V Ostravě jezdí trolejbusy už 65 let. Do budoucna se s nimi ale nepočítá

Ostravský dopravní podnik (DPO) letos slaví významný milník - 65 let od zahájení trolejbusové dopravy. Na sobotu připravil Den otevřených dveří ve vozovně trolejbusů, kde zájemci uvidí historická i současná vozidla dopravního podniku, řekl generální ředitel DPO Daniel Morys, který mimo jiné poznamenal, že se éra trolejbusů postupně chýlí ke konci.

Ostrava patří mezi 13 měst v Česku, ve kterých trolejbusy jezdí. DPO má ve svém vozovém parku 67 trolejbusů, což je více než desetina všech jeho vozidel. Trolejbusy jezdí v Ostravě po 14 linkách a ročně najedou zhruba tři miliony kilometrů. Příští rok podnik svůj vozový park rozšíří o deset nových dvanáctimetrových trolejbusů Škoda 26Tr a také dva velkokapacitní trolejbusy Škoda 27Tr, které budou díky bateriím schopny jet i mimo trolejové vedení.

Podle ředitele doprava klasickými trolejbusy pozvolna chýlí ke konci a stovky let jejich fungování se Ostrava pravděpodobně nedočká. Vytlačit je mají ze silnic například vozidla na elektrický pohon.

Budoucnost trolejbusů je asi taková, že je postupně začnou nahrazovat elektrobusy s moderním bateriovým systémem, a podle mého názoru řekněme v horizontu 15 až 20 let tyto moderní technologie vytlačí trolejbusy úplně.
Daniel Morys
generální ředitel DPO

První trolejbusy vyjely na trať v Ostravě 9. května 1952 a jezdily po trase náměstí Republiky - Prokešovo náměstí - Jirská osada - náměstí Republiky. Zanedlouho se trať prodloužila do Hrušova a Michálkovic a v Hrušově byla 31. srpna 1952 otevřena první ostravská vozovna trolejbusů. Právě k tomuto datu odkazují sobotní oslavy, během nichž si lidé budou moci ve vozovně trolejbusů prohlédnout i dílny, nebo se svézt po Ostravě některým z historických vozidel.

S historickými vozidly DPO se mohou lidé setkat několikrát ročně při zvláštních vyhlídkových jízdách, například na romantické jednokolejné trati údolím Porubky či v centru Ostravy. Mezi perly z ostravské trolejbusové dopravy patří například vozidlo Škoda 8 Tr, které se na silnice vydalo na přelomu 50. a 60. let minulého století.

Podnik kráčí s dobou

Za pětašedesát let od zahájení jízd prvních trolejbusů se ostravský dopravní podnik výrazně změnil. DPO například začal díky kamerám více sledovat prostory ve vozidlech MHD, nasadil asistenty přepravy a loni začal přijímat platby kartou. Také postupně instaluje do vybraných vozů SOS tlačítko pro pomoc lidem v nouzi.

Zájem cestujících MHD v Ostravě o uhrazení ceny jízdenky platební kartou neustále roste. Do budoucna chce Dopravní podnik Ostrava zavést i možnost platby několika jízdenek najednou prostřednictvím jedné karty a jedné operace. Za realizátory projektu to řekl Igor Walter.

Systém začal fungovat před rokem. „Ke 30. červnu 2017 jej využilo 1,3 milionu cestujících, kteří pořídili stejný počet jízdenek v hodnotě přesahující 25 milionů korun. Navíc zájem cestujících neustále stoupá. Loni činil denní průměr zakoupených jízdenek 2430, v půlce roku 2017 je to již 4893 jízdenek za den,“ vysvětlil.

Ostravský systém elektronického placení jízdenky pomocí bankovní karty je podle dopravního podniku v Česku první svého druhu. Unikátní je v tom, že funguje bez nutnosti tištěného dokladu, cestující nemusí předem znát tarify či přestupní zóny a systém vždy vypočítá pro něj nejvýhodnější cenu. Ostrava je podle Waltera po Londýně teprve druhým městem Evropy, kde něco podobného funguje. Z Ostravy by se systém měl postupně rozšířit do celého kraje.

Podnik nechal loni terminály instalovat do 613 vozidel. Celkem je terminálů téměř 2200. U každých dveří vozidla je vždy minimálně jeden, u některých i dva. Systém využívá 615 modemů pro komunikaci v mobilních sítích. 

Počet cestujících roste

Dopravnímu podniku Ostrava loni poprvé za posledních deset let vzrostl počet cestujících, za rok jich přepravil více než 88,5 milionu. O rok dříve bylo cestujících zhruba o 300 000 méně, jak informovala mluvčí dopravního podniku Karolína Rycková. Podle ní návratu cestujících do MHD napomohla například možnost přímé platby jízdného kreditní kartou nebo možnost cestovat zdarma už od 65 let. V minulosti byla tato věková hranice 70 let.

Společnost zaměstnává zhruba 1900 lidí. Ročně hospodaří zhruba s 1,5 miliardy korun. Z toho asi miliardu dostává od města, zbytek vybere na jízdném.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
11:25Aktualizovánopřed 25 mminutami

Předávali si mě jako ošatku, popsal muž záchranu z jeskyně

Jedno špatné došlápnutí v jeskyni Svážná studna v Moravském krasu o víkendu stačilo k tomu, že si zkušený speleolog a také dobrovolný hasič Václav Adamec vyzkoušel fungování záchranného systému z druhé strany. Vysvobodit se ho se zlomenou holení v neděli podařilo po více než dvaceti hodinách. Adamec se nyní zotavuje a o zkušenosti vypráví: „Ani na chvíli nešla úvaha, že bych se nahoru nedostal.“
před 29 mminutami

Záchranky měly loni nejvíc výjezdů za patnáct let, evidují i nadužívání služby

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) loni v Česku vyjela k více než 1,2 milionu případů. Česká televize to zjistila od ZZS jednotlivých krajů. Podle dat Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) jde o nejvyšší počet za posledních patnáct let. Kromě akutních stavů dál evidují záchranáři také nadužívání služby. Jako příklady uvádějí zveličování závažnosti potíží, volání kvůli dlouhodobým potížím, snahu pacienta dostat se rychleji na urgentní příjem nebo i náhradu za nedostupného praktického lékaře.
před 5 hhodinami

Stát musí kvůli hluku ze silnice zaplatit muži odškodnění

Stát musí Liboru Dolákovi z Brna-Bosonoh zaplatit 150 tisíc korun jako odškodnění za to, že musel kvůli rozhodnutí jihomoravské krajské hygienické stanice snášet zvýšený hluk z dopravy. Hygienici totiž v roce 2016 vydali pro silnici druhé třídy, která vede paralelně s dálnicí D1 na okraji Brna, hlukovou výjimku. Brněnský soud ji ale o dva roky později jako nezákonnou zrušil.
před 6 hhodinami

Středoškoláci se budou ve Vysokém Mýtě učit zvládat krizové situace za volantem

Na autodromu ve Vysokém Mýtě odstartoval v Česku ojedinělý pilotní projekt zaměřený na zvládání krizových situací za volantem. Dopravní odborníci ho připravili pro nejmladší řidiče ze středních škol. Projekt kombinuje teoretickou výuku, praktický výcvik na polygonu, výuku první pomoci pomocí virtuální reality a měření reakční doby na simulátorech.
před 11 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánovčera v 17:46

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánovčera v 16:31

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
včera v 06:30
Načítání...