Posudek, kterým prostějovská radnice obhajovala loňský dezinfekční nástřik v mateřských a základních školách, v mnoha ohledech odporoval zákonu o znalcích. Odborník, který ho zpracoval, dostal od ministerstva spravedlnosti pokutu. Město aplikaci látky s obsahem oxidu titaničitého dál hájí, podle jeho zástupců chtělo v době koronavirové pandemie zajistit bezpečí školáků. Podle rodičů dětí ale látka do škol nepatří.
Znalec dostal za posudek na aplikaci desinfekčního nástřiku v prostějovských školách pokutu
Znalec dostal za posudek na aplikaci desinfekčního nástřiku v prostějovských školách pokutu (zdroj: ČT24)
Dezinfekční nástřik měl v Prostějově během pandemie covidu zajistit bezpečí dětí, vyvolal ale hlavně paniku u rodičů. Suspenze obsahuje oxid titaničitý, který může být zdraví nebezpečný. Veřejnost měl uklidnit posudek, ten ale podle ministerstva spravedlnosti odporoval zákonu.
„Kvůli tomu, že ve znaleckém posudku chyběly všechny náležitosti, jak to podle zákona má být, byl znalecký posudek v konečné fázi nepřezkoumatelný,“ řekl mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Znalec Vladimír Procházka dostal pokutu dvacet pět tisíc korun. Za posudkem si ale dál stojí. „Já už dělám posudky z chemie pětatřicet let a nikdy jsem žádný problém neměl,“ poznamenal. Dokument si objednala firma, která nástřik prováděla, argumentovala jím ale hlavně radnice.
Přezkoumat ho nechali zástupci opozice. Teď chtějí nápravu. „První věc je odstranit nástřiky z těch školních zařízení a druhý krok je, že by měli vymáhat škodu po dodavateli, protože dodavatel absolutně neprokázal vůbec nic z hlediska bezrizikovosti,“ řekl opoziční zastupitel Prostějova Aleš Matyášek (Na rovinu).
Vedení města za použitím nástřiku stojí
„O tom nemám informaci, že by vznikla nějaká škoda a že by se město chystalo nějakou škodu vymáhat. My jsme přesvědčeni, že to skutečně není škodlivé,“ řekla mluvčí Magistrátu města Prostějov Jana Gáborová.
Nástřik nechala radnice aplikovat loni o jarních prázdninách. Dostalo se na deset škol a školek z celkových třinácti. Další použití zastavila po stížnostech rodičů. „Byla to taková zbrklost, zvláště v případě dětí, kde kroky, které děláme, musíme několikrát zvažovat,“ řekl zástupce rodičů Jan Mochťák.
Chybí legislativa
Mezi karcinogeny patří oxid titaničitý od roku 2020. Jak rizikový je nástřik s jeho nanočásticemi, se experti dodnes neshodnou. „Oxid titaničitý může být karcinogen, ale jako prach. Tady je naprosto v minimálním množství a navíc to je v roztoku,“ vysvětlil soudní znalec Procházka.
Firma, která nástřik nabízí, se odmítla vyjádřit. Dřív argumentovala mimo jiné tím, že látka pevně drží na povrchu. Analýza lavic, kterou si nechala zpracovat sama radnice, ovšem prokázala opak.
„V momentě, kdy už to je na povrchu toho stolu, tak je to zaschlé. A to, co se uvolňuje, jsou pevné částice. Přece ty vlivy na zdraví nemusí být pouze na úrovni karcinogeneze, ale můžou být i na úrovni ovlivnění imunitního systému dětí,“ uvedla prorektorka pro vědu a výzkum Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Jana Kukutschová. Podle odborníků chybí legislativa, která by použití takové látky jasně regulovala. Ve školách a školkách ji ale nedoporučují vůbec.