Motorák měl čekat v Perninku, tvrdí Drážní inspekce. Po tragické nehodě se na nádraží vrátily jen vraky

Nahrávám video
Události: Vyšetřování srážky vlaků
Zdroj: ČT24

Motorák jedoucí do Karlových Varů, který se v úterý na trati známé jako krušnohorský semmering čelně střetl s protijedoucí regionovou, měl podle Drážní inspekce čekat na křižování na perninském nádraží, řekl generální inspektor Jan Kučera. Vlak však odjel a u Perninku se stala tragédie – při nehodě zahynuli dva lidé a dalších 24 utrpělo zranění. Od středečního rána je trať opět průjezdná.

Na trati z Karlových Varů do Potůčků závisí bezpečnost provozu pouze na lidech – podle předpisů za ni zodpovídají strojvedoucí a dirigující dispečer, který na dálku schvaluje jejich jízdu.

Vyšetřovatelé Drážní inspekce si poslechli nahrávky hovorů mezi strojvedoucími a dispečerem a tvrdí, že z nich vyplývá, že vlak, který jel z německého příhraničního Johanngeorgenstadtu do Karlových Varů, na trati být neměl. „Měl zůstat v Perninku a počkat na protijedoucí osobní vlak, který jel od Karlových Varů. Bohužel tento osobní vlak vyjel na trať, kde se srazil s protijedoucím vlakem,“ uvedl generální inspektor Jan Kučera.

Již v úterý policisté zadrželi jednoho ze strojvedoucích. Událost vyšetřují pro podezření na trestný čin obecné ohrožení. Hovořit s ním ale potřebují i inspektoři, aby zjistili, proč z Perninku odjel. Drážní inspekce podle jejího mluvčího Martina Drápala potřebuje zjistit příčinu nehody a navrhnout bezpečnostní opatření, která by podobným událostem mohla zabránit. Podle Drápala bude vyšetřování příčin nehody trvat několik měsíců.

Jan Kučera havárii srovnal s loňskou srážkou vlaků na trati Čáslav–Třemošnice. Ta se obešla bez obětí, šlo však rovněž o situaci, kdy na trati řízené podle předpisu D3 – tedy téměř bez traťové zabezpečovací techniky – odjel vlak ze stanice, kde měl počkat na protijedoucí soupravu, a na trati potom došlo k čelnímu střetu.

„Jediné opatření, které se dá učinit, je dát na trať zabezpečovací zařízení, aby bezpečnost nebyla pouze na lidském faktoru a domluvě mezi dispečerem a strojvedoucím,“ podotkl generální inspektor. „Je to pouze na lidech, a to se domníváme, že je nesprávně. V dnešní době už by zabezpečovací zařízení mohla být taková, že by mohla umět eliminovat chybu lidí na trati,“ dodal.

Podobně smýšlí i předseda Odborového sdružení železničářů Martin Malý. „Ideální by bylo, pokud by proběhla modernizace zabezpečovacího zařížení na lokálkách, kde se dnes jezdí podle předpisu D3, modernějším způsobem, kde by to nestálo tak na lidech, kde by byla technická podpora, která by mohla chybu člověka eliminovat. To by asi bylo jediné opravdu účinné opatření,“ řekl odborový předák.

Připustil však, že je Správa železnic v komplikované situaci. Vybavení lokálek evropským zabezpečovačem ETCS, je příliš drahé, použití levnějších národních zabezpečovacích zařízení by však ponechalo správu bez unijních prostředků na jejich instalaci.

Trať je opět otevřená, vraky hasiči nechali na perninském nádraží

Cestovat vlakem do Potůčků nebo německého Johanngeorgenstadtu je od středečního rána opět možné. Hasiči v noci havarované vlaky oddělili a z širé trati odstranili. Kdo do Krušných hor pojede, spatří však na perninském nádraží poškozené motoráky.

„Jednu soupravu jsme museli celou zaklínovat a druhou roztrhnout pomocí lokotraktoru, což se nám podařilo napočtvrté nebo napopáté. Museli jsme vyřezat spoustů plechů, které nám bránily, abychom sem (do Perninku) vagon dostali,“ přiblížil okolnosti uvolnění trati velitel zásahu Petr Truhlář z hasičského sboru Správy železnic.

„Co s vlaky nyní bude, je na Českých drahách, kterým patří. Samotná trať při nehodě poškozena nebyla,“ doplnila mluvčí Správy železnic Radka Pistoriusová. České dráhy ujistily, že odškodní účastníky nehody a pozůstalé po obětech.

„Prosíme všechny přímé účastníky této události a rodinné příslušníky obětí, aby nás kontaktovali na e-mailu Gorner@gr.cd.cz, abychom jim mohli poskytnout veškeré informace a pomoci jim. České dráhy jsou připraveny co nejrychleji vyplatit odškodnění i náhradu hmotných škod,“ uvedla mluvčí drah Vanda Rajnochová. Dodala, že pravidla odškodnění upravuje platná legislativa a výše je závislá na závažnosti zdravotní újmy.

Srážka v nepřístupném terénu

Na krušnohorském semmeringu se střetly vlaky dvou zcela různých generací a různých vah – z Johanngeorgenstadtu jel téměř stotunový moderní motorák Regioshark, který je v provozu zhruba pět let, z Karlových Varů lehká čtyřicetitunová motorová jednotka Regionova, která sice prošla rekonstrukcí v minulém desetiletí, původní konstrukce však je stará desítky let. Podle Jana Kučery se regionova po nárazu posunula o dvanáct metrů zpět. „Vzhledem k tomu, že na trati je traťová rychlost 50 kilometrů v hodině, dá se předpokládat, že srážka byla zhruba do 100 kilometrů v hodině,“ uvedl.

Při srážce zahynuli dva lidé, jeden z nich byl německý občan. Vlaky se střetly necelý kilometr od nádraží v nepřístupném hornatém terénu. Hasiči museli bez pomoci techniky vynášet zraněné včetně zaklíněných lidí z obou souprav. Zranění byli vyproštěni a rozvezeni do nemocnic během tří hodin, jsou mezi nimi také němečtí státní příslušníci. „Byli zde i pacienti mladší osmnácti let,“ dodal mluvčí Karlovarské krajské nemocnice Vladislav Podracký.

Nikdo ze zraněných není v ohrožení života. Čtyři lidé, kteří utrpěli vážná zranění, skončili v plzeňské fakultní nemocnici – neboť karlovarská nemocnice nemá status traumacentra – a jsou ve stabilizovaném stavu. „Dva z nich leží na klinice anesteziologie a resuscitace, jeden na ortopedické klinice a jeden na chirurgickém oddělení,“ uvedla náměstkyně ředitele plzeňské nemocnice Andrea Mašínová. Zranění, které ošetřili lékaři v Karlových Varech, již odešli domů. „Jednalo se především o lehčí zranění, pohmožděniny, tržné rány a podobně,“ popsal Podracký.

Podle perninské starostky Jitky Tůmové byli ve vlacích hlavně turisté a také lidé, kteří se vraceli z práce. Pokud někdo netuší, zda jeho blízký nebyl účastníkem neštěstí, v jakém je stavu nebo kam byl převezen, může se obrátit na linku pro psychologickou pomoc 950 380 180.

Jako první byli na místě nehody dobrovolní hasiči z Perninku, podle starostky se původně domnívali, že jedou k motoráku, který nejspíše narazil do padlého stromu. Že se srazily dva vlaky, zjistili až na místě. Vzhledem k horskému terénu a špatné přístupnosti trati museli zraněné z místa havárie odnášet na nádraží.

„Veškerá pomoc šla po kolejích. Zúčastnili se toho nejen naši dobrovolní hasiči, ale samozřejmě i ostatní záchranné složky, krajští hasiči, přijeli i hasiči z Ústeckého kraje a z okolních obcí,“ podotkla starostka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Praha chce od státu pořídit zámek Veleslavín i Národní dům na Vinohradech

Praha plánuje odkoupit zámek Veleslavín od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za 210 milionů korun. Záměr schválili radní. Město o převzetí areálu usiluje delší dobu, dříve však odkup odmítalo kvůli vysoké ceně. Radní zároveň schválili i koupi Národního domu na Vinohradech za 399 milionů korun. O finálním rozhodnutí budou v obou případech ještě hlasovat zastupitelé.
před 25 mminutami

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
včera v 07:01

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
11. 4. 2026

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
11. 4. 2026

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026
Načítání...