Praha zatím nemusí platit za licence k Opencard. Soud zamítl žalobu firmy eMoneyServices

Městský soud v Praze zamítl žalobu společnosti eMoneyServices (EMS) ve sporu kolem Opencard. Firma žalovala hlavní město, aby jí zaplatilo dluh přibližně čtyřicet milionů korun za neoprávněné užívání licencí ke kartě. ČT to řekl mluvčí soudu Adam Wenig. Rozsudek není pravomocný, strany se ještě mohou odvolat. Obvodní soud pro Prahu 2 aktuálně řeší náhradu pro bývalého primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) za sedm let nezákonného stíhání v kauze Opencard. Po státu požaduje 7,6 milionu korun.

„Žaloba o stanovení povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku 4 833 144 korun se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 777 614,40 korun od 16. června 2014 do zaplacení se zamítá,“ konstatoval soud.

Případ se řeší od roku 2014. U soudu zastupovala EMS společnost Castlebar Invest. V žalobě tvrdily, že Praha neoprávněně čerpala licence, protože využívala software nad původně stanovený počet karet. Soudy ale už dříve zpochybnily, jestli je EMS vůbec oprávněným vlastníkem práv na Opencard. Firma to podle nich neprokázala.

Soudy totiž tvrdí, že firma Haguess převedla s platností od ledna 2008 veškerá autorská práva k Opencard včetně výhradního oprávnění k užití softwaru na společnost Modeca. To ale od začátku Castlebar odmítal.

Soud nevyhověl Castlebar ani ve sporu s DPP

EMS podala žalobu i na pražský dopravní podnik (DPP). Požadovala po něm 25 milionů korun za to, že podnik užíval víc karet Opencard, než si sjednali ve smlouvě. Pohledávku EMS ale převedla na společnost Castlebar, která částku snížila na 12,5 milionů korun.

DPP měl podle žaloby koupit software na 950 tisíc karet. Užíval ale následně dalších 250 tisíc. Castlebar tak požadoval, aby je podnik dokoupil. Tomu se ale DPP bránil tím, že vždy licence dokupoval poté, co bylo jasné, že původní počet přečerpal a bude potřebovat nové.

O sporu rozhodoval naposledy Nejvyšší soud, který dovolání odmítl. Dopravní podnik tak nic platit nemusí.

Hudeček se soudí o odškodnění

Kromě dluhů se řeší i náhrada škody za trestní stíhání. Loni na konci listopadu například soud přiznal bývalé radní Evě Vorlíčkové (TOP 09) odškodnění půl milionu korun.

O odškodnění za sedm let nezákonného stíhání v kauze Opencard se nyní soudí také bývalý pražský primátor Hudeček. Od ministerstva spravedlnosti dostal milion korun. Podobnou částku ale vydal za obhajobu. „Ministerstvo mi za těch sedm let dalo zhruba až na doslova pár korun přesně to, co si vzali právníci – takže nula,“ poznamenal. Dalších skoro sedm milionů požaduje za nemajetkovou újmu a ušlý zisk.

Policie přišla před deseti lety předávat obvinění přímo na jednání pražské rady. „Je podivné, že ve chvíli, kdy nastoupí politická reprezentace, která sáhne do věcí, které se tady děly dříve a řeší je, tak je za to dnes obálkována obviněním,“ reagoval na obvinění v roce 2013 Hudeček. Radní tehdy tvrdili, že kvůli licenčním podmínkám z éry primátora Pavla Béma (ODS) nemohli dělat nic jiného než uzavřít další smlouvu s firmou Haguess. Podle policie ji ale zvýhodnili.

Za nezákonné obvinění chce Hudeček od státu pět milionů. „Když na vás padne tady toto, tak vám to prostě úplně zničí politickou kariéru,“ řekl Hudeček. Tvrdí, že nebýt trestního stíhání, byl by primátorem i po dalších volbách. Chce proto i dva a půl milionu jako ušlý zisk. Soud ho v pátek vyzval, aby své tvrzení doložil.

„To, co se panu Hudečkovi stalo, je skutečně politováníhodné. I s přihlédnutím k tomu je třeba vzít v potaz, že ta finanční částka, která už byla panu Hudečkovi vyplacena, přesahuje částku jednoho milionu a devatenácti tisíc korun, a my si myslíme, že tato částka je dostačující,“ uvedl právní zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Ondřej Ripel.

Necelých dvě stě tisíc pak exprimátor žádá za nepřiměřeně dlouhý soudní proces. Vyslechl si dva odsuzující verdikty, oba byly zrušeny. Hudeček za kauzou vidí vliv pražských kmotrů. „Museli nějakým způsobem přesvědčit, uplatit toho soudce, který byl schopen kvůli tomu přepisovat výpovědi, aby to sedm let zůstávalo pořád v nějakém soudním procesu,“ míní. Osvobozující verdikt přišel až po výměně soudce.

Nahrávám video
Události: Hudeček se soudí o odškodnění za nezákonné stíhání v kauze Opencard
Zdroj: ČT24

Karta Opencard se začala v Praze používat za primátora Béma. Magistrát ji vydával od roku 2007. Jako tramvajenku ji mělo využívat 1,2 milionů lidí. Později ji nahradila Lítačka. Některé karty Opencard byly platné až do roku 2020.

Opencard čelila velké kritice. Na základě auditů se zjistilo, že skutečné náklady jsou daleko vyšší, než se původně říkalo. Měla vyjít na více než 1,7 miliardy korun. Kvůli pletichám při zadávání veřejných zakázek policie dokonce několik pražských radních a úředníků trestně stíhala. Všechny včetně bývalého a pravděpodobně příštího primátora Bohuslava Svobody (ODS) soudy v kauze osvobodily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 16 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...