Obnovená vrchnostenská zahrada na svazích pod hradem Pernštejn na Brněnsku od pátku přivítá první návštěvníky. Nový prohlídkový okruh nabídne možnost samostatné nebo komentované prohlídky, ale také klidovou zónu a procházky různé náročnosti. Obnova původní okrasné zahrady z 18. století stála přes 125 milionů korun. Necelých 100 milionů zaplatila Evropská unie.
Pernštejn láká na vrchnostenskou zahradu. Její obnova stála 125 milionů korun
Práce na přetváření jihozápadního svahu pod Pernštejnem je po třech letech u konce. Desítky let neudržovaný porost nahradily vyhlídkové terasy, řada menších zákoutí a rozlehlejší sadové části. „Realizovali jsme řadu náročných prací. Museli jsme vykácet stromy, vyčistit terén. Probíhal zde archeologický průzkum. To vše vyústilo v krásu, která tu je teď,“ řekla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
K projektování zahrady sloužilo víc pramenů: dobové obrazy, archeologické zkoumání, inventáře z roku 1806 zachycující jednotlivé prvky zahradní architektury a užitné stavby, roli hrál také stav ovocných a cizokrajných stromů i kvetoucích rostlin. „Největším problémem bylo zařídit, aby tady tekla voda, která tu nebyla. Museli jsme ji získat z řeky a vytvořit pomocí čerpadel systém, který bude fungovat,“ řekl projektant Marek Tichý.
Zkoumání zahrady přineslo řadu překvapení
Aktuální podoba má kopírovat původní obrysy zahrady v době její největší slávy. „Býval zde čínský pavilon, kolem něj sad a my jsme nevěděli, proč stojí sám jako voják v poli. Tak jsme to tady projeli georadarem a zjistili jsme, že je tu schovaná celá čínská zahrada,“ popsal krajinářský architekt Přemysl Krejčiřík.
Staré spisy přinesly i další překvapení, podezřele velký hrušňový sad. „To bylo velmi důležité ovoce. Když přijel někdo na královský dvůr, tak nedostal jako upomínkový předmět zlato nebo diamanty, ale dostal prostě zavařenou hrušku,“ vysvětlila krajinářská architektka Kamila Krejčiříková.
Nejdůležitější bylo stabilizovat svah, aby se nesesouval dolů. Tomu napomáhají také pařezy po mnoha pokácených stromech, jejichž kořenový systém svah drží. Zahradníci místo nich další stovky dřevin vysázeli. „Vrátili jsme původní buky, habry, lípy a javory. V rovné části upravené jako zahrada francouzského typu jsou jabloně a hrušně. Jsou tady i cizokrajné rostliny, u zastavení s paraplíčkem jsme vysadili například kdoulovec,“ dodali architekti Krejčiříkovi.
- Vznikala od počátku 18. století a vyvrcholení parkových úprav se datuje do přelomu 18. a 19. století, kdy panství vlastnil baron Ignác Schröffel. Ten však v roce 1805 zemřel. Úsilí posledních majitelů panství, hraběcí rodiny Mittrowských z Nemyšle, se soustředilo jen na údržbu zahrad. Po roce 1945 přešel hrad se zahradami do vlastnictví státu, ale část získali jiní majitelé. Zahrady postrádaly pravidelnou údržbu, chátraly a zarůstaly. Nyní se areál vrátil do své vrcholné podoby z doby před 200 lety, kdy patřil mezi patnáct nejvýznamnějších zahrad na Moravě a ve Slezsku.
Zahrada se bude v průběhu let stále proměňovat
Na hrušky, jablka i další ovoce se návštěvníci mohou těšit v průběhu příštích let, až zasazené stromy dorostou. Starat se o ně budou noví hradní zahradníci a sadaři pod dohledem zdejšího kastelána. „Musím se přiznat, že je tady jedna cesta, taková utajená. Kdo chce, ten ji najde. To je moje oblíbená, říkám jí jelení chodníček,“ řekl kastelán Zdeněk Škrabal.
Podle architektů se zahrada bude stále proměňovat, vyvíjet a vlastně nikdy nebude hotová. I oni, stejně jako památkáři, prostor hodnotí jako naprosto unikátní v Evropě. „Hrad Pernštejn patří k nejlépe dochovaným a známým památkám u nás, ale o existenci přilehlého parku a zahrad věděl málokdo. Věřím, že se to nyní změní a obnovená zahrada bude vyhledávaným turistickým cílem letošní sezony,“ poznamenala Naděžda Goryczková.
Kromě vrchnostenské zahrady mohou návštěvníci v průběhu víkendu navštívit na Pernštejně ještě hradní nádvoří. Hrad samotný se pak pro skupinové prohlídky otevře od příštího týdne.