Cheb - Chebskou radnici a Klub českého pohraničí rozdělila socha pohraničníka se psem. Klub chce tento symbol železné opony vystavit v nové expozici Muzea ochrany hranic. Vedení města mu ale sochu prodat nechce s tím, že nebude podporovat oslavy komunistického režimu. Členové klubu takovou interpretaci odmítají.
Spor o Muzeum ochrany hranic
Klub českého pohraničí, jehož členy jsou z velké části bývalí příslušníci Pohraniční stráže, chce v Aši vybudovat muzeum zaměřené na historii ochrany státních hranic. Jeho součástí má být i socha pohraničníka se psem. Ta stávala v bývalých Gottwaldových sadech v Chebu a po několika přesunech skončila v zahradě u okresního archivu. „Nám nejde o to, zvýrazňovat jenom složku a úlohu Pohraniční stráže. Chtěli bychom zachytit období ochrany hranic již od roku 1918,“ vysvětluje záměry člen Klubu českého pohraničí v Aši Milan Rus.
Rada města ale vydání sochy jednoznačně zamítla s tím, že aktivity Klubu, který má ve stanovách mimo jiné i to, že bude čerpat sílu z hrdinských činů bývalých pohraničníků a členů SNB, podporovat nebude. „V žádném případě na to nechceme přistoupit. Nevěřím, že se jedná pouze o skanzen či muzeum. Podle mě je to spíše oslava starých časů,“ tvrdí starosta Chebu Jan Svoboda. „Máme řadu příznivců a máme i řadu odpůrců. Když to nevyjde, tak zkusíme požádat znovu,“ dodává Milan Rus.
S rozhodnutím města souhlasí i historik Jaromír Boháč. Připomněl, že od roku 1951, kdy vznikla Pohraniční stráž, bylo na západočeské hranici zastřeleno nejméně sto sedmdesát pět lidí. „Od Chebu směrem k hranicím to byla zóna smrti a je dost zaznamenaných případů, kdy i uvnitř města Chebu byli zastřeleni lidé,“ uvádí historik Jaromír Boháč.
Lidé, kteří zahynuli na hranicích při pokusu o útěk na Západ, mají nedaleko Chebu od roku 2006 pomník. Je na něm celkem 82 jmen.