Policie se zabývá odměnami ústeckého hejtmana, uvedl server Hlídací pes

Případem údajně neoprávněně vyplacených odměn pro ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) a poslance a hlavního manažera hnutí ANO Jana Richtera se zabývá policie, uvedl v úterý server Hlídací pes. Policie už podle serveru zahájila výslechy a vyžádala si dokumenty z krajského úřadu. Oba politici v loňském roce pobírali krajské platy v plné výši, ačkoli jako poslanci měli nárok jen na 40 procent platu. Oba již peníze vrátili, u Richtera se jednalo zhruba o sedm set tisíc korun. Mluvčí kraje Martin Volf označil neoprávněné vyplacení stovek tisíc korun za „nedopatření“.

„Na základě informací zveřejněných v médiích se Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje zjištěním finančního výboru zastupitelstva Ústeckého kraje zabývá,“ potvrdila serveru mluvčí Šárka Poláčková. Schiller podle serveru nereagoval na dotazy a Richter jen uvedl, že neví, proč by ho měla policie kontaktovat.

Od 1. ledna roku 2020 platí nový zákon, podle něhož si poslanci, pokud jsou zároveň uvolněnými představiteli samospráv, smějí ve druhé funkci vydělat pouze 40 procent tabulkové odměny. To se u Richtera ani hejtmana Schillera nestalo, za své krajské funkce pobírali plný plat.

Na policii už vypovídal například člen kontrolní komise krajského zastupitelstva, zastupitel Filip Ušák (STAN). „Mohu potvrdit, že mě policie kontaktovala v záležitosti činnosti naší komise a nezákonného vyplacení odměn bývalému předsedovi finančního výboru Janu Richterovi a hejtmanovi Janu Schillerovi a že jsem byl pozván k podání vysvětlení,“ řekl Ušák. Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování ale věc nechtěl více komentovat.

Oba poslanci pro zákon ve sněmovně zvedli ruku

Podle informací serveru už si policisté vyžádali dokumenty z krajského úřadu a zajímají se také o hlasování ve sněmovně. Richter i Schiller jako poslanci totiž byli u toho, když se zmíněný zákon o omezení odměn krajských zastupitelů projednával. Nemohli by se tedy hájit tím, že o změně zákona nevěděli. Oba pro něj podle serveru hlasovali, a to i poté, co se věc do sněmovny vrátila ze Senátu, jenž zákon vetoval.

Poslanec Richter byl v čele finančního výboru kraje v minulém volebním období, za rok 2020 se to týká měsíců leden až říjen, kdy se konaly krajské volby. Za šéfování výboru mu náležela odměna kolem 90 tisíc korun hrubého měsíčně, což se týká i tříměsíčního odchodného, které mu bylo vyplaceno v listopadu, prosinci a lednu. Kraj později přiznal, že se stejná věc stala i u Schillera, který po svém listopadovém zvolení do čela kraje zůstal do konce roku i poslancem.

Na nesrovnalosti poukázala až kontrola

„Došlo k politováníhodnému nedopatření ze strany krajského úřadu Ústeckého kraje v souvislosti s tím, že nebyla zohledněna současně vykonávaná funkce poslance Parlamentu České republiky spolu s funkcí uvolněného krajského zastupitele u Jana Richtera a u Jana Schillera,“ uvedl mluvčí kraje Martin Volf. Oba poslanci rozdíl podle něj uhradili.

Nesrovnalosti v odměnách obou politiků odhalila letos v květnu mimořádná kontrola finančního výboru krajského zastupitelstva. Kontrolu poradenských smluv na ústeckém krajském úřadu spustil případ údajně fiktivních smluv mezi poradkyní hejtmana Vladislavou Marschallovou a společností Krajská zdravotní, která spravuje pět nemocnic v regionu.

Opozice chtěla v souvislosti s tím hejtmana Schillera odvolat, ale neměla na to dost hlasů. Marschallová skončila v Krajské zdravotní, jako poradkyně hejtmana i jako místopředsedkyně ANO v kraji, smlouvami se také zabývá policie. Policie v tomto případě podle serveru Hlídací pes minulý týden obvinila dva lidi, údajně právě Marschallovou a bývalého generálního ředitele Krajské zdravotní Aleše Chodackého.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ústecký kraj

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
18:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
22. 4. 2026

VideoReportéři ČT zmapovali situaci kolem ústecké „díry“

Přímo uprostřed Ústí nad Labem je už skoro dvě desítky let nedokončená stavba, pro kterou mají místní jednoduché pojmenování – „díra“. O projektu mluví jako o velké ostudě i politici. Příběh jámy uprostřed Ústí začal, když pozemek koupila firma UDES. Slibovala, že na místě vyroste polyfunkční dům. Jak rychle projekt začal, tak i skončil. Od té doby každé nové vedení města slibuje problém vyřešit, ale nikomu se to nepovedlo. A teď zkrachoval i zatím poslední projekt. V červnu 2023 rozhodlo ústecké zastupitelstvo v tajném hlasování o koupi „díry“. A v únoru letošního roku zastupitelé schválili smlouvu s firmou BBP, která na místě měla vybudovat polyfunkční dům. Nedodala ale patřičné bankovní záruky a smlouva nenabyla právní moci. Nekonečný příběh se tak po letech vrací znovu na začátek. Vývoj kolem ústecké „díry“ pro Reportéry ČT popsali Karel Vrána a Ondřej Golis.
21. 4. 2026

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
12. 4. 2026

Nejdéle vězněný Čech zůstává za mřížemi, znalci doplní posudek

Okresní soud v Mostě nerozhodl o návrhu na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Znalci doplní posudek. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Podle věznice Bělušice, kde trest vykonává, není možné vyloučit, že Navrátil po propuštění znovu nespáchá trestný čin. Tato zpráva věznice je odlišná oproti loňskému září, kdy se soud zabýval žádostí o propuštění poprvé, nyní se k ní musí vyjádřit znalci. Soud řízení odročil na červen.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

Chátrající armádní areály se mění. Kasárna nahrazují školy, byty i domovy

V Benešově začala demolice bývalých Táborských kasáren z konce 19. století. Areál, který sloužil armádě více než sto let, má ustoupit výstavbě školy. Nejde o jedinou proměnu vojenského objektu – kasárna v Česku postupně mizí a nahrazují je budovy jiného účelu podle potřeb měst. Například v Pardubicích vyroste na místě bývalých kasáren škola, v Mostě domov pro lidi s duševním onemocněním a v Opavě se budovy kasáren rekonstruují na byty.
8. 4. 2026

VideoVědci vracejí zaniklé památky severních Čech do krajiny díky 3D vizualizacím

Vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pomyslně vrátili památky ze zaniklých obcí severních Čech, které musely v minulém století ustoupit povrchové těžbě uhlí, do jejich původního prostředí. Předměty i části staveb nasnímali a jako 3D modely je pomocí vizualizace zasadili zpět do míst, odkud pocházejí. K cyklostezce, která vede dnes už rekultivovaným územím, by se tak vrátil například odpočivný kámen z Libkovic. Na kopci nedaleko Kadaně by pak znovu stál gotický portál z kostela Narození Panny Marie z někdejší Bystřice. Výzkum i vizualizaci zachráněných památek financoval projekt Spravedlivá transformace, který pomáhá bývalým těžebním oblastem v regionu.
7. 4. 2026
Načítání...