Nejdelší lavina krkonošské zimy spadla mimo lavinovou dráhu

V Krkonoších se před víkendem utrhla dosud největší zaznamenaná lavina současné zimy. Byla dlouhá 170 metrů a spadla do Dlouhého dolu, nesjela však po obvyklé lavinové dráze. Podle Horské služby ji zřejmě uvolnil lyžař, kterého pak sníh patrně zavalil, ale podařilo se jej zachránit. V Krkonoších – a stejně tak i Jeseníkách – v současnosti platí třetí stupeň lavinového nebezpečí, existuje tedy riziko samovolného uvolnění malých a středních lavin, na strmých svazích pak k pádu laviny stačí jen malé dodatečné zatížení.

Mohutná desková lavina spadla v pátek do Dlouhého dolu, který je nad špindlerovským Svatým Petrem a vede tudy letní cesta na Výrovku. Laviny zde padají, ovšem nikoli na místě, kde byla ta páteční. „Spadla mimo lavinovou dráhu, občas se to stává. Vysvětluji si to tím, že napadlo hodně sněhu a foukal silný vítr, který tam sníh přemístil. Na povrchu byla ledová vrstva, po které to ujelo,“ uvedl Robert Dlouhý z Horské služby.

Podle lavinového experta Horské služby Pavla Cingra zřejmě nešlo o samovolnou lavinu, nejspíše ji uvolnil skialpinista, kterého pak zavalila. Horští záchranáři se však o jeho potížích nedozvěděli a v lavině nezasahovali. „Jestli byl úplně zasypaný, nebo zčásti, to nevíme, je to pouze naše dedukce. Ani to, jestli byl sám, nebo šlo o více skialpinistů. Kolegové při monitoringu prostoru ve spodní části nánosu našli díru, jako když někoho vykopáváte,“ upřesnil Cingr.

Robert Dlouhý dodal, že šlo o nejdelší zaznamenanou lavinu letošní zimy. „Je ale možné, že jsme nezaznamenali všechny, dosud byly mlhy,“ podotkl. Lavina byla dlouhá 170 metrů, šířka odtrhu od 40 do 125 centimetrů. Čelo laviny bylo vysoké 50 až 150 centimetrů. Valila se po svahu se sklonem 37 stupňů.

Třetí stupeň z pěti

V Krkonoších platí v současnosti třetí stupeň lavinového nebezpečí z pěti. Znamená to, že by se lidé měli vyhnout prudším lavinovým svahům, na nichž stačí k pádu laviny jen malé dodatečné zatížení a navíc hrozí i samovolné pády malých a středních lavin.

Horská služba varuje před nebezpečím, které představuje sníh napadlý v minulém týdnu. Na hřebenech Krkonoš je nyní okolo sto dvaceti centimetrů, za poslední týden přitom napadlo přes šedesát centimetrů. „Sníh padal za působení silného západního větru. Vítr přemístil sníh do závětrných partií, kde se vyskytují nebezpečné desky a převěje. Stabilita sněhové pokrývky se snižuje,“ stojí v aktuálním lavinovém hlášení.

Lavina delší než kilometr

Ačkoli byla páteční lavina patrně největší v letošní zimě, Krkonoše pamatují i mnohem větší sesuvy. V únoru 2015 spadla jedna z nejmohutnějších lavin do Modrého dolu. Zasáhla plochu dvaceti hektarů, na délku měřila 1106 metrů a délka odtrhu činila 506 metrů. Při této lavině se nikomu nic nestalo.

V krkonošské historii je řada tragédií spjatých s lavinami. Zatím poslední obětí byl osmadvacetiletý muž zavalený v roce 2015 v Malé Studniční jámě, což je lavinový svah nad Obřím dolem. Lavina si tehdy vyžádala lidský život po sedmi letech. Nedaleko místa páteční laviny, nad Pramenným dolem, který ústí do Dlouhého dolu, zavalil utržený sníh v roce 2008 skupinu lyžařů. Horská služba dokázala vyprostit dva zavalené, šestatřicetileté ženě však již nebylo pomoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoHoliš i Půta věří, že vláda přistoupí na změnu rozpočtového určení daní

V pondělí se ve Strakově akademii poprvé setkají zástupci nové vlády s hejtmany. Hlavním tématem budou peníze pro regiony. Zákon o rozpočtovém určení daní (RUD), který platí od roku 2005, podle hostů Duelu ČT24 – hejtmanů krajů Libereckého Martina Půty (SLK) a Zlínského Radima Holiše (ANO) – neodpovídá současnému stavu a je neudržitelný. „Pokud doneseme většinovou dohodu (hejtmanů na změně), vláda s ní bude pracovat,“ sdělil Holiš. „Já si dovedu představit i situaci, že vláda rozpočtové určení daní pro kraje změní bez dohody s kraji,“ řekl Půta. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 16 hhodinami

Lidé v Kladně demonstrovali za ukončení provozu útulku Bouchalka

V centru Kladna se konala demonstrace za ukončení provozu buštěhradského útulku Bouchalka. Útulek je soukromý, obce a města z Kladenska s ním mají smlouvu o odchytu toulavých psů. Krajská veterinární správa (KVS) a policie jej prověřují kvůli možnému podezření na týrání zvířat. KVS v pátek oznámila, že zatím v útulku nezjistila tak závažné problémy, kvůli kterým by bylo potřeba podat návrh na odebrání zvířat, ale prověřování dalších podnětů pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Města se kvůli propagaci obrací na influencery

Plzeň už třetím rokem využívá influencery k propagaci města. Podle organizace Visit Plzeň umožňuje takový marketingový nástroj s relativně nízkými náklady oslovit široké publikum a cílit na konkrétní skupiny návštěvníků. Spolupráce s tvůrci obsahu se přitom osvědčuje i v dalších regionech. Například Ostrov na Karlovarsku nyní hledá vlastního influencera a jihomoravská centrála cestovního ruchu s nimi pracuje dlouhodobě.
před 19 hhodinami

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
včera v 08:00

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
14. 3. 2026

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
14. 3. 2026

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026
Načítání...