V Bělorusku pokračovaly sedmým dnem protesty proti průběhu prezidentských voleb a následnému policejnímu násilí. Objevili se na nich i příslušníci výsadkářů. Lidé v ulicích většinou požadují odchod prezidenta Alexandra Lukašenka, nové volby a vyšetření násilností. Policie proti nim nezasahuje. V Minsku se dav naposledy rozloučil s obětí pondělních demonstrací. Opozici podpořili lidé také v ulicích zahraničních měst včetně Prahy. Lukašenko mezitím probral situaci v zemi se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Demonstrace označil za pokus o barevnou revoluci řízený ze zahraničí, který ohrožuje i Rusko.
Bělorusové demonstrovali sedmý den, přidalo se několik výsadkářů. Lukašenko mluvil s Putinem
Kolem sobotního poledne začaly v mnoha městech nové protestní akce, všechny nenásilné, píše opoziční portál tut.by. V Minsku se desetitisíce lidí zúčastnily pohřbu Aljaksandra Tarajkouského, který byl zabit při pondělní demonstraci při zásahu policie. Na jeho počest zazpívali filharmonici, kteří jsou ve stávce.
Pohřeb Aljaksandra Tarajkouského
Pohřeb se přelil do mohutného srocení lidí v centru města. Na něm se objevily plakáty s nápisy „zde skončily naše hlasy“ a šipkou na odpadkový koš, „nejsme ovce“ odkazující na projev Lukašenka o demonstrantech, nebo „květiny jsou lepší než kulky“. Minskem prošel také pochod studentů a provozovatelé restaurací začali bezplatně nabízet jídlo, informuje tut.by.
U minského letiště vyšli podpořit opozici zaměstnanci státního leteckého dopravce Belavia. Centrem Minsku také prošli na podporu opozice výsadkáři.
I v Hrodnu se k demonstracím připojili lidé hlásící se k výsadkářům a objevil se i plakát s logem vojenské rozvědky a nápisem „jsme s lidmi“. Odpoledne tam podle tut.by bylo asi deset tisíc lidí. Mezi nimi se objevil i důstojníkk prokuratury Igor Loban, který odsoudil násilí proti demonstrantům.
V Brestu se lidé sešli u radnice a žádali rozhovor se starostou. Někteří skandovali, že má odejít z funkce. Náměstí před budovou chránili příslušníci bezpečnostních složek, ale nezasáhli.
Demonstranti ve Vitebsku utvořili dlouhý lidský řetěz a pak se vydali k chrámu, kde uctili památku Tarajkouského. V Bobrujsku koloval mezi demonstranty mikrofon a každý hovořil o své motivaci k protestu. Lidé demonstrují i v Lidě, Mogilevě, Mozyru, Novopolocku nebo Orše i v menších městech včetně.
Akce na podporu běloruské opozice se uskutečnily i v zahraničí, například v Berlíně, Moskvě, Jekatěrinburgu nebo v Praze. Tam se zhruba čtyři stovky lidí vydaly z Klementina na protestní pochod. Vedl přes Karlův most a Nerudovu ulici na Hradčanské a posléze Loretánské náměstí k budově ministerstva zahraničních věcí, kde mělo několik osobností projev.
K symbolické podpoře běloruské opozice se přidala plzeňská radnice, která vyvěsila historickou běloruskou vlajku – rudý pruh uprostřed dvou bílých vodorovných pásů. Už v pátek ji vyvěsili také v Brně.
Demonstrace na podporu běloruské opozice v Praze
Koordinační rada
Štáb opoziční kandidátky na prezidentku Světlany Cichanouské, která podle mnohých demonstrantů volby ve skutečnosti vyhrála, začíná organizovat koordinační radu, jejíž cílem bude umožnit předání moci v zemi.
„Začali jsme přijímat přihlášky, do rady bychom chtěli získat nejváženější Bělorusy,“ upřesnil právník. Iniciátoři rady o tomto víkendu plánují obdržené návrhy zpracovat a v pondělí přijmout společné rozhodnutí. Podle Znaka si rada neklade politické cíle. „Bavíme se jen o vytvoření bezpečných podmínek pro předání moci,“ upřesnil právník.
Cichanouska odjela po volbách do Litvy. Podle opozice ji k tomu režim donutil.
Hovor s Putinem
Lukašenko mezitím volal do Kremlu, který podle RIA Novosti vyjádřil naději, že „problémy“ v Bělorusku brzy skončí a neměly by narušit vztahy mezi oběma zeměmi. Lukašenko ještě před hovorem podle státní agentury Belta prohlásil: „Obrana Běloruska dnes není ničím menším než obranou celého našeho prostoru, Svazového státu, a příklad pro ostatní. Jestli Bělorusové nevydrží, tahle vlna se přelije.“ Narážel tak na Svazový stát, který jeho země formálně vytvořila společně s Ruskem.
Zároveň odmítl, že by protesty byly mírné a zopakoval své přesvědčení, že jsou řízeny ze zahraničí. Už dříve prohlásil, že jsou koordinovány mimo jiné z Česka, což Praha odmítá. Tvrdí také, že se konají podle metody takzvaných barevných revolucí, jak se označují procesy vedoucí ke konci autoritativních režimů na Ukrajině, v Gruzii nebo v Kyrgyzstánu.
Lukašenko odpoledne na setkání v Centru strategického řízení ministerstva obrany odmítl také nabídky zahraničních politiků ke zprostředkování rozhovorů mezi vládou a opozicí. „Zemi nikomu nedáme. Situaci udržíme,“ prohlásil. Podle něj je vláda v zemi ústavní.
Alexandr Lukašenko na sobotním setkání v Centru strategického řízení ministerstva obrany
Tuto nabídku učinili premiéři Estonska, Litvy a Lotyšska. Ti současně v sobotu společně vyzvali k uspořádání nových prezidentských voleb, které by byly „svobodné a férové“, píše agentura Reuters. Měly by se podle nich konat s účastí mezinárodních pozorovatelů, které Lukašenko odmítl na hlasování 9. srpna pozvat. Vyzvali také vládu, aby se zdržela násilí na demonstrantech a propustila zadržované.
Běloruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že je připraveno k dialogu s EU, ale sankce považuje za konec politiky. Na jejich zavedení se ministři zahraničí Unie shodli v pátek a jejich podobu začali připravovat.
„Volby“
Masové demonstrace a stávky zachvátily Bělorusko po prezidentských volbách 9. srpna. Podle oficiálních výsledků je vyhrál Lukašenko s osmdesáti procenty hlasů. Významní opoziční politici nemohli kandidovat a na hlasování nedohlíželi mezinárodní pozorovatelé.
Demonstranti výsledkům nevěří a tvrdí, že zvítězila opoziční kandidátka Cichanouská. Také většina západních zemí označila volby za zfalšované.
Policie v prvních dnech mírné demonstranty masově zatýkala a používala násilí. Na opozičních portálech tut.by a Nexta se objevily zprávy o bití, mučení i ponižování zadržených včetně fotografických důkazů. Lukašenko později odsoudil bití lidí ležících na zemi a k mírnějšímu přístupu vyzval i ministr vnitra. Policie poté skutečně od násilí upustila.
