Na přehradu Nové Heřminovy jde dalších 50 milionů. Na výkupy pozemků

Vláda dá dalších 50 milionů korun na stavbu přehrady v Nových Heřminovech. Peníze by pak Povodí Odry mělo použít na vykupování pozemků, přes které má vést nová silnice. „Přitom stále není úplně jasné, jestli se přehrada vůbec postaví. Stále totiž platí výsledek referenda, v němž místní stavbu nádrže odmítli,“ sdělil redaktor České televize Tomáš Indrei.

Kompenzace za stavbu protipovodňové přehrady, která si vyžádá zatopení části Heřminov, už dříve počítala s částkou 425 milionů korun, jež mají zajistit rozvoj zbytku obce.

Představitelé obce v čele se starostou Ludvíkem Drobným stavbu odmítají, žádají přehodnocení posudků a případně i rozhodnutí vlády. Drobný ustoupit nehodlá. Opírá se o referendum, kterým voliči před lety vedení obce zavázali, aby aktivně proti záměru vybudování přehrady vystupovalo.

„Náš jediný požadavek je, aby se znovu vyhodnotily všechny možnosti. Aby někdo kvalifikovaný posoudil naši variantu, která je podle nás levnější a nevynutí si zaplavení části Heřminov,“ uvedl starosta. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však už posudků bylo hodně a na jejich základě vláda v roce 2008 rozhodla o stavbě středně velké přehrady.

Povodí Odry nedávno oznámilo, že stavba přehrady začne zřejmě v roce 2020. Stavba si žádá demolici 33 obytných a rekreačních staveb a čtyř zemědělských areálů. Povodí má už 98 procent potřebných pozemků a nemovitostí vykoupeno. Zbývá vykoupit jeden dům a 28 000 metrů čtverečních pozemků. Jejich majiteli jsou obec a jedna osoba.

Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a nová silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky. Výstavba nádrže se řeší již desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec vybrala menší variantu.

Klíčová stavba ani nezačala

Dvě desítky let po katastrofálních povodních se vodohospodáři v Moravskoslezském kraji stále zabývají stavbami a opatřeními, která mají bránit tomu, aby záplavy opět pustošily kraj.

Náprava škod po povodních z roku 1997, jež byly jednou z nejhorších přírodních katastrof minulého století ve střední Evropě, trvala sedm let a státní podnik Povodí Odry přišla na více než dvě miliardy korun. Od té doby podnik do protipovodňových opatření investoval další dvě miliardy. Jedno z největších, stavba přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku za osm miliard korun, na své uskutečnění čeká.

V roce 1997 postihly povodně 202 z 330 obcí, které spadají do Povodí Odry. Zemřelo při nich 20 lidí a škody mimo vodohospodářský majetek byly vyčísleny celkově na 17,4 miliardy korun.

Generální ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč řekl, že k nejvýznamnějším protipovodňovým opatřením, jež už podnik od té doby vybudoval, patří ochrana Bohumína na Karvinsku. Hotova je celá až na jednu stavbu, která se nyní připravuje. „Další velice důležitá akce, řekl bych, že s velkým dopadem, je bezpečnost vodního díla Šance a rekonstrukce, která tam nyní probíhá,“ zmínil Pagáč.

Šance na Frýdecko-Místecku prochází rozsáhlou rekonstrukcí za více než 438 milionů korun, jež mimo jiné zvýší kapacitu bezpečnostního přelivu, což je opatření, které už Povodí provedlo například při rekonstrukci přehrady Těrlicko na Karvinsku. Podnik ale investoval i do dalších nádrží, aby zvýšil jejich bezpečnost. Dodělat ještě chybí především blok akcí na horním toku řeky Opavy, jehož součástí bude i již zmiňovaná nádrž Nové Heřminovy. 

  • Přehrada Nové Heřminovy na řece Opavě je první od roku 1989, která se má v Česku stavět. Slezská Harta na Bruntálsku byla poslední, která se začala budovat za socialismu v roce 1987. Dokončena byla o deset let později. Zasáhla do existence několika obcí, z Karlovce zůstal nad vodou jen kostel. Situace lidí z Nových Heřminov tak nemá v současné době srovnání. Tamní lidé ji aktuálně dávají do souvislosti s děním v Horním Jiřetíně. Podobně jako oni mají obavy, co s nimi bude. Vodní dílo, byť jeho menší varianta, bude významným zásahem do života obyvatel obce i jejího okolí. Ke zbourání je určeno celkem 56 objektů, z toho 24 slouží k bydlení. První demolice byla zahájena v roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Rozdělování financí mezi kraje je nespravedlivé, volají hejtmani

„Já si myslím, že každý občan si zaslouží, aby žil v kraji, který je spravedlivě financovaný (...). V tomto my teď nežijeme a myslím si, že je potřeba to narovnat,“ domnívá se hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). Podobně na situaci nahlíží i lídr Pardubického kraje Martin Netolický (nestr.) a hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Předseda Rady Asociace krajů a šéf Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) má v tomto směru ambici představit vládě dohodu, kterou podpoří minimálně třináct ze čtrnácti krajů.
před 10 hhodinami

Soud přiznal dědičce rodu Walderode nárok na některé pozemky na Jablonecku

Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že dědička rodu Walderode Johanna Kammerlanderová má nárok na některé požadované pozemky na Jablonecku. Odmítl dovolání Státního pozemkového úřadu a obce Jenišovice. Plné odůvodnění zatím není dostupné. Restitučními nároky rodiny se zabývá také soud v Semilech, který nedávno rozhodl, že Kammerlanderové náleží mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově.
před 10 hhodinami

VideoKde chybí pobočky, jezdí úředníci pomáhat s daňovými přiznáními přímo do terénu

Úředníci finančního úřadu Moravskoslezského kraje vyjíždějí pomáhat správně podat daně, navštíví proto obce bez pobočky jako jsou Hlučín, Český Těšín nebo Vítkov. Úředníci dle regionální mluvčí Finančního úřadu Petry Homolové začali s výjezdy v pondělí, kdy navštívili Orlovou a Bohumín. Navštívilo je skoro šest stovek lidí, kteří podali 570 daňových přiznání. Prvního dubna končí termín pro podání papírového daňového přiznání, termín čtvrtého května platí pro přiznání daně elektronicky a uzávěrka prvního července se týká jen osob podávajících přiznání prostřednictvím daňových poradců a advokátů, vysvětlila Homolová.
před 13 hhodinami

VideoŽháři zapálili auto obecnímu zastupiteli. Okolnosti popsali Reportéři ČT

V Hluboké nad Vltavou došlo ke scéně připomínající divoká devadesátá léta. Dva muži v noci ve městě zapálili auto tamního zastupitele Martina Vebera (KDU-ČSL). Pouhé dva dny před tím zastupitelstvo na bouřlivém zasedání rozhodovalo o prodeji městských pozemků, který Veber kritizoval. I když město prodej nakonec odsouhlasilo, zájemce o pozemky hned následující den svoji nabídku stáhl. A pár hodin nato Veberovi shořelo auto. Vedení radnice útok odsoudilo, o jeho motivu nechce spekulovat. Veber kritizoval také výstavbu lávky přes Vltavu dokončenou v roce 2022 a výhrady měl i ke stavbě zimního stadionu, která začala minulý měsíc. Policisté mezitím zadrželi dva žháře. Proč auto zapálili, zatím nesdělili. Okolnosti celé události pro Reportéry ČT přiblížili Michael Fiala a Karel Vrána.
před 16 hhodinami

Při nehodě na Českolipsku zemřel člověk, deset dalších utrpělo zranění

Střet dvou osobních aut a minibusu v Sosnové u České Lípy nepřežil jeden člověk, deset dalších utrpělo zranění. Kvůli velkému počtu zraněných zdravotnická služba aktivovala traumaplán, který určuje postup při vážnějších událostech. Silnice první třídy číslo 9 byla od pondělního večera uzavřená. Při cestě k nehodám se střetla jedna sanitka s jiným vozem, při této srážce nikdo zranění neutrpěl, vyplývá z informací od mluvčích policie a záchranné služby.
16. 3. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Video„Pardubická chobotnice“. Reportéři ČT zmapovali kauzu, v níž čelí obvinění exprimátor

V Pardubicích stojí před soudem exprimátor a někdejší člen ANO Martin Charvát. Před více než dvěma lety policie při rozsáhlém zásahu zatkla jeho a dalších osmnáct lidí a obvinila je z pokusu o ovlivňování veřejných zakázek. Postupně se vyjasnilo, že jde o dvě odlišné věci. Na jedné straně o ovlivňování menších zakázek úředníky na radnici a na straně druhé o tendr na stavbu parkovacího domu, který byl v té době už zhruba půldruhého měsíce ve výstavbě. Exprimátor, jeho někdejší náměstkyně Helena Dvořáčková a Jozef Koprivňanský z druhé větve kauzy skončili dokonce na čas v takzvané koluzní vazbě, aby nemohli ovlivňovat svědky. Kauza se týkala právě i nižších úředníků a podnikatelů, z nichž někteří se už k machinacím se zakázkami přiznali a přijali soudem potvrzený trest. O kauze, kterou pro Reportéry ČT zmapoval Tomáš Vlach, se proto mluvilo jako o pardubické chobotnici.
16. 3. 2026

Shoda jen ve dvou případech. Ve studii o defibrilátorech se manipulovalo, píší SZ

Loňská interní prověrka v olomoucké fakultní nemocnici (FNOL) odhalila rozsáhlé úpravy dokumentace lidí zařazených do mezinárodní studie o defibrilátorech. Plná shoda mezi studijní dokumentací, kritérii studie a daty nemocničního elektronického systému byla zjištěna pouze u dvou z přibližně sedmi desítek olomouckých kardiaků. Ukázal to již loni interní audit, uvedl v pondělí portál Seznam Zprávy. Případ dál vyšetřuje policie.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

Rozbor ve vodovodním řadu v Holubicích u Prahy prokázal chemikálie

Ve vodovodním řadu v Holubicích u Prahy ukázal rozbor přítomnost nebezpečného xylenu a ethylbenzenu, do vody se dostaly při údržbě vodojemu. Následně si obyvatelé stěžovali, že voda z řadu zapáchá. Vodárny zajistily pitnou vodu z cisteren. Příčinu kontaminace Středočeské vodárny jako provozovatel sítě odstranily a pokračují práce na odstranění následků havárie včetně čistění komor vodojemu Kozinec, informovala obec na webu. Mluvčí Středočeských hygieniků Dana Šalamunová sdělila, že lidé by vodu neměli pít.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026
Načítání...