Památník romského holocaustu v Hodoníně u Kunštátu má nového správce. Areál připomínající tragickou historii protektorátního takzvaného cikánského tábora přebralo brněnské Muzeum romské kultury. Pro veřejnost měl být otevřený už v polovině minulého roku, kvůli komplikovanému jednání o budoucím správci celého areálu je ale stále nedokončený.
Památník, který u Kunštátu připomíná holocaust Romů, je bez expozic. Nový správce shání peníze
2 minuty
Památník holocaustu Romů je bez expozic
Muzeum romské kultury přebralo areál bez expozic. Na ty hodlá získat více než šest milionů korun – zatím tam totiž funguje jen infocentrum, replika vězeňského baráku a zrekonstruovaný dům dozorců.
Nový správce chce do areálu přilákat návštěvníky. „Doufáme, že se památník stane centrem tématu holocaustu Romů. Připravujeme lektorské programy pro školní skupiny nebo semináře,“ přiblížila ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová a tím, že konkrétní termín dokončení je vzhledem k zajištění financí nejasný.
I tak se zájemci do nedokončeného památníku budou moci podívat. Na 19. srpna tam muzeum plánuje uspořádání tradičního pietního aktu, v rámci něhož otevře areál veřejnosti ještě před zpřístupněním expozic.
Romové čekali na transport do Osvětimi
Nedaleko Kunštátu bylo v letech 1940 až 1950 – s krátkou přestávkou – internační středisko pro lidi nepohodlné tehdejším režimům. Nejdříve sloužilo jako kárný pracovní tábor, od srpna 1942 jako cikánský tábor rodinného charakteru, podobně jako v Letech u Písku. Byli tam soustřeďováni Romové před transportem do Osvětimi. Táborem prošlo 1396 osob, z nichž na tomto místě zemřelo 207 mužů, žen a dětí.
Před koncem války se v areálu cvičili příslušníci wehrmachtu, pobývali tam vojáci rumunské armády a objekt v létě 1945 fungoval i jako lazaret Rudé armády. Po komunistickém puči sloužil objekt jako Tábor nucené práce.
Později se zařízení v Hodoníně využívalo pro pionýrské tábory nebo jako rekreační středisko.
Pietní místo vznikne po demolici vepřína
Muzeum bude od poloviny roku spravovat také druhé místo spojené s romským holocaustem, památník v Letech u Písku. Převezme i pozemky vepřína, který vykoupil stát od soukromého majitele.
„Celkové pojetí místa zahrneme do architektonické soutěže o jeho budoucí podobě. Chceme to probrat i s veřejností,“ řekla Horváthová. Dodala, že v místě nebudou žádné budovy s expozicemi, ale spíše skromnější důstojné pietní místo připomínající, co se tam dělo.
Cikánským táborem v Letech prošlo více než 1300 osob, z nichž většina zemřela později v Osvětimi. Na místě tábora byl v 70. letech vybudován velkokapacitní vepřín. Na pohřebišti je památník a naučná stezka věnující se dějinám tábora. Další pietní místo vznikne po demolici vepřína.
