Masarykův onkologický ústav v Brně slaví 85 let od svého založení. Jde o jediné pracoviště v republice, které se zaměřuje pouze na nádorová onemocnění. Ročně ambulancemi ústavu projde čtvrt milionu pacientů a hospitalizováno je zhruba 12 tisíc nemocných. Nejčastěji lékaři pacientům diagnostikují rakovinu prsu, prostaty a melanom kůže.
Masarykův onkologický ústav založil se svou matkou v roce 1935 chirurg Jaroslav Bakeš. Tenkrát se jmenoval Masarykova léčebna „Dům útěchy“. Jméno po prvním československém prezidentovi nese ústav proto, že na něj tenkrát Tomáš G. Masaryk přispěl. „Věnoval poměrně významnou částku, přes dva a půl milionu korun. Výstavba stála tenkrát deset milionů, takže to byla skutečně velmi vysoká částka,“ uvedl současný ředitel MOU Marek Svoboda.
Nádory se lékaři pokoušeli tenkrát léčit povrchově pomocí radioaktivního radia. Na řadu ale brzy přišlo rentgenové ozařování. „Rentgenky ve třicátých, čtyřicátých letech sloužily k výrobě záření z elektřiny. Používaly se na ozařování v dutině ústní anebo v konečníku,“ popsal přednosta radiační onkologie MOÚ Pavel Šlampa dnes už historické exponáty.
Od povrchových zářičů k lineárním urychlovačům
Léčebné postupy se od začátku fungování ústavu příliš nezměnily, významně se ale vyvinuly technologie. Povrchové zářiče nahradily moderní lineární urychlovače, díky kterým se dají ochránit okolní zdravé tkáně. „Vývoj technologií za těch pětaosmdesát let, to je něco naprosto nesrovnatelného. To je jako srovnávat koňský povoz a letadlo,“ řekl bývalý ředitel ústavu Jan Žaloudík.
V současnosti jsou v Masarykově onkologickém ústavu soustředěny veškeré medicínské obory potřebné pro zajištění komplexní péče v oblasti onkologické prevence, diagnostiky a léčby, se zaměřením na solidní nádory u dospělých. K dispozici jsou i obory zajišťující podpůrnou péči a poradenství.
Všechna pracoviště jsou vybavena nejmodernější přístrojovou a laboratorní technikou. Kromě poskytování zdravotních služeb plní i důležitou roli výzkumného a vzdělávacího centra. Masarykův onkologický ústav je také významným onkologickým centrem v rámci Organizace evropských onkologických ústavů a Evropské referenční sítě pro léčbu vzácných solidních nádorů u dospělých.
Více pacientů, úspěšnější léčba
Každý rok je v ústavu hospitalizováno na 12 tisíc pacientů. Dlouhodobě tam lékaři nejčastěji diagnostikují rakovinu prsu. Jen za loňský rok to bylo téměř deset tisíc lidí. Velmi často se ale objevuje i rakovina prostaty nebo melanom kůže. Počet onkologických pacientů každý rok roste. Současně však roste i počet těch, kteří v boji se zákeřnou nemocí zvítězí – díky cílené léčbě a také prevenci.
Masarykův onkologický ústav plánuje v dalších pěti letech investice za jeden a půl miliardy korun. Plán obsahuje dostavbu pavilonu A, která nemá hlavní vstup, vznik pracoviště tomoterapie, což je metoda ozařování nádorů, nebo pavilon teranostiky, která kombinuje diagnostiku s terapií. Ústav by chtěl od kraje získat nedalekou bývalou transfuzní stanici, aby v ní rozšířil oddělení radioterapie a vytvořil centrum paliativní péče o umírající lidi.
