V Praze vznikla petice za zachování železničního mostu. Stojí o něj i radnice Prahy 5

Více než šest tisíc lidí už podepsalo on-line petici, která požaduje rekonstrukci a zachování současné podoby železničního mostu mezi pražskou Výtoní a Smíchovem. Správa železnic před časem představila projekt, podle kterého má z mostu zůstat zachována jen spodní část s pilíři a nynější nýtovanou konstrukci má nahradit nová. Stávající konstrukci podle ní opravit nelze.

Podle člena petičního výboru a předsedy Klubu za starou Prahu Richarda Biegla je současná podoba mostu historicky a technicky hodnotná. „Nejde o to zkomplikovat železniční dopravu, jde opravdu o to, že most je od roku 2018 kulturní památkou,“ řekl. Dodal, že u starších památek nikdo nezpochybňuje, že by se mělo udělat všechno pro jejich záchranu.

Zástupci petičního výboru podle Biegla už jednali s ministrem dopravy Martinem Kupkou a ministrem kultury Martinem Baxou (oba ODS). „Ministr dopravy nám řekl, že bude iniciovat něco jako technologické kolokvium, které ještě jednou posoudí stav mostu,“ uvedl. Baxa pak podle Biegla petentům sdělil, že aby z pohledu památkové ochrany bylo možné stávající konstrukci odstranit, je nutné prokázat její neopravitelnost. Ve středu se zástupci petentů chystají v Senátu probrat tuto záležitost se senátory zvolenými v pražských obvodech.

Správa železnic vydala prohlášení, kde zopakovala své stanovisko o neopravitelnosti mostu. „Původní myšlenku zachovat stávající ocelovou konstrukci pro další plnohodnotný železniční provoz musela SŽ opustit. Z výsledků provedených průzkumů vyplynulo, že je stávající konstrukce neopravitelná a není možné ji zachovat,“ uvedla organizace. Špatný stav mostu podle prohlášení nesouvisí ani s nedostatečnou údržbou ze strany Správy železnic.

O osudu mostu se diskutuje dlouho

O dalším osudu mostu se v metropoli diskutuje dlouho. Zachování současné podoby dlouhodobě prosazuje i dosluhující náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). V minulosti na pražském magistrátu nechal vypracovat studii, na které spolupracoval švýcarský mostní inženýr a odborník na nýtované konstrukce Eugen Brühwiler a podle které je oprava možná. Český Kloknerův ústav ČVUT naopak dříve doporučil most nahradit novým.

Správa železnic na další postup vypsala architektonickou soutěž, jejíž výsledky vyhlásila loni v listopadu. Vítězný návrh od studia 2T engineering počítá se sejmutím památkově chráněné konstrukce, jejím nahrazením novou a rozšířením o třetí kolej. Na Výtoni má vzniknout nová vlaková zastávka. Přestavba by podle plánu železničářů měla začít v roce 2026 a trvat dvacet měsíců, původní konstrukce má alespoň z části sloužit na jiném místě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rozšíření o třetí kolej

Rozšíření o třetí kolej požaduje i hlavní město, a to za účelem zvýšení kapacity železniční dopravy. Scheinherr nicméně v dopisu radním Prahy 5 zopakoval, že s ohledem na provedené studie stále považuje za možné a vhodné most opravit, tedy zcela nahradit jen mostovku a u nosné konstrukce vyměnit pouze některé dožilé prvky.

„Z hlediska dopravy by pak měl být doplněn nový jednokolejný most i nová železniční zastávka,“ napsal dosluhující primátorův náměstek. K jeho názoru se minulý týden přiklonila také rada Prahy 5, která svým usnesením řešení v podobě rekonstrukce mostu a doplnění nového s třetí kolejí podpořila.

Železniční most na Výtoni byl ve své původní podobě zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud. Současný most je tvořen třemi příhradovými nosníky s rozpětím 69,9 metru, široký je 8,1 metru a dlouhý 298,4 metru. Konstrukce je podle památkářů významnou technickou kulturní památkou v exponované části Pražské památkové rezervace. Správa železnic v minulosti neúspěšně usilovala o odejmutí památkové ochrany mostu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 7 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 15 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026

Češi umírají předčasně hlavně v severních regionech. Data ukazují, kde se žije nejdéle

Mapové výstupy ukazují, kde v České republice lidé nejčastěji umírají před 65. rokem života, kolik potenciálních let života se tím ztrácí a kde mají největší naději na dožití. Přehledná vizualizace velkých dat zobrazuje rozdíly na úrovni všech 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
12. 3. 2026
Načítání...