Bělorusko není Lukašenko, většina národa je v opozici, upozorňuje novinářka zabývající se zemí

Nahrávám video
Události, komentáře: Bělorusko a zapojení do války proti Ukrajině
Zdroj: ČT24

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině se čím dál více mluví o zapojení Běloruska přímo do vojenských operací. Před tím varují i samotné ukrajinské úřady. Podle novinářky zabývající se Běloruskem i podle emigrantky je ale důležité rozlišovat mezi režimem vedeným Alexandrem Lukašenkem, který podporuje invazi Ruska a Vladimira Putina, a běloruskými obyvateli. Téma rozebraly Události, komentáře.

Novinářka časopisu Reportér a spoluautorka knihy Bělorusko na cestě ke svobodě Adéla Dražanová upozorňuje, že je důležité rozlišovat mezi Bělorusy na jedné straně a Alexandrem Lukašenkem na straně druhé. „Lukašenko není legitimně zvoleným prezidentem Běloruska, protesty proti němu byly ohromné. Tím, že je u moci, je on nyní aktérem událostí okolo Ukrajiny,“ podotýká Dražanová.

„Musíme si uvědomit, že Bělorusko je v podstatě okupováno Lukašenkovým režimem a Ruskem,“ říká překladatelka a Běloruska žijící v Česku Kryscina Šyjanok. „Bělorusové teď neví, jak moc je Lukašenko ochoten vtáhnout Bělorusko do války,“ dodala. Upozorňuje také na to, že sankce vůči Minsku nerozlišují mezi činiteli režimu a lidmi, co s ním nesouhlasí.

„Reálná podpora Lukašenka se nyní nedá zjistit, ale většina expertů se shodne, že to bude něco kolem dvaceti, pětadvaceti procent, většina národa je tak vlastně opozice,“ uvádí Dražanová. Postavení lidí nesouhlasících s režimem bylo podle ní obtížné už před válkou. „Jakýmkoliv způsobem protestovat je velmi riskantní, přesto se to děje a Bělorusové proti Putinově agresi vystupují,“ rozvádí Dražanová. Represe vůči Bělorusům ale nejspíše budou přibývat.

„Režimy v Rusku a Bělorusku mají hodně společných rysů, ale elity mezi obyvatelstvem jako v Rusku nejsou. Často se stává, že bohatí lidé se ocitnou ve vězení pro obvinění z korupce nebo krácení daní,“ vysvětluje Šyjanok. Válku proti Ukrajině v Bělorusku podle ní neoficiálně podporují asi tři procenta lidí, zbytek se snaží protestovat alespoň diverzemi na železnici a omezením průchodu vojenských jednotek zemí.

Sankce proti sportovcům a omezení jejich mezinárodního soutěžení ale Šyjanok schvaluje. Měli podle ní po volbách v roce 2020 možnost rozhodnout se, jestli budou i nadále podporovat nelegitimního vůdce Lukašenka, a řada z nich podle ní přešla na stranu běloruského lidu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po druhé hodině ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba dvě stě osob přepravil cestující z letiště v ománském Maskatu. Druhý let Smartwings z Ománu by měl v Praze přistát kolem 9:30. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 9 mminutami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút

Izraelská armáda v úterý ráno avizovala novou vlnu úderů na Teherán a Bejrút. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
03:45Aktualizovánopřed 17 mminutami

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Bahrajnu, v Iráku a v Jordánsku.
01:17Aktualizovánopřed 27 mminutami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 8 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 9 hhodinami
Načítání...