazpívali filharmonici, kteří jsou ve stávce. 

Pohřeb Aljaksandra Tarajkouského
Zdroj: Vasily Fedosenko/Reuters

Pohřeb se přelil do mohutného srocení lidí v centru města. Na něm se objevily plakáty s nápisy „zde skončily naše hlasy“ a šipkou na odpadkový koš, „nejsme ovce“ odkazující na projev Lukašenka o demonstrantech, nebo „květiny jsou lepší než kulky“. Minskem prošel také pochod studentů a provozovatelé restaurací začali bezplatně nabízet jídlo, informuje tut.by.

U minského letiště vyšli podpořit opozici zaměstnanci státního leteckého dopravce Belavia. Centrem Minsku také prošli na podporu opozice výsadkáři. 

I v Hrodnu se k demonstracím připojili lidé hlásící se k výsadkářům a objevil se i plakát s logem vojenské rozvědky a nápisem „jsme s lidmi“. Odpoledne tam podle tut.by bylo asi deset tisíc lidí. Mezi nimi se objevil i důstojníkk prokuratury Igor Loban, který odsoudil násilí proti demonstrantům.

V Brestu se lidé sešli u radnice a žádali rozhovor se starostou. Někteří skandovali, že má odejít z funkce. Náměstí před budovou chránili příslušníci bezpečnostních složek, ale nezasáhli.

Demonstranti ve Vitebsku utvořili dlouhý lidský řetěz a pak se vydali k chrámu, kde uctili památku Tarajkouského. V Bobrujsku koloval mezi demonstranty mikrofon a každý hovořil o své motivaci k protestu. Lidé demonstrují i v Lidě, Mogilevě, Mozyru, Novopolocku nebo Orše i v menších městech včetně.

Akce na podporu běloruské opozice se uskutečnily i v zahraničí, například v Berlíně, Moskvě, Jekatěrinburgu nebo v Praze. Tam se zhruba čtyři stovky lidí vydaly z Klementina na protestní pochod. Vedl přes Karlův most a Nerudovu ulici na Hradčanské a posléze Loretánské náměstí k budově ministerstva zahraničních věcí, kde mělo několik osobností projev.

K symbolické podpoře běloruské opozice se přidala plzeňská radnice, která vyvěsila historickou běloruskou vlajku – rudý pruh uprostřed dvou bílých vodorovných pásů. Už v pátek ji vyvěsili také v Brně.

Demonstrace na podporu běloruské opozice v Praze
Zdroj: David W Cerny/Reuters

Koordinační rada

Štáb opoziční kandidátky na prezidentku Světlany Cichanouské, která podle mnohých demonstrantů volby ve skutečnosti vyhrála, začíná organizovat koordinační radu, jejíž cílem bude umožnit předání moci v zemi. 

„Začali jsme přijímat přihlášky, do rady bychom chtěli získat nejváženější Bělorusy,“ upřesnil právník. Iniciátoři rady o tomto víkendu plánují obdržené návrhy zpracovat a v pondělí přijmout společné rozhodnutí. Podle Znaka si rada neklade politické cíle. „Bavíme se jen o vytvoření bezpečných podmínek pro předání moci,“ upřesnil právník.

Cichanouska odjela po volbách do Litvy. Podle opozice ji k tomu režim donutil. 

Hovor s Putinem

Lukašenko mezitím volal do Kremlu, který podle RIA Novosti vyjádřil naději, že „problémy“ v Bělorusku brzy skončí a neměly by narušit vztahy mezi oběma zeměmi. Lukašenko ještě před hovorem podle státní agentury Belta prohlásil: „Obrana Běloruska dnes není ničím menším než obranou celého našeho prostoru, Svazového státu, a příklad pro ostatní. Jestli Bělorusové nevydrží, tahle vlna se přelije.“ Narážel tak na Svazový stát, který jeho země formálně vytvořila společně s Ruskem.

Zároveň odmítl, že by protesty byly mírné a zopakoval své přesvědčení, že jsou řízeny ze zahraničí. Už dříve prohlásil, že jsou koordinovány mimo jiné z Česka, což Praha odmítá. Tvrdí také, že se konají podle metody takzvaných barevných revolucí, jak se označují procesy vedoucí ke konci autoritativních režimů na Ukrajině, v Gruzii nebo v Kyrgyzstánu.

Lukašenko odpoledne na setkání v Centru strategického řízení ministerstva obrany odmítl také nabídky zahraničních politiků ke zprostředkování rozhovorů mezi vládou a opozicí. „Zemi nikomu nedáme. Situaci udržíme,“ prohlásil. Podle něj je vláda v zemi ústavní.

Alexandr Lukašenko na sobotním setkání v Centru strategického řízení ministerstva obrany
Zdroj: Maxim Guchek/Reuters / Belta

Tuto nabídku učinili premiéři Estonska, Litvy a Lotyšska. Ti současně v sobotu společně vyzvali k uspořádání nových prezidentských voleb, které by byly „svobodné a férové“, píše agentura Reuters. Měly by se podle nich konat s účastí mezinárodních pozorovatelů, které Lukašenko odmítl na hlasování 9. srpna pozvat. Vyzvali také vládu, aby se zdržela násilí na demonstrantech a propustila zadržované.

Běloruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že je připraveno k dialogu s EU, ale sankce považuje za konec politiky. Na jejich zavedení se ministři zahraničí Unie shodli v pátek a jejich podobu začali připravovat.

„Volby“

Masové demonstrace a stávky zachvátily Bělorusko po prezidentských volbách 9. srpna. Podle oficiálních výsledků je vyhrál Lukašenko s osmdesáti procenty hlasů. Významní opoziční politici nemohli kandidovat a na hlasování nedohlíželi mezinárodní pozorovatelé.

Demonstranti výsledkům nevěří a tvrdí, že zvítězila opoziční kandidátka Cichanouská. Také většina západních zemí označila volby za zfalšované. 

Policie v prvních dnech mírné demonstranty masově zatýkala a používala násilí. Na opozičních portálech tut.by a Nexta se objevily zprávy o bití, mučení i ponižování zadržených včetně fotografických důkazů. Lukašenko později odsoudil bití lidí ležících na zemi a k mírnějšímu přístupu vyzval i ministr vnitra. Policie poté skutečně od násilí upustila.