Muzeum romské kultury zpřístupnilo v Hodoníně u Kunštátu Památník holocaustu Romů a Sintů na Moravě. Za druhé světové války zde býval takzvaný cikánský sběrný tábor, odkud byli Romové převáženi do koncentračních táborů. V místě památníku se uskutečnilo také pietní shromáždění u příležitosti 76. výročí hromadného transportu romských mužů, žen a dětí do Osvětimi.
Památník vybudovalo skoro za sto milionů korun Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, práce trvaly pět let. Muzeum romské kultury si místo převzalo loni a dále pracovalo na úpravách. Nyní nabízí památník tři výstavy.
„Jsou zde archeologické nálezy z bývalého tábora v Letech na Písecku, studentské práce na téma holocaustu i výstava o genocidě,“ říká ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.
„Mezi předměty, které jsou zde vystaveny, najdete i drobné šperky, korálky, osobní věci vězeňkyň, což si myslím, že je nesmírně cenné, protože je to taková bezprostřední výpověď,“ popsal vedoucí Katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni Pavel Vařeka.
Příští rok by měla být hotova také expozice připomínající osudy Romů. „Provoz památníku bude sezonní, tak jak jsme plánovali, do konce října a pak zase od začátku dubna,“ dodala Horváthová.
V táboře panovaly nelidské podmínky, lidé umírali na tyfus
V místě památníku se v úterý dopoledne uskutečnilo pietní shromáždění u příležitosti 76. výročí hromadného transportu Romů do koncentračního tábora v Osvětimi. Věnce položili účastníci i v nedalekém Žalově, kde v hromadném hrobě leží přes 120 mužů, žen a dětí, kteří v táboře podlehli epidemii tyfu.
Pomodlit se za ně přišla i sedmdesátiletá Jiřina Somsiová s vnučkou. Její rodiče prošli táborem v Hodoníně u Kunštátu i koncentračními tábory. „Tatínek sem přijel v začátcích, když sem on a jeho bratři byli nasazení na práci. Budovali tady domky, nevěděli pro koho. Ani to, že tady budou trpět,“ vzpomíná Somsiová.
V táboře podle historiků panovaly nelidské podmínky. V barácích pro maximálně 300 lidí jich v létě 1942 žilo dokonce přes tisíc. „Do dnešní doby se dochovaly dva, jsou výrazně rekonstruované. Jeden barák vězňů a druhý dozorců,“ přibližuje historik Muzea Romské kultury Dušan Slačka.
„Jsem vděčná za vybudování památníku, Romové si ho zasloužili. Každý rok se tu můžeme scházet a zapálit svíčku. Je to šílenství, co se dělo za hrůzy. Dbáme na to, aby se to z paměti lidí nikdy nevymazalo,“ ujišťuje Somsiová.
Podobný památník by měl vzniknout i v Letech
Muzeum Romské kultury chce vybudovat památník také v Letech na Písecku. V areálu bývalého vepřína, kde stával za války koncentrační tábor, začal v těchto dnech archeologický průzkum. Podle Jany Horváthové by měl být průzkum hotový do konce září.
Na přelomu září a října se pak uskuteční architektonická soutěž na podobu památníku. Muzeum by jej chtělo otevřít do roku 2023.
