AfD slaví v Sasku a Braniborsku dosud největší úspěch. Pro CDU i SPD jsou zisky nejhorší v historii

Nahrávám video

Zemské volby v Braniborsku podle předběžných výsledků vyhrála sociální demokracie (SPD), která se ziskem 26,2 procenta hlasů porazila protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) s 23,5 procenta. Křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové jsou s 15,6 procenta třetí. V Sasku podle dosavadních výsledků zvítězila CDU se ziskem 32,1 procenta hlasů, druhá skončila AfD s 27,5 procenta hlasů, která tak své dosavadní maximum překonala téměř trojnásobně. Výsledky v obou zemích jsou pro CDU i SPD historicky nejhorší a mohly by ovlivnit další pokračování velké koalice na spolkové úrovni.

„Zvládli jsme to. Je to poselství, které vzešlo ze Saska. Přátelské Sasko zvítězilo. Je to skutečně dobrý den pro naši zemi,“ prohlásil po zveřejnění prvních odhadů ve volebním štábu CDU saský premiér Michael Kretschmer.

I tak je ale výsledek pro CDU v Sasku dosud nejhorší. Od znovusjednocení Německa v roce 1990 tu křesťanští demokraté vyhráli všechny zemské volby, jejich dosavadním minimem bylo před pěti lety 39 procent. Rekordní porážku v Sasku zažila i SPD, a to ziskem 7,7 procenta hlasů. Před pěti lety zde sociální demokraté dosáhli ještě na 12,4 procenta, dosud nejhorší výsledek zaznamenali v roce 2004 (9,8 procenta).

Výsledky znamenají konec současné saské vládní koalice CDU a SPD, která ztratí většinu. Výrazně si naopak polepšila protiimigrační AfD, pro niž bylo dosud maximem 9,7 procenta před pěti lety. Na vzestupu jsou i Zelení, kteří získali 8,6 procenta hlasů, což je také jejich maximum. Levice, která byla v Sasku dosud nejsilnější opoziční stranou, dostala podle upřesněných předběžných výsledků 10,4 procenta hlasů. Těsně pod hranicí pěti procent, která zajišťuje vstup do parlamentu, jsou se 4,6 procenta liberálové (FDP).

Volební zisky AfD
Zdroj: ČT24

Příští parlament tak bude mít 119 křesel: CDU jich obsadí 45, AfD 38, Levice 14, Zelení 12 a SPD 10. Za normálních okolností by saský parlament měl nejméně 120 křesel. AfD však kvůli chybné kandidátní listině, kterou před volbami podala, neobsadí jeden mandát, jenž by jí podle volebního výsledku příslušel. Zemský předseda AfD Jörg Urban řekl, že jeho strana chce v této záležitosti vyčerpat všechny právní prostředky.

Předsedkyně CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová v pondělí jasně vyloučila možnost koalice AfD, šéf protiimigrační strany Alexander Gauland ale věří, že se uvnitř CDU hlasy požadující spolupráci obou stran ozvou. Obě partaje by v parlamentu měly pohodlnou většinu. 

Totéž by platilo i pro spojenectví SPD a AfD v Braniborsku. Ani tam se ale takové spojenectví nerýsuje. „SPD má ve svém DNA, že se vždy stavěla proti pravicovému extremismu,“ prohlásila úřadující předsedkyně SPD Manuela Schwesigová.

V Braniborsku měla AfD k vítězství dál, než naznačovaly průzkumy

V Braniborsku, kde žije asi 2,5 milionu lidí, průzkumy očekávaly těsný souboj o první místo mezi SPD a AfD, povolební prognózy ukazovaly na vítězství sociální demokracie zhruba o pět procentních bodů. Předběžné výsledky ale i toto číslo korigovaly: SPD vyhrála před AfD zhruba o tři procentní body. „Nic neskončilo, teď teprve začínáme,“ slíbil členům strany volední lídr AfD Andreas Kalbitz.

Do braniborského parlamentu směřují také posílení Zelení s 10,8 procenta, oslabená Levice s 10,7 procenta a poprvé i konzervativní Svobodní voliči (FW) s pěti procenty.

I přes vítězství, k němuž se dopracovala především dobrým závěrem volební kampaně, je výsledek pro SPD nejhorším v Braniborsku od znovusjednocení Německa v roce 1990. Totéž platí i pro CDU. Dosavadním minimem pro SPD zde bylo 31,9 procenta a pro CDU 18,7 procenta.

Michael Kretschmer ve volební centrále CDU
Zdroj: Matthias Rietschel/Reuters

Řada voličů dala podle názoru politologů svým hlasováním najevo, že nejsou zcela spokojeni s vývojem po pádu komunistické Německé demokratické republiky, za který podle nich právě CDU a SPD nesou největší zodpovědnost. Alespoň jedna z těchto stran vždy za posledních 29 let vládla na celoněmecké úrovni, Braniborsko po celou tuto dobu vedl premiér z řad SPD.

Mezi ostatními stranami jsou zajímavé především výsledky AfD a Zelených. Protestní strana si proti volbám před pěti lety polepšila o více než 11 procentních bodů, Zelení o více než čtyři. Pro obě partaje jde o nejlepší výsledek v Braniborsku, pro Zelené dokonce v jakýchkoliv zemských volbách v pěti východoněmeckých spolkových zemích. Opačným směrem šla podpora Levice, která ztratila téměř osm procentních bodů.

V zemském sněmu, který bude mít celkem 88 křesel, získá SPD 25 mandátů, AfD 23, CDU 15, Zelení a Levice 10 a FW pět. Znamená to, že současná vláda SPD a Levice přijde o svou většinu. Novou koalici by mohli vytvořit SPD, Levice a Zelení. 

Dopady pro spolkovou vládu

Dopady dvojice hlasování se dají očekávat i na celoněmecké úrovni, kde by mohly dál zvýšit tlak na už tak oslabenou koalici CDU/CSU a SPD. Obě strany totiž v různých volbách v posledních dvou letech téměř neustále oslabují.

Vláda se dohodla, že v říjnu zhodnotí společné působení. Podle Deutsche Welle je možné, že pokud koaliční strany dopadnou špatně, spolupráci ukončí. Pak by mohly následovat předčasné volby nebo zformování menšinového kabinetu CDU/CSU.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 49 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled