Olomoučtí experti z vědeckého centra se postavili Přírodovědecké fakultě. Vyhlásili stávkovou pohotovost

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci vyhlásili stávkovou pohotovost. Vygradovaly tak spory mezi tímto pracovištěm a mateřskou Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Problémy se týkají vzniku nového vysokoškolského ústavu, jehož součástí má být – a chce být – právě RCPTM. Fakulta však vznik ústavu od začátku kritizuje.

Velká část vědců údajně cítí ohrožení samotné existence vědeckého pracoviště, udržení projektů, ze kterých jsou financováni, a obává se ztráty svých pracovních pozic a zásadního zhoršení ekonomických a sociálních podmínek. RCPTM dlouhodobě patří k nejvýkonnějším vědeckým jednotkám v Česku.

„Vyhlášení stávkové pohotovosti vnímáme jako nevyhnutelný krok k řešení dlouhodobě neudržitelné situace. Cítíme nejistotu, ztratili jsme mnoho význačných osobností, máme obavy z ohrožení naší vlastní budoucnosti a požadujeme garance toho, že se situace stabilizuje,“ uvedl zástupce zaměstnanců Jakub Navařík.

Mezi důvody zástupci centra také uvádějí, že RCPTM čelí anonymním udáním poskytovatelům dotací, centrum bylo kvůli tomu podrobeno už několika auditům a situace se podle nich projevila tím, že už odešlo několik špičkových vědců.

RCPTM má na své straně vedení univerzity. To v tiskové zprávě uvádí, že kritickou situaci vyvolaly negativní kroky ze strany vedení přírodovědecké fakulty v souvislosti s přípravami nového vysokoškolského ústavu. „Se vznikem ústavu dlouhodobě nesouhlasí děkan fakulty Martin Kubala, přestože tuto vizi podpořilo vedení univerzity i Akademický senát UP,“ uvádí univerzita.  

Vznik nového vysokoškolského ústavu Přírodovědecké fakultě UP vadí mimo jiné proto, že do budování vědeckých center v Olomouci investovala nemalé finanční prostředky a jejich odtržením od fakulty by přišla i o část vysoce kvalifikovaných pedagogů.

Nový ředitel? Poslední kapka

Podle vědců se situace vyhrotila poté, co děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) Martin Kubala v červenci vyhlásil konkurz na ředitele RCPTM. Ředitelem je oficiálně chemik Radek Zbořil, kterému bývalý děkan a ředitel druhého přírodovědného centra Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) Ivo Frébort prodloužil pracovní smlouvu do září 2020. Kubala ale tvrdí, že tím se pětiletý mandát ředitele RCPTM neprodloužil a jinou možnost neměl.

MfD píše, že Zbořil se už několik měsíců potýká s kauzou zmanipulovaných dat ve vědeckém článku, jehož byl spoluautorem. Před prázdninami pověřil výkonem své funkce kolegu Michala Otyepku se zdůvodněním, že se chce věnovat přípravě velkých mezinárodních grantů. Kubala uvedl, že krok zaměstnanců má pouze odvést pozornost od kauzy falšování dat v odborné publikaci.

Kromě záruky, že Otyepka povede RCPTM do října 2020, požadují zaměstnanci centra například i to, aby rektorát převedl klíčové vědecké projekty pod svou správu. V případě nesplnění požadavků vstoupí podle prohlášení do stávky. Vedení univerzity uvedlo, že pokud to bude nezbytné, požadavkům vyhoví. 

Pracovníci RCPTM nemají ke stávkové pohotovosti důvod a zdaleka ne všichni se s textem ztotožňují.
Martin Kubala
děkan Přírodovědecké fakulty UP Olomouc

Hrozí finanční ztráty i poškození dobrého jména univerzity

Urychlené vyřešení situace požaduje i člen Správní rady UP Robert Kuropatwa. „Musím bohužel potvrdit, že situace je velmi vážná a Správní rada UP se jí už v minulosti několikrát zabývala. Hrozí závažné lidské i finanční ztráty a poškození pověsti celé univerzity. Doporučoval bych, aby se zástupci vedení fakulty, univerzity i vědeckého centra co nejdříve sešli a vše vyřešili,“ vyzval. 

Prorektor Petr Bilík řekl, že pro univerzitu i celý region je nutné uchovat dynamiku excelentních pracovišť a reagovat na strategii vlády a ministerstva školství směřující k vytváření velkých výzkumných infrastruktur. „Vědci a výzkum světového formátu jsou nyní bohužel ve skutečném ohrožení, a to, podle mého názoru, v důsledku uměle vyvolávaných konfliktů,“ doplnil.

Stávkovou pohotovost podpořily desítky zaměstnanců, kteří by měli působit v chystaném vysokoškolském ústavu. Mezi nimi také laureáti ERC grantů, nositelé ocenění Česká hlava a další významné osobnosti. Vědce podpořilo i vedení dalších dvou vědeckých center na UP – CRH a Ústavu molekulární a translační medicíny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
19:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 3 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
10:48Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 16 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
včera v 08:00

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026
Načítání...