Třicetiletý Tomáš Szotkowski působil v armádě. Jeho posláním bylo pomáhat lidem, teď je ale odkázán na pomoc ostatních on sám. Třicetiletý muž z Písečné u Jablunkova na Frýdecko-Místecku totiž skončil po úrazu na vozíku. Na lékaře, který by mu pomohl s léčbou jeho diagnózy, stále marně čeká. A neúspěšné žádá o invalidní důchod.
Ještě před dvěma lety byl Szotkowski nadporučíkem v armádě. Sport byl jeho závislostí a pomoc lidem jeho prioritou. Dnes je to ale on, kdo ji potřebuje. Od roku 2022 se jeho život změnil od základu.
„První problém přišel na zahraničním cvičení v Německu. Natrhl jsem si tam vazy v kotníku. Postupně se problémy tak nabalovaly, že přišly extrémní bolesti nohy. Postupně se přidaly i obě ruce,“ popsal. Jeho matka Vanda Szotkowská dodává: „On si není nic schopný sám udělat. Všechno je třeba nachystat.“
Bolestivý syndrom
Zpočátku vše vypadalo, že se noha zahojí. Po roce od zranění se ale bolesti začaly ozývat znovu. Ještě větší intenzitou. „Lékaři to diagnostikovali jako komplexní regionální bolestivý syndrom, nicméně co se týče bolesti rukou, to mi nikdo nebyl schopen říct, co mi je,“ řekl Tomáš.
Problém s předloktím lékaři diagnostikovali jako golfový loket. Po čase rehabilitace se ruce zlepšily. Loni se však zhoršily natolik, že dnes sotva zvládne chůzi o berlích. „Něco, co by mě v minulosti bolelo dost, je pro mě teď třeba jako bodnutí komárem,“ řekl.
Zamítnuté žádosti o invalidní důchod
Podle Szotkowského žádná léčba na jeho zdravotní stav příliš nezabrala, stále však věří, že odborníka na svou diagnózu najde. Do té doby by chtěl vyřešit žádost o invalidní důchod. Zkoušel ji podávat už třikrát, ale neúspěšně. „Můj stav tam nějak nejde napasovat. Divím se tomu, protože i od lékařů bylo napsáno, že nejsem schopen pracovního zařazení,“ poznamenal.
„Je trochu problém v prokazování bolesti, která nelze změřit. Je ale stále možnost bránit se ve správním soudnictví, popřípadě využít i další prostředky, ústavní stížnost a tak dál,“ vysvětlil advokát a specialista na medicínské právo Pavel Kirschner.
„Kéž by se na to přišlo, co to je, aby se uzdravil. Já jiné přání nemám,“ přiznala matka Tomáše Szotkowského.
