Olomoučtí experti z vědeckého centra se postavili Přírodovědecké fakultě. Vyhlásili stávkovou pohotovost

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci vyhlásili stávkovou pohotovost. Vygradovaly tak spory mezi tímto pracovištěm a mateřskou Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Problémy se týkají vzniku nového vysokoškolského ústavu, jehož součástí má být – a chce být – právě RCPTM. Fakulta však vznik ústavu od začátku kritizuje.

Velká část vědců údajně cítí ohrožení samotné existence vědeckého pracoviště, udržení projektů, ze kterých jsou financováni, a obává se ztráty svých pracovních pozic a zásadního zhoršení ekonomických a sociálních podmínek. RCPTM dlouhodobě patří k nejvýkonnějším vědeckým jednotkám v Česku.

„Vyhlášení stávkové pohotovosti vnímáme jako nevyhnutelný krok k řešení dlouhodobě neudržitelné situace. Cítíme nejistotu, ztratili jsme mnoho význačných osobností, máme obavy z ohrožení naší vlastní budoucnosti a požadujeme garance toho, že se situace stabilizuje,“ uvedl zástupce zaměstnanců Jakub Navařík.

Mezi důvody zástupci centra také uvádějí, že RCPTM čelí anonymním udáním poskytovatelům dotací, centrum bylo kvůli tomu podrobeno už několika auditům a situace se podle nich projevila tím, že už odešlo několik špičkových vědců.

RCPTM má na své straně vedení univerzity. To v tiskové zprávě uvádí, že kritickou situaci vyvolaly negativní kroky ze strany vedení přírodovědecké fakulty v souvislosti s přípravami nového vysokoškolského ústavu. „Se vznikem ústavu dlouhodobě nesouhlasí děkan fakulty Martin Kubala, přestože tuto vizi podpořilo vedení univerzity i Akademický senát UP,“ uvádí univerzita.  

Vznik nového vysokoškolského ústavu Přírodovědecké fakultě UP vadí mimo jiné proto, že do budování vědeckých center v Olomouci investovala nemalé finanční prostředky a jejich odtržením od fakulty by přišla i o část vysoce kvalifikovaných pedagogů.

Nový ředitel? Poslední kapka

Podle vědců se situace vyhrotila poté, co děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) Martin Kubala v červenci vyhlásil konkurz na ředitele RCPTM. Ředitelem je oficiálně chemik Radek Zbořil, kterému bývalý děkan a ředitel druhého přírodovědného centra Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) Ivo Frébort prodloužil pracovní smlouvu do září 2020. Kubala ale tvrdí, že tím se pětiletý mandát ředitele RCPTM neprodloužil a jinou možnost neměl.

MfD píše, že Zbořil se už několik měsíců potýká s kauzou zmanipulovaných dat ve vědeckém článku, jehož byl spoluautorem. Před prázdninami pověřil výkonem své funkce kolegu Michala Otyepku se zdůvodněním, že se chce věnovat přípravě velkých mezinárodních grantů. Kubala uvedl, že krok zaměstnanců má pouze odvést pozornost od kauzy falšování dat v odborné publikaci.

Kromě záruky, že Otyepka povede RCPTM do října 2020, požadují zaměstnanci centra například i to, aby rektorát převedl klíčové vědecké projekty pod svou správu. V případě nesplnění požadavků vstoupí podle prohlášení do stávky. Vedení univerzity uvedlo, že pokud to bude nezbytné, požadavkům vyhoví. 

Pracovníci RCPTM nemají ke stávkové pohotovosti důvod a zdaleka ne všichni se s textem ztotožňují.
Martin Kubala
děkan Přírodovědecké fakulty UP Olomouc

Hrozí finanční ztráty i poškození dobrého jména univerzity

Urychlené vyřešení situace požaduje i člen Správní rady UP Robert Kuropatwa. „Musím bohužel potvrdit, že situace je velmi vážná a Správní rada UP se jí už v minulosti několikrát zabývala. Hrozí závažné lidské i finanční ztráty a poškození pověsti celé univerzity. Doporučoval bych, aby se zástupci vedení fakulty, univerzity i vědeckého centra co nejdříve sešli a vše vyřešili,“ vyzval. 

Prorektor Petr Bilík řekl, že pro univerzitu i celý region je nutné uchovat dynamiku excelentních pracovišť a reagovat na strategii vlády a ministerstva školství směřující k vytváření velkých výzkumných infrastruktur. „Vědci a výzkum světového formátu jsou nyní bohužel ve skutečném ohrožení, a to, podle mého názoru, v důsledku uměle vyvolávaných konfliktů,“ doplnil.

Stávkovou pohotovost podpořily desítky zaměstnanců, kteří by měli působit v chystaném vysokoškolském ústavu. Mezi nimi také laureáti ERC grantů, nositelé ocenění Česká hlava a další významné osobnosti. Vědce podpořilo i vedení dalších dvou vědeckých center na UP – CRH a Ústavu molekulární a translační medicíny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Řidičům na D5 u Rozvadova se uzavřela většina odpočívky

Ředitelství silnic a dálnic uzavřelo větší část odpočívky na dálnici D5 u Rozvadova ve směru z Německa na Plzeň a Prahu. Řidiči kamionů tak dočasně přišli o stovku míst. Důvodem jsou rozsáhlé úpravy parkoviště, které mají počet stání zvýšit. Modernizace a rozšíření obou částí největší odpočívky v Česku vyjdou na téměř 650 milionů korun.
před 2 hhodinami

Bouře způsobily výpadky elektřiny. Dětský tábor zasáhl blesk

Českem během večera a noci přecházely bouřky doprovázené přívalovým deštěm a někde i kroupami. Záchranáři na Jindřichohradecku ošetřili na dětském táboře šest lidí po zásahu bleskem. Dospělého muže, který byl po úderu krátce v bezvědomí, transportoval vrtulník. Pět dětí pak do nemocnice převezly sanitky ve stabilizovaném stavu. Počasí způsobilo komplikace na silnicích i železnicích. Podle energetické skupiny ČEZ byly kvůli bouřkám tisíce domácností bez proudu.
07:44Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nová pravidla pro letní tábory: méně byrokracie i změny v hygieně

Pro letní dětské tábory letos platí nová pravidla vyplývající z novely hygienické vyhlášky. Pořadatelům mají přinést méně byrokracie. Novinky se týkají zdravotní způsobilosti vedoucích, hygienických zařízení i provozu kuchyně.
před 16 hhodinami

VideoOhrožení dudci chocholatí se vrací, zahnízdili na Hradecku

Po letech úspěšně zahnízdil dudek chocholatý u Hradce Králové a vyvedl zde i mláďata. Podle ornitologů se ohrožený pták vrací hlavně díky obnově pastvin, starých sadů a otevřené krajiny. Ochranáři pracovali na obnově přirozeného prostředí těchto ptáků posledních 25 let. Poprvé za tu dobu ohrožený pták zahnízdil v jedné ze speciálních budek, kterou mu připravili. Vyvedl zde pět mláďat. Dudek je velký zhruba jako kos, zdobí ho černé a bílé skvrny. Jeho nejnápadnějším znakem je ale chocholka. V devatenáctém století se v tuzemsku vyskytoval hojně. Pak téměř vymizel. K jeho návratu mohlo přispět i teplejší počasí. Podle odborníků je možné, že lidé budou moct v následujících letech dudka chocholatého vídat a slýchat v přírodě stále častěji.
před 17 hhodinami

Záchranáři kvůli vedrům hlásí rekordní počty výjezdů, překonávají i covidové maximum

Jihomoravská zdravotnická záchranná služba zaznamenala v pondělí rekordní počet událostí. Lidé jich nahlásili 437, tedy víc než v listopadu 2021 během covidové epidemie. Rekordní počet výjezdů hlásí i Moravskoslezský kraj. Podle záchranářů souvisela velká část zásahů s extrémními teplotami – nejčastěji šlo o kolapsy, úpaly, dehydrataci, ale také úrazy nebo zhoršení zdravotního stavu.
včeraAktualizovánovčera v 18:54

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
včeraAktualizovánovčera v 18:52

Vedra ohrožují ryby i raky. Rybáři provzdušňují nádrže a čekají na déšť

Na dešťové srážky čekají rybáři po celém Česku. Tropické teploty a dlouhodobé sucho snižují množství kyslíku ve vodě. Rybáři proto na některých místech instalují aerátory nebo mění způsob vypouštění vody, aby zabránili úhynům ryb. Problémy se objevují také u raků říčních.
včera v 06:30

Evropský pohled