Zoo v Plzni má jako první v Česku vzácné promyky bažinné, největší žijící mangusty

Plzeňská zoo získala zatím jako jediná v Česku velmi vzácné promyky bažinné, což jsou největší žijící mangusty. Podle zooložky Lenky Václavové je mohou návštěvníci zahrady velmi dobře vidět, protože se rády předvádějí. Promyka má zhruba 60 centimetrů, s ocasem pak klidně i metr. Kromě toho získala plzeňská zoo i samici ovíječe maskovaného. V Evropě jich žije asi jenom deset.

Zoo dostala dospělý pár promyk bažinných před třemi týdny z privátního chovu z Německa. „V Evropě nejsou chované skoro vůbec. Máme je jenom my a, myslím, jednu Magdeburg. Návštěvník tak uvidí raritu,“ uvedla Václavová.

Podle zoo jde o největší z promyk, které na světě žijí, váží až pět kilogramů. „Dorůstá až 60 centimetrů a s ocasem má třeba metr. Je to opravdu veliké zvíře. Všichni známe mangusty a surikaty, které mají okolo kila,“ nastínila.

Kdo si prohlíží koho?

Promyky jsou podle zooložky zvyklé na lidi a jsou vidět. „Ty naše rozhodně nejsou plaché a mají rády návštěvníky, prohlíží si je a jsou rády, že mají zábavu. Je otázkou, zda se návštěvník dívá na mangustu, nebo ona na něj,“ dodala zooložka.

Plzeňská zoo chová hodně druhů těchto malých šelem. Kromě mangust žíhaných ještě trpasličí, dále promyky červené, které jsou proti bažinným poddruhům malé, a pak ještě mangusty tmavé, také zřídka chované. Promyky bažinné žijí opravdu v bažinách. Obývají hlavně centrální část Afriky, protože potřebují vodu. Živí se hlavně vodními živočichy –⁠ raky, šneky a dalšími.

Ovíječ z Indonésie

Nově má zoo také samici ovíječe maskovaného, který se vyskytuje v Indonésii. Leze po stromech tak, že ovíjí kmeny a větve ocasem. „Je to taková obří asijská kuna, má už skoro osm kilo,“ uvedla zooložka. Plzeňská zahrada měla už dříve ovíječe filipínského, který vážil okolo dvou kilogramů. „I když je to gigant, tak na první pohled vypadá obyčejně. Ale když víte, jaký je to unikát, tak to má úplně jiný rozměr,“ dodala.

Ovíječ maskovaný žije vedle velmi populární pandy červené, kterých je v evropských zoo mnoho, ale ovíječů jen asi deset. „Prakticky se je zatím nepovedlo množit, protože jsou v zoo nově,“ řekla Václavová. Ovíječ je také masožravec, ale polovinu stravy má rostlinnou, zejména ovoce a sladší zeleninu.

Zoo už měla dříve pár ovíječů z privátního chovu v Čechách. Samička z Indonésie byla velmi vystresovaná, takže uhynula krátce po příchodu, naopak samec zůstal.  „Sháněli jsme, ale je jich tak strašně málo. Nakonec nám ji darovali kolegové z polského Zamośće, kde žijí dva páry. Další pár je kromě Plzně ještě v Berlíně a ve dvou chovech v Rusku,“ uvedla Václavová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 5 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 6 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...