V Praze vznikla petice za zachování železničního mostu. Stojí o něj i radnice Prahy 5

Více než šest tisíc lidí už podepsalo on-line petici, která požaduje rekonstrukci a zachování současné podoby železničního mostu mezi pražskou Výtoní a Smíchovem. Správa železnic před časem představila projekt, podle kterého má z mostu zůstat zachována jen spodní část s pilíři a nynější nýtovanou konstrukci má nahradit nová. Stávající konstrukci podle ní opravit nelze.

Podle člena petičního výboru a předsedy Klubu za starou Prahu Richarda Biegla je současná podoba mostu historicky a technicky hodnotná. „Nejde o to zkomplikovat železniční dopravu, jde opravdu o to, že most je od roku 2018 kulturní památkou,“ řekl. Dodal, že u starších památek nikdo nezpochybňuje, že by se mělo udělat všechno pro jejich záchranu.

Zástupci petičního výboru podle Biegla už jednali s ministrem dopravy Martinem Kupkou a ministrem kultury Martinem Baxou (oba ODS). „Ministr dopravy nám řekl, že bude iniciovat něco jako technologické kolokvium, které ještě jednou posoudí stav mostu,“ uvedl. Baxa pak podle Biegla petentům sdělil, že aby z pohledu památkové ochrany bylo možné stávající konstrukci odstranit, je nutné prokázat její neopravitelnost. Ve středu se zástupci petentů chystají v Senátu probrat tuto záležitost se senátory zvolenými v pražských obvodech.

Správa železnic vydala prohlášení, kde zopakovala své stanovisko o neopravitelnosti mostu. „Původní myšlenku zachovat stávající ocelovou konstrukci pro další plnohodnotný železniční provoz musela SŽ opustit. Z výsledků provedených průzkumů vyplynulo, že je stávající konstrukce neopravitelná a není možné ji zachovat,“ uvedla organizace. Špatný stav mostu podle prohlášení nesouvisí ani s nedostatečnou údržbou ze strany Správy železnic.

O osudu mostu se diskutuje dlouho

O dalším osudu mostu se v metropoli diskutuje dlouho. Zachování současné podoby dlouhodobě prosazuje i dosluhující náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě). V minulosti na pražském magistrátu nechal vypracovat studii, na které spolupracoval švýcarský mostní inženýr a odborník na nýtované konstrukce Eugen Brühwiler a podle které je oprava možná. Český Kloknerův ústav ČVUT naopak dříve doporučil most nahradit novým.

Správa železnic na další postup vypsala architektonickou soutěž, jejíž výsledky vyhlásila loni v listopadu. Vítězný návrh od studia 2T engineering počítá se sejmutím památkově chráněné konstrukce, jejím nahrazením novou a rozšířením o třetí kolej. Na Výtoni má vzniknout nová vlaková zastávka. Přestavba by podle plánu železničářů měla začít v roce 2026 a trvat dvacet měsíců, původní konstrukce má alespoň z části sloužit na jiném místě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Rozšíření o třetí kolej

Rozšíření o třetí kolej požaduje i hlavní město, a to za účelem zvýšení kapacity železniční dopravy. Scheinherr nicméně v dopisu radním Prahy 5 zopakoval, že s ohledem na provedené studie stále považuje za možné a vhodné most opravit, tedy zcela nahradit jen mostovku a u nosné konstrukce vyměnit pouze některé dožilé prvky.

„Z hlediska dopravy by pak měl být doplněn nový jednokolejný most i nová železniční zastávka,“ napsal dosluhující primátorův náměstek. K jeho názoru se minulý týden přiklonila také rada Prahy 5, která svým usnesením řešení v podobě rekonstrukce mostu a doplnění nového s třetí kolejí podpořila.

Železniční most na Výtoni byl ve své původní podobě zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud. Současný most je tvořen třemi příhradovými nosníky s rozpětím 69,9 metru, široký je 8,1 metru a dlouhý 298,4 metru. Konstrukce je podle památkářů významnou technickou kulturní památkou v exponované části Pražské památkové rezervace. Správa železnic v minulosti neúspěšně usilovala o odejmutí památkové ochrany mostu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 29 mminutami

Řidičům na D5 u Rozvadova se uzavřela většina odpočívky

Ředitelství silnic a dálnic uzavřelo větší část odpočívky na dálnici D5 u Rozvadova ve směru z Německa na Plzeň a Prahu. Řidiči kamionů tak dočasně přišli o stovku míst. Důvodem jsou rozsáhlé úpravy parkoviště, které mají počet stání zvýšit. Modernizace a rozšíření obou částí největší odpočívky v Česku vyjdou na téměř 650 milionů korun.
před 2 hhodinami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 16 hhodinami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 17 hhodinami

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
včeraAktualizovánovčera v 18:54

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
včeraAktualizovánovčera v 18:52

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
včera v 06:30

Evropský pohled