Běloruský soud poslal do vězení studenty a profesorku za účast na protestech

Běloruský soud poslal do vězení jedenáct studentů a univerzitní profesorku za účast na protivládních protestech, informovala organizace na ochranu lidských práv Vjasna-96. Běloruská policie třetí den po sobě prohledávala kanceláře a domovy nezávislých novinářů a obhájců lidských práv, několik lidí také zadržela. O nejméně dvou desítkách razií informovaly agentury AP a Reuters, podle nichž tak pokračuje zátah proti odpůrcům autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Soud poslal deset studentů a univerzitní profesorku na dva a půl roku do vězení za účast na loňských protivládních protestech, informovala Vjasna-96. Další student podle ní odešel od soudu s dvouletým trestem odnětí svobody.

Policie je zatkla v listopadu a úřady je obvinily ze „spiknutí za účelem spáchání trestného činu“ a z „aktivní účasti na hromadných akcích, které hrubě narušují veřejný pořádek“.

Bezpečnostní složky také prohledaly například redakci stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) i byty dvou jejích novinářů, informuje Reuters. Nejméně pět lidí policie zadržela, uvedli běloruští obhájci lidských práv. Podle organizace Vjasna-96 jsou mezi zadrženými i dva žurnalisté RFE/RL.

Bezpečnostní složky razie vysvětlily podezřením, že řada představitelů nevládních organizací a médií je zapojena do stínových transferů velkých finančních částek, které plynou především ze zahraničí a jsou určeny na protesty různého druhu. Podle státní agentury Belta o tom informoval náčelník hlavní správy vyšetřování organizovaného zločinu a korupce Uladzimir Šyško z kriminální ústředny.

Ve středu a ve čtvrtek běloruská policie prohledala přibližně dvacet nevládních, lidskoprávních, charitativních a odborných organizací a médií. Zadržela více než patnáct lidí včetně šéfa organizace Vjasna-96. „Úřady používají proti novinářům celý arzenál represí –⁠ zastrašování, bití, prohlídky a zatýkání,“ komentoval dění v zemi šéf Běloruské asociace novinářů Andrej Bastunec.

Lukašenko viní nevládní organizace z podněcování nepokojů

Bezpečnostní složky v posledních dnech provádějí razie a zatýkají, protože Lukašenko slíbil vypořádat se s nevládními organizacemi, které obviňuje z podněcování nepokojů, poznamenala AP.

Úřady uzavřely řadu médií kritických vůči režimu a organizací na ochranu lidských práv po hromadných protestech, které propukly v srpnu loňského roku. Jejich spouštěčem se staly výsledky prezidentských voleb, v nichž podle oficiálních výsledků zvítězil opět Lukašenko, jenž této východoevropské zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994.

Podle opozice, Evropské unie a některých dalších zemí byly výsledky voleb zfalšované ve prospěch autoritářského prezidenta. Policie proti demonstracím tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla. Lukašenko, kterého podporuje Moskva, obvinění z volebních podvodů odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...