Na okraji Prostějova začala v úterý dlouho očekávaná stavba severního obchvatu města, který má ulevit zejména přetížené Olomoucké ulici. Dva a půl kilometru dlouhý úsek by měl stát 355 milionů korun a hotový má být v roce 2022. Příprava projektu zabrala úředníkům dva roky, největší problémy měli s výkupy pozemků.
Začíná stavba prostějovského obchvatu. Uleví Olomoucké ulici, kterou projíždí dvanáct tisíc aut denně
Investorem severního obchvatu Prostějova, který má ulevit přetíženému centru města a hlavně Olomoucké ulici, je Olomoucký kraj a spolufinancuje ho i prostějovská radnice. Většinu nákladů pokryje dotace z Evropské unie. Stavba obchvatu má trvat 32 měsíců.
„Po Olomoucké ulici denně projede více než dvanáct tisíc aut. Počítáme s úbytkem. Uvidíme, jaká bude realita,“ řekl náměstek prostějovského primátora Jiří Pospíšil (PéVéčko). Stavební práce začaly oproti původnímu plánu o několik týdnů později, důvodem byl archeologický průzkum.
Severní obchvat Prostějova povede od obchodní zóny nedaleko dálnice D46 směrem na západ až k hlavní silnici na Kostelec na Hané a Konici (trasa komunikace je vyznačena na mapě níže).
Podle olomouckého hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO) je severní obchvat nejvýznamnějším dopravním projektem na Prostějovsku. „Obchvat bude přínosem pro město Prostějov, protože tranzitní dopravu nasměruje z centra bokem. Myslím, že na Olomoucké ulici a v centru Prostějova si lidé hodně oddychnou,“ řekl hejtman.
Výkupy pozemků se protáhly
Na přípravě projektu pracovaly úřady dva roky. Bylo nutné vykoupit pozemky od 120 vlastníků, pět pozemků bylo nakonec dokonce vyvlastněno. „Buď nebyli vlastníci, nebo jsme se nemohli dohodnout,“ podotkl Pospíšil.
Podle náměstkyně primátora Aleny Raškové (ČSSD) se při výkupu podařilo nastavit rozumnou cenu za metr čtvereční. „Cena půdy je tam maximálně padesát korun a vykupovalo se za šest set korun. Takže to byl přece jenom rozdíl a snad to některé ovlivnilo,“ řekla.
V budoucnu by mohly vzniknout i navazující obchvaty obcí ve směru z Prostějova na Konici. Problém s hustou dopravou mají například ve Ptení. „Starostové obcí by chtěli, aby to šlo mimo obce, kde jim nyní auta jezdí u domů. To už by bylo ale tak k miliardě a bude to asi na další volební období,“ sdělila Rašková.
Olomouc čeká na další úsek
V plánu jsou i další komunikace, které mají odklonit zejména tranzitní dopravu z měst v Olomouckém kraji. Například Olomouc už má hotové dva úseky – jižní a západní část obchvatu. Ředitelství silnic a dálnic momentálně plánuje takzvanou východní tangentu.
Komunikace má pomoci zejména městským částem Hodolany, Pavlovičky, Bělidla a Chválkovice. Zatím musí všechna auta, i ta nákladní, jezdit po vytížené výpadovce na Šternberk, po které navíc jezdí i tramvaje. Situace je tam nejhorší v dopravních špičkách.
Podle aktuálních informací z Ředitelství silnic a dálnic je zahájení stavby východní tangenty olomouckého obchvatu naplánováno na rok 2025. Budování skoro sedm a půl kilometru dlouhého úseku by mělo probíhat tři roky.
Přerovská D1 snad příští rok
Možná ještě víc než Olomouc potřebuje obchvat Přerov. Funkci obchvatu zde má plnit plánovaná dálnice D1. V tuto chvíli se buduje předposlední, čtrnáctikilometrový úsek dálnice, a to mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem, který má být dokončen ještě v tomto roce.
Zahájení stavby posledního desetikilometrového úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Říkovicemi se podle aktuálních informací odhaduje na příští rok a dokončení o čtyři roky později. Právě spojením úseků Lipník nad Bečvou – Přerov a Přerov–Říkovice bude dálnice kompletní a Přerovu bude sloužit jako obchvat. Odklonit má hlavně tranzitní dopravu, která projíždí městem na trase mezi Zlínem a Olomoucí.
V Přerově se navíc v tuto chvíli začíná stavět i takzvaný průpich. Jde o silnici, která má být jakýmsi vnitřním průtahem městem, který Přerov zatím nemá. Práce začaly demolicí pěti domů, které průpichu stojí v cestě.