S chronickou bolestí se potýká až polovina populace. Pokud trvá déle než tři měsíce, měli by lidé vyhledat specialistu. Nejzávažnějším případům pomáhá neuromodulační terapie. Funguje na principu elektrických výbojů, které bolest rozruší. S rozvojem technologií se implantáty nejen zmenšují, ty nejnovější dovedou i samy upravovat míru stimulace.
Elektrody pomáhají pacientům mírnit chronickou bolest
Události: Elektrody proti bolesti (zdroj: ČT24)
Marika Szabová žila s bolestí nepřetržitě skoro rok a půl po tom, co spadla na náledí. „Já jsem došla nejdál na záchod, jinak opravdu nikam,“ popsala. S implantátem v páteři svou bolest většinu času sama ovládá. Každý měsíc musí v nemocnici zařízení zkalibrovat.
„Chronická bolest může být typicky po nějakém úrazu nebo to může být způsobeno i po akutní bolesti spojené třeba s nějakým operačním zákrokem,“ nastiňuje primář anesteziologického oddělení FN Královské Vinohrady Michael Stern.
To je i případ šestatřicetiletého Pavla Průši. Bývalý řidič kamionu šel na banální zákrok v oblasti kostrče. Ten se pokazil a o kostrč přišel. Teď nevydrží sedět ani pár minut. „Já jsem v podstatě bolestí i omdléval. Byl jsem v podstatě čtyři roky ‚ležák‘,“ přiblížil.
Náročnější část zákroku, kdy mu lékaři zavedli dvě elektrody přes páteřní kanál, podstoupil před týdnem. Teď pacientovi do podkoží vloží ještě takzvaný generátor. „Je to poměrně úzká záležitost. A samotný generátor je po spojení s elektrodou určitým mozkem metody,“ vysvětlil vedoucí lékař Centra léčby bolesti a Neuromodulačního centra FN Královské Vinohrady Šimon Kozák.
Nová technologie
Generátor s novou technologií by měl padesátkrát za sekundu navíc sám vyhodnocovat, kdy a jak silný elektrický výboj pacient k přebití bolesti potřebuje.
„Pět z deseti lidí má chronické bolesti určitého druhu. (...) Odhadem zhruba každý desátý pacient, který přijde do ambulance léčby bolesti, je eventuálně vhodným kandidátem k neuromodulační terapii,“ řekl Kozák.
Zatímco Szabová doufá, že se díky ní bude moct vrátit brzy do práce, Průša nejvíc vyhlíží to, že se opět zvládne věnovat dceři.
Nejčastěji lidi bolí záda
Jednou z nejčastějších bolestí, kterou lidé řeší, je bolest zad. Podle lékařů navíc přibývá mladých pacientů s těmito potížemi. Mezi hlavní příčiny patří nedostatek pohybu a špatné držení těla, například při sezení u monitoru.
„Monitor by měl mít člověk před sebou tak, aby mohl sedět a dívat se přímo do něj. Důležité je sedět s rovnými zády. Pokud máte dobré opěradlo, dobrou židli, tak se můžete i opřít. Je dobré mít područky,“ popsal lékař Centra pro léčbu bolesti KARIM 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Michal Matias. Vhodné je se také jednou za patnáct až třicet minut na pár vteřin postavit a trochu protáhnout. A po několika hodinách práce se pak chvíli projít.
Složitější je situace u lidí, kteří mají fyzicky náročné zaměstnání. Jako třeba kameramani. „Klíčové je prostě kompenzovat – v mimopracovním čase pravidelné cvičení, pestrá pravidelná aktivita, posilovat střed těla, tak aby kompenzoval ten nepřirozený náklon, který má s tou kamerou,“ poznamenal Matias.
Dostatek pohybu je nejlepší prevencí bolesti zad obecně. Když už se dostaví, doporučují lékaři na pár týdnů zvolnit. Pokud to nepomůže, měl by se pacient obrátit na fyzioterapeuta. „Měkké techniky v rámci rehabilitačního lékařství mají za úkol pacienta připravit na to, aby s tím mohl začít něco dělat vlastními silami, tedy tím pravidelným cvičením,“ přiblížil Matias.
V případě závažných obtíží může fyzioterapeut nebo praktik poslat pacienta k odborníkovi. Specializovaná centra pro léčbu bolesti jsou ve většině velkých nemocnic.
Nejčastěji se pro hodnocení bolesti používá škála od nuly do deseti. Tedy od žádné bolesti až po tu nejvyšší, jakou si pacient dokáže představit. Tam se řadí především akutní úrazy a poranění, potom bolesti zubů a zad. Hodnocení bolesti pacienty je ale velmi individuální a její vnímání se může na základě jeho předchozích zkušeností lišit.
Různé typy bolesti
Pro lékaře je také důležité vědět, jaký typ bolesti pacient prožívá, jak moc ho ovlivňuje v denních činnostech a kde v těle se nachází. Podle toho pak může poznat, zda se jedná například o bolest nervů, nebo vnitřních orgánů.
„Nás zajímá, jestli je bolest ostrá, tupá, vystřelující, bodavá, kousavá, škubavá, svíravá, hlodavá, to jsou všechno charakteristiky bolesti a podle toho my už jsme schopní z tohoto vstupního vyšetření říct, o jakou bolest se nejpravděpodobněji jedná,“ vysvětlila vedoucí lékařka Centra pro léčbu bolesti 1. LF UK a VFN Praha Jitka Fricová.
U dětí jde obvykle o akutní bolest spojenou s úrazy, zraněními nebo infekcemi. Pokud je dlouhodobá, jde většinou o bolest hlavy, zad nebo břicha. Chronická bolest je častější u dospělých, týkat se může až čtyřiceti procent lidí. Nejčastěji při tom jde o bolest dolní části zad a hlavy. Senioři pak kvůli opotřebení nejvíce trpí bolestí zad a kloubů, především kolen a kyčlí.