Prezident Miloš Zeman vytkl karlovarskému primátorovi Petru Kulhánkovi, že město dosud neopravilo objekt Císařských lázní. Národní kulturní památka ze sklonku 19. století ovšem nepatří městu, ale kraji, a ten navíc na přelomu roku vystoupil ze sdružení, které si kladlo za cíl zpustlé sanatorium opravit.
„Chtěl bych poděkovat těm, kteří pečují o hrad Hartenberg, a vynadat těm, kteří se, jako primátor Kulhánek, nestarají o Císařské lázně. Jsem proto rád, že se kraj nakonec rozhodl, že Císařské lázně opraví ve vlastní režii,“ prohlásil Zeman na úvod své návštěvy Karlovarského kraje při setkání se starosty a zastupiteli.
Když se primátor prezidenta zeptal, z jakých informací vychází, Zeman se odvolal na hejtmanku Janu Vildumetzovou (ANO). „Je to rána pod pás, ať ta informace vznikla kdekoli,“ reagoval Kulhánek. „Kdo mě zná, ví, kolik let a času jsem věnoval přípravě rekonstrukce a hlavně se to dotáhlo až do finále a na jaře se mohlo začít rekonstruovat,“ dodal s tím, že město proces nezastavilo – ale právě Vildumetzovou řízený kraj.
Cestu k opravě přerušilo nové vedení kraje
Nová krajská vláda totiž hned po svém nástupu upravila původně připravovaný rozpočet a vyškrtla z něj 200 milionů na Císařské lázně. Kraj také vystoupil ze sdružení právnických osob Císařské lázně, v nichž bylo město a kraj a které už vypsalo soutěž na dodavatele.
Karlovarský kraj pak převzal nástupnická práva po sdružení a vzal přípravu rekonstrukce do vlastních rukou. Hejtmanka Vildumetzová posléze před Zemanem upřesnila, že město slíbilo 100 milionů korun jako svůj podíl na opravě lázní. Podle původní dohody mělo město dát 100 milionů, 200 milionů kraj, asi 130 milionů mělo jít z Integrovaného programu rozvoje území Karlových Varů a zbytek přislíbil stát.
Nyní se ale rýsuje i možnost, že by z evropských peněz mohlo jít na opravu Císařských lázní více než pět milionů eur (asi 130 milionů korun). Tím by se podíl města i kraje snížil. Bylo by ale zřejmě nutné znovu upravit projekt rekonstrukce.
Reprezentativní budova podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermana Helmera se lázeňským hostům otevřela v květnu 1895 a ve své době nabízela nejmodernější provoz v celém Rakousku-Uhersku.
Novorenesanční objekt v jižní části lázeňského centra, který svou pompézní fasádou připomíná spíš budovu opery, nabízel sál pro léčebnou gymnastiku i rašelinové koupele, od vzniku samostatného Československa až do konce 80. let sloužil balneologickým účelům. Po revoluci zde krátce fungovalo kasino, od roku 1994 je ale objekt uzavřený a chátrá.
Zeman slíbil Becherovce (další) propagaci
Odpoledne Miloš Zeman navštívil také karlovarský závod společnosti Jan Becher - Karlovarská Becherovka. Ocenil, že průměrná mzda ve firmě, která zaměstnává okolo 130 lidí a ročně vyrobí deset milionů lahví, je zhruba 26 tisíc korun. „Je to o 4 tisíce více, než je průměrný plat v Karlovarském kraji,“ pochválil prezident.
Politik známý tím, že Becherovka byla jeho oblíbeným nápojem před tím, než dostal cukrovku, při návštěvě likérky rovněž přislíbil, že značku bude propagovat na svých cestách do zahraničí nebo jednáních se zahraničními partnery.
