V Ústeckém kraji, stejně jako ve zbytku republiky, ovlivnila pandemie koronaviru řadu odvětví – hospodaření měst a obcí, fungování velkých i malých firem či cestovní ruch. S regionem je spjata například voda, covid ale výrazně poznamenal například fungování loděnic, které se podpory od státu dočkají až nyní, a to zhruba po tři čtvrtě roce vyjednávání. Ekonomické dopady pandemie mapuje pořad SeČTeno, tentokrát z Ústeckého kraje.
SeČTeno z Ústeckého kraje: Covid zastavil dopravu po vodě, loděnice se dočkají první pomoci až nyní
Koronavirus výrazně omezil například fungování loděnic na Labi, které v uplynulém roce přišly až o polovinu svých zákazníků. Jednatel Českých loděnic Jan Skalický uvedl, že už zhruba tři čtvrtě roku vyjednávají s vládou o kompenzacích. „Po mojí včerejší schůce s náměstkem ministra dopravy pro vodu Janem Sechtrem to vypadá, že jsme se dostali do fáze, kdy bude program vypsán, a ta pomoc bude poskytnuta,“ uvedl v pátek Skalický.
Podle Skalického jsou loďaři schopni krizi ustát, i když slíbená pomoc je pouze desetina až patnáctina toho, co loděnice potřebují. „V tuto chvíli je potřeba jakákoliv pomoc, my ji vnímáme jako určitou investici do budoucnosti. Jsme vděčni za to, že se k tomu stát konečně postavil čelem,“ dodal.
Skalický ale uvedl, že se zlepšila situace se zahraničními dělníky, kteří lodě staví nebo opravují. Dříve byl totiž velký problém dostat je přes hranice do Česka. „Je to díky tomu, že je nový systém testování pracovníků. Bohužel musím říct, že covidová krize, tím jak graduje, způsobila, že rejdaři k nám dnes opravy (lodí) nedávají vůbec,“ uvedl s tím, že ven z problémů se tak zatím loděnice nedostaly.
Lodě kotví už půl roku
Problémy má i osobní lodní doprava. Například loď Orion, která kotví v Děčíně, vyplula naposledy v říjnu loňského roku. „V roce 2019 se na Labi přepravilo 39 tisíc cestujících v úseku mezi Hřenskem a Ústím nad Labem. V loňském roce, už bohužel poznamenaném pandemií, spadly přepravní výkony na necelých devět a půl tisíce cestujících,“ shrnul data za veškerou osobní dopravu na Labi Martin Komrska z Labské plavební společnosti.
Některé lodě podle Komrsky i přes velká omezení vyplout mohly. „Od 1. dubna letošního roku zahájila provoz dvě plavidla naší společnosti v rámci integrované dopravy Ústeckého kraje, takže fungují dvě vodní linky. Jedná se o linku mezi Ústím nad Labem a Litoměřicemi, a minulý týden byla uvedena do provozu linka z Ústí nad Labem do Hřenska a zpátky,“ uvedl.
Výrazné restrikce se o něco méně dotkly těžkého průmyslu, pro Ústecký kraj je typický hlavně ten chemický. Například litvínovský Unipetrol patří do kritické infrastruktury státu, vyrábí například palivo pro Česko. Musel se tak snažit, aby fungoval bez omezení po celou dobu pandemie. Nyní dokonce začal stavět nový provoz za jednu miliardu korun.
To, že provoz ve společnosti zatím nemusel být výrazně omezen, potvrdil člen představenstva Unipetrolu Tomáš Herink. „Stále regulujeme ty směny tak, abychom zajistili minimální stavy a aby ten provoz byl bezpečný a provozuschopný,“ uvedl.
Spousta pendlerů
Ústecký kraj patří mezi regiony, kde žije spousta pendlerů. Jejich život ale pandemie koronaviru výrazně poznamenala, kvůli restrikcím měli velké problémy dojíždět do práce za hranice.
Nyní už policisté nestojí na přechodech denně a nezastavují každého motoristu, namátkově se však kontroly prováději stále. Pendleři se tak i nadále musejí prokazovat negativním testem. Některé firmy v Německu dokonce po českých zaměstnancích chtěly, aby se dočasně přestěhovali, to však nebylo výhodné pro každého.
Do Saska často jezdí za prací také zdravotní sestry nebo lékaři z regionu, kvůli penězům i lepší atmosféře. Náměstek hejtmana Jiří Řehák (JsmePRO!) vidí i možnosti, jak zdravotníky v kraji udržet, aby nejezdili za prací za hranice. „Vysoká úroveň zdravotnictví v republice i kraji je na úkor volného času zdravotníků. Pokud bychom striktně trvali na dodržování pravidel, tak by se nemohlo stát, že by zdravotníci nastoupili po celodenní směně další den do práce,“ řekl náměstek s tím, že toto je v Německu nemyslitelné. „Atmosféru může změnit Krajská zdravotní, je to ale běh na dlouhou trať,“ dodal.
Dopad na dopravu a kulturu
Koronavirus dopadl i na dopravce, v Ústeckém kraji se však podle Řeháka omezovaly spoje jen minimálně. „Systém dopravy je nastavený dlouhodobě. Je ucelený, zásah je komplikovanější, než to nechat být,“ řekl. Upozornil však, že v případě další vlny epidemie by lidé na odboru dopravy zřejmě vymysleli jiný systém tak, aby se dalo ušetřit víc peněz.
Náměstek také upozornil na špatnou situaci v kultuře. „Galerie a muzea bez lidí, to prostě není ono, jakkoliv mohou vytvářet nějaké aktivity. Naštěstí se ukázalo, že tam máme lidi, kteří umějí pracovat s moderními technologiemi, v současné době už je na krajském webu pět virtuálních prohlídek našich muzeí. Další tři se chystají během pár dní,“ uvedl Řehák.
Personál se podle vedení kraje v muzeích a galeriích nedaří udržet úplně. „Není to žádný hromadný odchod, podařilo se nám muzea udržet při životě, řekněme tak, jak byla,“ dodal Řehák s tím, že podobným institucím by měl pak pomáhat i vládní program Antivirus.
Chmelnice v době covidu
Koronavirus měl dopad i na pěstování a sklízení chmele na Žatecku. Chmelnicím totiž chyběli zahraniční pracovníci, pomáhali tak hlavně místní. „Loňský rok byl specifický tím, že byly zavřené státní hranice. Letošní rok jsou otevřené, žádné velké překážky by se rýsovat neměly. Věřím, že se (brigádníci) zase přihlásí jako loni,“ řekl předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda. Dodal však, že místních pracovníků je velmi málo, a jsou tak závislí právě na síle ze zahraničí.
Zahraniční pracovníci musejí stále po příjezdu do Česka zůstat v karanténě, což je právě pro pěstitele chmele komplikace. Vyžadují se i testy na koronavirus. „Pracovník musí přijít s testem z domova, ale tady u nás děláme testy znova. To znamená, že pět dní je v karanténě, pokud mu test vyjde negativní, tak je to v pořádku, pokud pozitivní, musí znova do karantény,“ řekl Hejda.