Olomoučtí experti z vědeckého centra se postavili Přírodovědecké fakultě. Vyhlásili stávkovou pohotovost

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci vyhlásili stávkovou pohotovost. Vygradovaly tak spory mezi tímto pracovištěm a mateřskou Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Problémy se týkají vzniku nového vysokoškolského ústavu, jehož součástí má být – a chce být – právě RCPTM. Fakulta však vznik ústavu od začátku kritizuje.

Velká část vědců údajně cítí ohrožení samotné existence vědeckého pracoviště, udržení projektů, ze kterých jsou financováni, a obává se ztráty svých pracovních pozic a zásadního zhoršení ekonomických a sociálních podmínek. RCPTM dlouhodobě patří k nejvýkonnějším vědeckým jednotkám v Česku.

„Vyhlášení stávkové pohotovosti vnímáme jako nevyhnutelný krok k řešení dlouhodobě neudržitelné situace. Cítíme nejistotu, ztratili jsme mnoho význačných osobností, máme obavy z ohrožení naší vlastní budoucnosti a požadujeme garance toho, že se situace stabilizuje,“ uvedl zástupce zaměstnanců Jakub Navařík.

Mezi důvody zástupci centra také uvádějí, že RCPTM čelí anonymním udáním poskytovatelům dotací, centrum bylo kvůli tomu podrobeno už několika auditům a situace se podle nich projevila tím, že už odešlo několik špičkových vědců.

RCPTM má na své straně vedení univerzity. To v tiskové zprávě uvádí, že kritickou situaci vyvolaly negativní kroky ze strany vedení přírodovědecké fakulty v souvislosti s přípravami nového vysokoškolského ústavu. „Se vznikem ústavu dlouhodobě nesouhlasí děkan fakulty Martin Kubala, přestože tuto vizi podpořilo vedení univerzity i Akademický senát UP,“ uvádí univerzita.  

Vznik nového vysokoškolského ústavu Přírodovědecké fakultě UP vadí mimo jiné proto, že do budování vědeckých center v Olomouci investovala nemalé finanční prostředky a jejich odtržením od fakulty by přišla i o část vysoce kvalifikovaných pedagogů.

Nový ředitel? Poslední kapka

Podle vědců se situace vyhrotila poté, co děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) Martin Kubala v červenci vyhlásil konkurz na ředitele RCPTM. Ředitelem je oficiálně chemik Radek Zbořil, kterému bývalý děkan a ředitel druhého přírodovědného centra Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) Ivo Frébort prodloužil pracovní smlouvu do září 2020. Kubala ale tvrdí, že tím se pětiletý mandát ředitele RCPTM neprodloužil a jinou možnost neměl.

MfD píše, že Zbořil se už několik měsíců potýká s kauzou zmanipulovaných dat ve vědeckém článku, jehož byl spoluautorem. Před prázdninami pověřil výkonem své funkce kolegu Michala Otyepku se zdůvodněním, že se chce věnovat přípravě velkých mezinárodních grantů. Kubala uvedl, že krok zaměstnanců má pouze odvést pozornost od kauzy falšování dat v odborné publikaci.

Kromě záruky, že Otyepka povede RCPTM do října 2020, požadují zaměstnanci centra například i to, aby rektorát převedl klíčové vědecké projekty pod svou správu. V případě nesplnění požadavků vstoupí podle prohlášení do stávky. Vedení univerzity uvedlo, že pokud to bude nezbytné, požadavkům vyhoví. 

Pracovníci RCPTM nemají ke stávkové pohotovosti důvod a zdaleka ne všichni se s textem ztotožňují.
Martin Kubala
děkan Přírodovědecké fakulty UP Olomouc

Hrozí finanční ztráty i poškození dobrého jména univerzity

Urychlené vyřešení situace požaduje i člen Správní rady UP Robert Kuropatwa. „Musím bohužel potvrdit, že situace je velmi vážná a Správní rada UP se jí už v minulosti několikrát zabývala. Hrozí závažné lidské i finanční ztráty a poškození pověsti celé univerzity. Doporučoval bych, aby se zástupci vedení fakulty, univerzity i vědeckého centra co nejdříve sešli a vše vyřešili,“ vyzval. 

Prorektor Petr Bilík řekl, že pro univerzitu i celý region je nutné uchovat dynamiku excelentních pracovišť a reagovat na strategii vlády a ministerstva školství směřující k vytváření velkých výzkumných infrastruktur. „Vědci a výzkum světového formátu jsou nyní bohužel ve skutečném ohrožení, a to, podle mého názoru, v důsledku uměle vyvolávaných konfliktů,“ doplnil.

Stávkovou pohotovost podpořily desítky zaměstnanců, kteří by měli působit v chystaném vysokoškolském ústavu. Mezi nimi také laureáti ERC grantů, nositelé ocenění Česká hlava a další významné osobnosti. Vědce podpořilo i vedení dalších dvou vědeckých center na UP – CRH a Ústavu molekulární a translační medicíny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 16 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
před 21 hhodinami

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026

VideoItálie zapůjčila muzeu v Mladé Boleslavi výjimečný motocykl z roku 1905

Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek navštívil Prahu a se svým českým protějškem Petrem Pavlem se shodl na tom, že vzájemné vztahy obou států jsou na velmi dobré úrovni. To může dokládat i zápůjčka motocyklu Laurin a Klement z roku 1905, o kterou se zasadila také česká hlava státu. Je to vůbec první motocykl na světě se čtyřválcovým řadovým motorem. Ve své době motorka představovala technologický vrchol. Stroj na sklonku první světové války z fronty odvezli italští vojáci, když zabavovali vše, co zůstalo po rakousko-uherské armádě. Pavel si motorku prohlédl vloni v létě v muzeu v Římě. Itálie teď výjimečný motocykl zapůjčila muzeu Škody Auto v Mladé Boleslavi. O možnosti vyrobit jeho repliku se stále jedná.
9. 4. 2026
Načítání...