AfD slaví v Sasku a Braniborsku dosud největší úspěch. Pro CDU i SPD jsou zisky nejhorší v historii

3 minuty
Události ČT: Tradiční strany nechtějí s AfD spolupracovat
Zdroj: ČT24

Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.

„Zvládli jsme to. Je to poselství, které vzešlo ze Saska. Přátelské Sasko zvítězilo. Je to skutečně dobrý den pro naši zemi,“ prohlásil po zveřejnění prvních odhadů ve volebním štábu CDU saský premiér Michael Kretschmer.

I tak je ale výsledek pro CDU v Sasku dosud nejhorší. Od znovusjednocení Německa v roce 1990 tu křesťanští demokraté vyhráli všechny zemské volby, jejich dosavadním minimem bylo před pěti lety 39 procent. Rekordní porážku v Sasku zažila i SPD, a to ziskem 7,7 procenta hlasů. Před pěti lety zde sociální demokraté dosáhli ještě na 12,4 procenta, dosud nejhorší výsledek zaznamenali v roce 2004 (9,8 procenta).

Výsledky znamenají konec současné saské vládní koalice CDU a SPD, která ztratí většinu. Výrazně si naopak polepšila protiimigrační AfD, pro niž bylo dosud maximem 9,7 procenta před pěti lety. Na vzestupu jsou i Zelení, kteří získali 8,6 procenta hlasů, což je také jejich maximum. Levice, která byla v Sasku dosud nejsilnější opoziční stranou, dostala podle upřesněných předběžných výsledků 10,4 procenta hlasů. Těsně pod hranicí pěti procent, která zajišťuje vstup do parlamentu, jsou se 4,6 procenta liberálové (FDP).

Volební zisky AfD
Zdroj: ČT24

Příští parlament tak bude mít 119 křesel: CDU jich obsadí 45, AfD 38, Levice 14, Zelení 12 a SPD 10. Za normálních okolností by saský parlament měl nejméně 120 křesel. AfD však kvůli chybné kandidátní listině, kterou před volbami podala, neobsadí jeden mandát, jenž by jí podle volebního výsledku příslušel. Zemský předseda AfD Jörg Urban řekl, že jeho strana chce v této záležitosti vyčerpat všechny právní prostředky.

Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová v pondělí jasně vyloučila možnost koalice AfD, šéf protiimigrační strany Alexander Gauland ale věří, že se uvnitř CDU hlasy požadující spolupráci obou stran ozvou. Obě partaje by v parlamentu měly pohodlnou většinu. 

Totéž by platilo i pro spojenectví SPD a AfD v Braniborsku. Ani tam se ale takové spojenectví nerýsuje. „SPD má ve svém DNA, že se vždy stavěla proti pravicovému extremismu,“ prohlásila úřadující předsedkyně SPD Manuela Schwesigová.

V Braniborsku měla AfD k vítězství dál, než naznačovaly průzkumy

V Braniborsku, kde žije asi 2,5 milionu lidí, průzkumy očekávaly těsný souboj o první místo mezi SPD a AfD, povolební prognózy ukazovaly na vítězství sociální demokracie zhruba o pět procentních bodů. Předběžné výsledky ale i toto číslo korigovaly: SPD vyhrála před AfD zhruba o tři procentní body. „Nic neskončilo, teď teprve začínáme,“ slíbil členům strany volední lídr AfD Andreas Kalbitz.

Do braniborského parlamentu směřují také posílení Zelení s 10,8 procenta, oslabená Levice s 10,7 procenta a poprvé i konzervativní Svobodní voliči (FW) s pěti procenty.

I přes vítězství, k němuž se dopracovala především dobrým závěrem volební kampaně, je výsledek pro SPD nejhorším v Braniborsku od znovusjednocení Německa v roce 1990. Totéž platí i pro CDU. Dosavadním minimem pro SPD zde bylo 31,9 procenta a pro CDU 18,7 procenta.

Michael Kretschmer ve volební centrále CDU
Zdroj: Matthias Rietschel/Reuters

Řada voličů dala podle názoru politologů svým hlasováním najevo, že nejsou zcela spokojeni s vývojem po pádu komunistické Německé demokratické republiky, za který podle nich právě CDU a SPD nesou největší zodpovědnost. Alespoň jedna z těchto stran vždy za posledních 29 let vládla na celoněmecké úrovni, Braniborsko po celou tuto dobu vedl premiér z řad SPD.

Mezi ostatními stranami jsou zajímavé především výsledky AfD a Zelených. Protestní strana si proti volbám před pěti lety polepšila o více než 11 procentních bodů, Zelení o více než čtyři. Pro obě partaje jde o nejlepší výsledek v Braniborsku, pro Zelené dokonce v jakýchkoliv zemských volbách v pěti východoněmeckých spolkových zemích. Opačným směrem šla podpora Levice, která ztratila téměř osm procentních bodů.

V zemském sněmu, který bude mít celkem 88 křesel, získá SPD 25 mandátů, AfD 23, CDU 15, Zelení a Levice 10 a FW pět. Znamená to, že současná vláda SPD a Levice přijde o svou většinu. Novou koalici by mohli vytvořit SPD, Levice a Zelení. 

Dopady pro spolkovou vládu

Dopady dvojice hlasování se dají očekávat i na celoněmecké úrovni, kde by mohly dál zvýšit tlak na už tak oslabenou koalici CDU/CSU a SPD. Obě strany totiž v různých volbách v posledních dvou letech téměř neustále oslabují.

Vláda se dohodla, že v říjnu zhodnotí společné působení. Podle Deutsche Welle je možné, že pokud koaliční strany dopadnou špatně, spolupráci ukončí. Pak by mohly následovat předčasné volby nebo zformování menšinového kabinetu CDU/CSU.

2 minuty
Neděle: Výsledky voleb ztíží budování koalic
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 27 mminutami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 2 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 4 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 4 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 6 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 11 hhodinami
Načítání...