AfD slaví v Sasku a Braniborsku dosud největší úspěch. Pro CDU i SPD jsou zisky nejhorší v historii

3 minuty
Události ČT: Tradiční strany nechtějí s AfD spolupracovat
Zdroj: ČT24

Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.

„Zvládli jsme to. Je to poselství, které vzešlo ze Saska. Přátelské Sasko zvítězilo. Je to skutečně dobrý den pro naši zemi,“ prohlásil po zveřejnění prvních odhadů ve volebním štábu CDU saský premiér Michael Kretschmer.

I tak je ale výsledek pro CDU v Sasku dosud nejhorší. Od znovusjednocení Německa v roce 1990 tu křesťanští demokraté vyhráli všechny zemské volby, jejich dosavadním minimem bylo před pěti lety 39 procent. Rekordní porážku v Sasku zažila i SPD, a to ziskem 7,7 procenta hlasů. Před pěti lety zde sociální demokraté dosáhli ještě na 12,4 procenta, dosud nejhorší výsledek zaznamenali v roce 2004 (9,8 procenta).

Výsledky znamenají konec současné saské vládní koalice CDU a SPD, která ztratí většinu. Výrazně si naopak polepšila protiimigrační AfD, pro niž bylo dosud maximem 9,7 procenta před pěti lety. Na vzestupu jsou i Zelení, kteří získali 8,6 procenta hlasů, což je také jejich maximum. Levice, která byla v Sasku dosud nejsilnější opoziční stranou, dostala podle upřesněných předběžných výsledků 10,4 procenta hlasů. Těsně pod hranicí pěti procent, která zajišťuje vstup do parlamentu, jsou se 4,6 procenta liberálové (FDP).

Volební zisky AfD
Zdroj: ČT24

Příští parlament tak bude mít 119 křesel: CDU jich obsadí 45, AfD 38, Levice 14, Zelení 12 a SPD 10. Za normálních okolností by saský parlament měl nejméně 120 křesel. AfD však kvůli chybné kandidátní listině, kterou před volbami podala, neobsadí jeden mandát, jenž by jí podle volebního výsledku příslušel. Zemský předseda AfD Jörg Urban řekl, že jeho strana chce v této záležitosti vyčerpat všechny právní prostředky.

Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová v pondělí jasně vyloučila možnost koalice AfD, šéf protiimigrační strany Alexander Gauland ale věří, že se uvnitř CDU hlasy požadující spolupráci obou stran ozvou. Obě partaje by v parlamentu měly pohodlnou většinu. 

Totéž by platilo i pro spojenectví SPD a AfD v Braniborsku. Ani tam se ale takové spojenectví nerýsuje. „SPD má ve svém DNA, že se vždy stavěla proti pravicovému extremismu,“ prohlásila úřadující předsedkyně SPD Manuela Schwesigová.

V Braniborsku měla AfD k vítězství dál, než naznačovaly průzkumy

V Braniborsku, kde žije asi 2,5 milionu lidí, průzkumy očekávaly těsný souboj o první místo mezi SPD a AfD, povolební prognózy ukazovaly na vítězství sociální demokracie zhruba o pět procentních bodů. Předběžné výsledky ale i toto číslo korigovaly: SPD vyhrála před AfD zhruba o tři procentní body. „Nic neskončilo, teď teprve začínáme,“ slíbil členům strany volední lídr AfD Andreas Kalbitz.

Do braniborského parlamentu směřují také posílení Zelení s 10,8 procenta, oslabená Levice s 10,7 procenta a poprvé i konzervativní Svobodní voliči (FW) s pěti procenty.

I přes vítězství, k němuž se dopracovala především dobrým závěrem volební kampaně, je výsledek pro SPD nejhorším v Braniborsku od znovusjednocení Německa v roce 1990. Totéž platí i pro CDU. Dosavadním minimem pro SPD zde bylo 31,9 procenta a pro CDU 18,7 procenta.

Michael Kretschmer ve volební centrále CDU
Zdroj: Matthias Rietschel/Reuters

Řada voličů dala podle názoru politologů svým hlasováním najevo, že nejsou zcela spokojeni s vývojem po pádu komunistické Německé demokratické republiky, za který podle nich právě CDU a SPD nesou největší zodpovědnost. Alespoň jedna z těchto stran vždy za posledních 29 let vládla na celoněmecké úrovni, Braniborsko po celou tuto dobu vedl premiér z řad SPD.

Mezi ostatními stranami jsou zajímavé především výsledky AfD a Zelených. Protestní strana si proti volbám před pěti lety polepšila o více než 11 procentních bodů, Zelení o více než čtyři. Pro obě partaje jde o nejlepší výsledek v Braniborsku, pro Zelené dokonce v jakýchkoliv zemských volbách v pěti východoněmeckých spolkových zemích. Opačným směrem šla podpora Levice, která ztratila téměř osm procentních bodů.

V zemském sněmu, který bude mít celkem 88 křesel, získá SPD 25 mandátů, AfD 23, CDU 15, Zelení a Levice 10 a FW pět. Znamená to, že současná vláda SPD a Levice přijde o svou většinu. Novou koalici by mohli vytvořit SPD, Levice a Zelení. 

Dopady pro spolkovou vládu

Dopady dvojice hlasování se dají očekávat i na celoněmecké úrovni, kde by mohly dál zvýšit tlak na už tak oslabenou koalici CDU/CSU a SPD. Obě strany totiž v různých volbách v posledních dvou letech téměř neustále oslabují.

Vláda se dohodla, že v říjnu zhodnotí společné působení. Podle Deutsche Welle je možné, že pokud koaliční strany dopadnou špatně, spolupráci ukončí. Pak by mohly následovat předčasné volby nebo zformování menšinového kabinetu CDU/CSU.

2 minuty
Neděle: Výsledky voleb ztíží budování koalic
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 28 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...