Běloruský soud poslal do vězení studenty a profesorku za účast na protestech

Běloruský soud poslal do vězení jedenáct studentů a univerzitní profesorku za účast na protivládních protestech, informovala organizace na ochranu lidských práv Vjasna-96. Běloruská policie třetí den po sobě prohledávala kanceláře a domovy nezávislých novinářů a obhájců lidských práv, několik lidí také zadržela. O nejméně dvou desítkách razií informovaly agentury AP a Reuters, podle nichž tak pokračuje zátah proti odpůrcům autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Soud poslal deset studentů a univerzitní profesorku na dva a půl roku do vězení za účast na loňských protivládních protestech, informovala Vjasna-96. Další student podle ní odešel od soudu s dvouletým trestem odnětí svobody.

Policie je zatkla v listopadu a úřady je obvinily ze „spiknutí za účelem spáchání trestného činu“ a z „aktivní účasti na hromadných akcích, které hrubě narušují veřejný pořádek“.

Bezpečnostní složky také prohledaly například redakci stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) i byty dvou jejích novinářů, informuje Reuters. Nejméně pět lidí policie zadržela, uvedli běloruští obhájci lidských práv. Podle organizace Vjasna-96 jsou mezi zadrženými i dva žurnalisté RFE/RL.

Bezpečnostní složky razie vysvětlily podezřením, že řada představitelů nevládních organizací a médií je zapojena do stínových transferů velkých finančních částek, které plynou především ze zahraničí a jsou určeny na protesty různého druhu. Podle státní agentury Belta o tom informoval náčelník hlavní správy vyšetřování organizovaného zločinu a korupce Uladzimir Šyško z kriminální ústředny.

Ve středu a ve čtvrtek běloruská policie prohledala přibližně dvacet nevládních, lidskoprávních, charitativních a odborných organizací a médií. Zadržela více než patnáct lidí včetně šéfa organizace Vjasna-96. „Úřady používají proti novinářům celý arzenál represí –⁠ zastrašování, bití, prohlídky a zatýkání,“ komentoval dění v zemi šéf Běloruské asociace novinářů Andrej Bastunec.

Lukašenko viní nevládní organizace z podněcování nepokojů

Bezpečnostní složky v posledních dnech provádějí razie a zatýkají, protože Lukašenko slíbil vypořádat se s nevládními organizacemi, které obviňuje z podněcování nepokojů, poznamenala AP.

Úřady uzavřely řadu médií kritických vůči režimu a organizací na ochranu lidských práv po hromadných protestech, které propukly v srpnu loňského roku. Jejich spouštěčem se staly výsledky prezidentských voleb, v nichž podle oficiálních výsledků zvítězil opět Lukašenko, jenž této východoevropské zemi vládne tvrdou rukou od roku 1994.

Podle opozice, Evropské unie a některých dalších zemí byly výsledky voleb zfalšované ve prospěch autoritářského prezidenta. Policie proti demonstracím tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla. Lukašenko, kterého podporuje Moskva, obvinění z volebních podvodů odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...