Rekonstrukce Negrelliho viaduktu z roku 1850 vrcholí. Železniční most, který vede z pražského Masarykova nádraží nad Karlínem, přes Vltavu a ostrov Štvanice do Holešovic, je mimo provoz téměř již dva roky a za další rok by se na něj měly vrátit vlaky. Aby to bylo možné, musí se vrátit i části, které dělníci zcela odstranili. Patří k nim i ocelová konstrukce nad ulicí Prvního pluku, kterou jeřáb na místo usadil v noci ze středy na čtvrtek.
I když jsou Negrelliho viadukt a karlínský spojovací viadukt, který s ním tvoří organický celek, kamennými stavbami, v průběhu let byly některé jejich části vybourány a nahrazeny konstrukcemi betonovými či ocelovými. A právě ocelovou konstrukci, pod kterou vede ulice Prvního pluku, bylo potřeba vyměnit. Loni ji dělníci snesli a nyní – v noci ze středy na čtvrtek – na její místo usadili novou. Váží 169 tun a měří téměř 35 metrů.
Potřeba k tomu byl největší kolový jeřáb v republice s nosností až 550 tun. Sestavit jej samotný trvalo dva dny. Předem byl na parkovišti u autobusového nádraží na Florenci sestaven i ocelový most. Ve sváteční středu večer pak jeřáb započal svoji práci. Nové přemostění bylo třeba nejprve vyvážit, poté zdvihnout, otočit o 90 stupňů a konečně uložit na správné místo. „Konstrukce dosedne na připravená ložiska,“ popsal pracovní postup stavbyvedoucí Bořivoj Leszko.
Nová konstrukce je součástí karlínského spojovacího viaduktu dostavěného k původnímu Negrelliho mostu až později, aby umožnil přímou jízdu z Buben do Libně. Tato odbočka je stále potřeba, ale během let její význam poklesl, takže po rekonstrukci už nebude dvoukolejná, nýbrž jen jednokolejná. Naopak na hlavní části viaduktu opět budou dvě koleje.
Rok a čtyři oblouky navíc
Nyní je ale kamenný viadukt, který je druhým nejstarším stojícím mostem v Praze, bez kolejí i trakčního vedení. Dělníci začali most odstrojovat vzápětí poté, co zmizela koncová světla posledního vlaku v létě 2017. Podle původních plánů měla výluka trvat zhruba dva roky s tím, že by se vlaky vrátily v září 2019, později se hovořilo o konci roku. Dnes už se počítá s obnovením provozu až v červenci 2020.
Příčinou zdržení jsou komplikace při rekonstrukci. Vyšlo najevo, že jsou kameny v horším stavu, než předpokládal projekt, a zcela rozebrat a znovu sestavit bylo třeba více oblouků – osmnáct místo očekávaných čtrnácti. Každý kvádr má přitom své číslo, a pokud je potřeba nový, vyrábí se na míru. Původní by ale mělo zůstat 80 procent stavby.
Negrelliho viadukt vznikl jako součást pražsko-drážďanské dráhy v polovině 19. století. Od 80. let minulého století po něm již vlaky do Drážďan nejezdily, ale stále hrál nezastupitelnou roli v regionální dopravě. Sloužil osobním vlakům z Prahy do Kralup nad Vltavou, ale i do Kladna.
V budoucnu by měl význam mostu ještě zesílit díky novému spojení s Letištěm Václava Havla. Rekonstrukce viaduktu je ostatně chápána jako nultá etapa stavby nové trati, která bude odbočovat od stávající kladenské železnice. Počítá se zároveň s celkovou rekonstrukcí staré trati, která by měla být v Praze mezi Holešovicemi a Dejvicemi přeložena a zahloubena.
- Kamenný obloukový most vznikl jako součást státní dráhy Praha–Podmokly (dnes součást Děčína), první vlak přes něj projel 1. června 1850.
- Most je dlouhý 1,1 kilometru, široký 9 metrů a původně měl 87 oblouků. Vede z Holešovic, kde ústí na bubenské nádraží, přes Vltavu a Štvanici, dále po něm jezdí vlaky nad Karlínem až na Masarykovo nádraží. Organicky na něj navazuje spojovací viadukt, který umožňuje odbočení směrem k Hrabovce, resp. Libni.
- Most postavily firmy bratří Kleinů a Vojtěcha Lanny za 1,5 milionu zlatých. Viadukt je postaven ze žuly ze Schwarzenberského lomu, který je dnes na dně Orlické přehrady, pilíře potom měly pískovcové obklady. Při stavbě se poprvé ve větší míře použily zvedací stroje.
- Negrelliho viadukt dosud prošel třemi proměnami. Po roce 1952 vznikl betonový nadjezd nad Křižíkovou ulicí, kde musely potřebám silniční dopravy ustoupit tři oblouky. Další dva zanikly v roce 1981 v Holešovicích, když vznikl betonový nadjezd i nad Bubenským nábřežím. Mezitím byla v roce 1962 trať na Negrelliho viaduktu elektrizována.
- Až do 80. let musely přes viadukt projet všechny vlaky, které jely z Prahy směrem na Kralupy. Jeho význam upadl po otevření holešovické přeložky, po které začala jezdit většina dálkových vlaků.
- Kromě trati, která vedla po mostě, vedla železniční trať i pod ním. Jezdily tudy vlaky od Turnova na Denisovo (těšnovské) nádraží. Dnes vede místo ní ulice Rohanské nábřeží, dodnes jsou ale patrné černé šmouhy od parních lokomotiv.
- Negrelliho viadukt se jmenuje po stavbyvedoucím státní dráhy Aloisu Negrellim, který byl odpovědný za stavbu tratí z Olomouce do Prahy a z Prahy do Podmokel. Proslavil se i mnoha dalšími stavbami po celé Evropě, stal se i duchovním otcem Suezského průplavu (realizace svého plánu se však již nedožil). Když jej ale císař povýšil do šlechtického stavu, zvolil si přídomek von Moldelbe – byl tedy rytířem Vltavolabským.
