Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zveřejnili první výsledky výzkumu DNA Gregora Johanna Mendela. V první fázi museli identifikovat, že jde opravdu o Mendelovy ostatky, což se podařilo. Zjistili také například výšku, velikost mozku nebo bot otce genetiky. Ostatky vědci ze společné hrobky vyzvedli se svolením Augustiniánského řádu v červnu. Od té doby je zkoumají.
Výzkum znamenal spolupráci odborníků několika součástí Masarykovy univerzity. Zapojeni byli vědci z filozofické, přírodovědecké a lékařské fakulty a pracoviště CEITEC. Práce na archeologickém výzkumu augustiniánské hrobky probíhaly v červnu a trvaly zhruba dva týdny.
Rakev, ve které byly následnými analýzami identifikovány ostatky samotného G. J. Mendela, zasahovala pod základy hrobky, takže se archeologové dostali při práci až do hloubky dvou a půl metrů. „V průběhu vykopávek se ukázalo, že hrobka je půdorysně mírně posunutá. Museli jsme proto vymýšlet technické postupy, aby se nám podařilo vyjmout cínovou rakev v celku a nepoškodila se,“ popsal ředitel a hlavní archeolog z ústavu Archaia Brno Marek Peška.
Do hrobu museli vědci jít ve speciálních oblecích a rukavicích. Nástroje musely být čisté, bez kontaminace jakoukoliv DNA. „Vzorky z ostatků, které jsme odebírali ještě na hřbitově, jsme umístili do lednice. Po převozu do laboratoře se pak uložily do mrazáku, aby se nízkou teplotou zastavily všechny nepříznivé vlivy jako oxidace nebo působení bakterií a plísní,“ popsala Eva Drozdová z laboratoře biologické a molekulární antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Následoval převoz ostatků do laboratoří CEITEC Masarykovy univerzity a hodiny vědecké práce, které směřovaly k jejich identifikaci.
Ze stěrů z věcí G. J. Mendela – brýlí, nože, knih, roubovací sady, hole a mikroskopu – které poskytlo opatství, se podařilo získat biologický materiál. Ten vědci porovnali s DNA z ostatků z hrobky a pravděpodobnost toho, že opravdu zkoumají ostatky G. J. Mendela, se blíží stu procent.
Vznikne podobizna Mendela
Moderní technologie vědcům pomohou vytvořit i podobiznu Mendela. „Pomocí biometrických údajů lebky, takzvanou superprojekcí, přesně vytvoříme obličej a srovnáme jej s obrazy a fotografiemi. Poslouží nám to nejen k porovnání věrnosti obrazů, ale také to bude další důkaz o identitě Mendela,“ vysvětlil člen výzkumného týmu a odborník z Centrální laboratoře genomiky na CEITEC Filip Pardy.
Vědci také nechali naskenovat ve 3D Mendelovu kostru, takže budou mít modely jeho pozůstatků. „Kostra však není úplně dobře zachovalá. Zachovala se horní část těla do pasu, ale dolní končetiny a pánev jsou zachované špatně. Kosti totiž patrně poškodila tuková tkáň z břicha. I přesto však dokážeme odhadnout výšku Mendelovy postavy na 168 centimetrů a jeho tělesnou konstituci. Změřili jsme například i podrážku bot, která měla 27 centimetrů,“ upřesnila Eva Drozdová a dodala, že Mendel měl nadprůměrnou mozkovou kapacitu.
Výsledky bádání budou zveřejňovány postupně
„Vzhledem k náročnosti celého projektu se bude veřejnost dozvídat výsledky bádání postupně i v průběhu příštího roku, kdy v červenci vyvrcholí oslavy 200. výročí narození G. J. Mendela,“ vysvětlila vedoucí výzkumu Šárka Pospíšilová, která je také genetičkou. Mendelovy ostatky budou zpět do hrobky pietně uloženy 5. listopadu.
Na Masarykově univerzitě zahájily oslavy výročí narození otce genetiky Mendelovy dny. V příštím roce budou akce pokračovat výstavou v Mendelově muzeu, spoluprací na mezinárodní konferenci o genetice a Festivalu Mendel.
Narodil se v Hynčicích 20. července 1822 do rodiny drobných zemědělců. Původně se jmenoval Johann Mendel. Ve svých devatenácti letech ale vstoupil do augustiniánského kláštera a přijal jméno Gregor. O čtyři roky později byl vysvěcen na kněze řádu augustiniánů.
Mezi lety 1851 až 1853 studoval na vídeňské univerzitě. Tam také navštěvoval přednášky rakouského fyzika a matematika Christiana Dopplera a také Franze Ungera, který byl významným paleontologem a botanikem.
Následující rok pak začal v opatství na tamní zahradě provádět pokusy s hybridizací hrachu. Ty ukončil v roce 1863 a za dva roky začal na stejné téma přednášet. Po jejich skončení se také začal věnovat meteorologii a včelaření. Umřel 6. ledna 1884 v brněnském klášteře. Byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval Leoš Janáček. Jeho práce byla objevena až o šestnáct let později.
