Kultura řeší další existenci. S otazníkem nad budoucností se potýkají organizátoři, umělci i další pracovníci v kultuře a profese na tuto branži navázané. Netrápí je jen nejbližší dva týdny, po které je podle vládního protikoronavirového opatření zakázaná prakticky všechna kulturní produkce. Vracející a měnící se omezení a zákazy ohrožují podle obav mnohých kulturu dlouhodobě. Zástupci státu slibují finanční pomoc.
Kultura řeší nejistou budoucnost. Pomohly by peníze a klid
Události: Protikoronavirová opatření zavřela kulturu (zdroj: ČT24)
Vládní nařízení uzavřela od pondělí 12. října, zatím na čtrnáct dní, všechna muzea, galerie, divadla i kina. Také hrady a zámky končí sezonu o několik týdnů dříve. S poklesem návštěvnosti se ale potýkají od začátku pandemie před půl rokem. Dopad je znatelný především na jindy turisticky vytížených místech.
„Hlavní turistickou zónou v Kutné Hoře ročně projde půl milionu lidí a teď jich tu je pomálu. Dopad na cestovní ruch byl fatální,“ upozorňuje například Robert Lukášek, ředitel Okresní hospodářské komory v Kutné Hoře.
Ředitel kina Scala: Nejvíc by nám pomohlo uklidnit se
Kulturní instituce opakovaně řeší otázky, na kdy přeložit zrušený koncert či představení, jak zajistit vrácení vstupného a získat peníze na další provoz. Někde vymýšlejí alternativy, třeba převádějí program do on-line verze. Například brněnské kino Scala se zapojí do projektu Moje kino Live, který se snaží navodit atmosféru biografu i na dálku. Projekce mají formu živého streamu, slyšet jsou i různé doprovodné zvuky „ze sálu“.
„Vůbec se nebavíme o tom, že by nám to vykompenzovalo ztráty z běžného kinoprovozu, spíše se bavíme o tom, neztratit s diváky kontakt,“ podotýká ředitel Scaly Radek Pernica. „Na jaře byla situace jiná, nálada byla úplně jiná, lidé byli více semknuti, měli chuť podpořit svoje kino, teď to bude podle nás mnohem složitější,“ obává se.
Ředitel kina Scala: Nálada je teď úplně jiná než na jaře (zdroj: ČT24)
Situaci biografům navíc nijak neulehčuje jak obava distributorů uvádět do kin nové tituly, tak obecně chuť lidí za kulturou vůbec chodit. Nejen kina, ale i celá kultura a vůbec společnost by podle Pernici potřebovaly především zklidnění.
„Nejvíc by nám pomohlo, kdyby se uklidnila v první řadě zdravotní a ve druhé společenská situace. Zázrak se nestane, žádný film nás nespasí, nebude stát fronta diváků až na Moravské náměstí, prostě pomalu s rozumem, v klidu a s rozvahou se postupně vracet do běžného kinoprovozu,“ přeje si.
Patří kultura do volného času, nebo do ekonomiky?
Předsedkyně Moravskoslezské asociace kulturního sektoru Karolína Skórková upozorňuje na nedávná slova ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO), že opatření budou směřovat hlavně do omezení volnočasových aktivit, a tudíž nebude omezena ekonomika. To, že nová nařízení omezují kulturní sektor, je podle asociace zcela mylné chápání společenského i ekonomického významu kultury, potažmo kulturního průmyslu.
„Teď již nejde o rozvolňování, musíme být poctiví a vše nějak vydržet, lidé by ze strachu stejně na kulturu nezačali chodit. Teď jde o nastavení podmínek pro přežití kulturního průmyslu. Je nutné to udělat efektivně a hlavně rychle,“ vnímá situaci podobně jako Pernica.
Odpustit pojištění by OSVČ pomohlo
Nejistota trápí samozřejmě také umělce. „Bohužel žádnou finanční rezervu nemám, nestačil jsem si ji vybudovat během té krátké doby, kdy jsme mohli pracovat, takže teď to vypadá dost bídně. Doma vůbec nevíme, co budeme dělat,“ přiznává například herec Ondřej Malý z ostravského Divadla Mír.
Dopady pociťují zejména osoby samostatně vydělečné činné (OSVČ). Zástupci technických profesí působících v kultuře politiky žádají, aby stát od září pokračoval v odpouštění zdravotního a sociálního pojištění všem OSVČ v kultuře, kteří předpokládají, že budou mít pokles oproti roku 2019 alespoň 30 procent.
„Ti OSVČ, kteří mají vyšší příjmy, ať si platí zálohy, a ti, kteří teď potřebují pomoc, využijí této možnosti a při daňovém přiznání, pokud budou mít pokles menší, poměrnou částku doplatí,“ uvedla za ty, kdo s ministerstvem kultury o pomoci lidem v kultuře jednají, Jana Heřmánková z firmy T Servis.
Taková pomoc by podle ní vyšla stát levněji, než kdyby se lidé z kulturní branže museli hlásit na pracovní úřad, kde jim kromě zdravotního a sociálního zaplatí stát ještě příspěvek v nezaměstnanosti. „Pokud teď lidé ucítí podporu státu, budou si nadále vydělávat, jak to půjde, na brigádách. Ale potřebují okamžitě situaci ulehčit,“ nepochybuje.
Pomoc řešíme, zaznívá z ministerstev
Ministr průmyslu Karel Havlíček na dopis odpověděl, že odpuštění sociálního pojištění pro postižené segmenty podnikání se bude řešit na vládě v tomto týdnu. „Dává to smysl a je to rychlé. Budu to navrhovat,“ uvedl.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek v sobotu uvedl, že lidé pracující v kultuře by mohli jako jednorázovou pomoc získat až 60 tisíc korun. Nárok bude mít každý živnostník z oboru, podobně jako na jaře, kdy OSVČ dostaly jednorázový příspěvek 25 tisíc korun, jen je třeba doložit, odkud plynuly příjmy loni. Dohromady je na tuto pomoc vyčleněno asi 750 milionů korun.
(Ne)zájem o program COVID – kultura
Na konci září skončil také příjem žádostí do programu COVID – kultura. Vyhrazeno na něj bylo 900 milionů korun, ministerstvo průmyslu ale k tomuto datu evidovalo žádosti jen za zhruba 86 milionů korun.
„(Ministryně financí) Alena Schillerová ve včerejších (12. října) Otázkách Václava Moravce prohlásila, že o podporu z programu COVID – kultura není zájem. Jde o tragický omyl, protože skutečnost je přesně opačná,“ uvedla Karolína Skórková na svém facebookovém profilu.
Podle ní a celé asociace je ze strany kulturního průmyslu o podporu zájem enormní. „Jde totiž o jedinou šanci, jak mohou subjekty podnikající v kultuře přežít. Zdůrazňujeme slovo přežít, nikoliv vydělávat,“ řekla. Podmínky programu COVID – kultura byly ale podle ní nastaveny natolik mimo realitu kulturního průmyslu, že o tuto podporu drtivá většina subjektů nemohla žádat.
Ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo kultury už chystají druhou výzvu, kterou by se měl rozšířit okruh žadatelů.