Lidé zůstávají doma méně než na jaře. Přes omezení se v některé dny pohybují i nadprůměrně

Lidé v Moravskoslezském kraji nezůstávají tolik doma a v porovnání s jarní vlnou koronavirové epidemie se jejich pohyb mimo domov takřka nezměnil. Vyplývá to z dat projektu Atlas Mobility Vysoké školy báňské, která vyhodnocuje anonymizovaná data dodávaná mobilním operátorem. Výstupy má k dispozici úřad vlády, který jim přizpůsobuje jednotlivá opatření.

Strach z neznámého, který lidi držel doma na začátku března, už nefunguje. Obyvatelé kraje někdy opouštějí bydliště dokonce častěji. „Extrémní nárůst mobility. Pokud vezmeme podzimní krizové období, tak jednoznačně neděle. V neděli byla dokonce mobilita vyšší než obvykle v takovýto den,“ řekl Miroslav Vozňák z Fakulty elektrotechniky a informatiky. 

Pokud jde o srovnání za celou zemi a oproti předcházejícím víkendům, tak počet těch, kteří o tom posledním nikam nevyjeli, klesl o 66 procent, vyplývá z měření. Další opatření proti šíření covidu-19 vláda oznámila teď v pondělí, do dat se tak například zákaz nočního vycházení ještě nemohl projevit.

Atlas mobility využívá takzvaná anonymizovaná provozní data přímo ze sítě. Není tedy schopen určit pohyb konkrétní osoby v čase. Nicméně lze zjistit pohyb populace v daném území.

„K šetření můžete dojít třemi způsoby. První způsob je použít data přímo z mobilního telefonu, tak jak to dělá chytrá karanténa a Google, druhý způsob je provést terénní šetření. Třetí způsob je vytáhnout informace ze sítě,“ vyjmenoval Vozňák.

Mobilní jsou i obyvatelé Středočeského kraje, kde ale lidé častěji a z větší vzdálenosti dojíždějí do práce. Nejvíce se pohyb lidí omezil v Libereckém kraji. „Data mohou on-line ukazovat, co se děje v území a jaké jsou dopady jednotlivých opatření,“ uvedl sociolog Lubor Hruška-Tvrdý z vědeckého centra Accendo. „Je ale potřeba říct, že data musí mít sociologickou interpretaci. Člověk musí znát, co v prostoru je, aby nedošlo k záměně dat,“ dodal.

Nedělní uzavírku obchodů si lidé vynahradí v jiné dny

Jaký efekt na mobilitu bude mít nedělní uzavření všech obchodů, bude jasné po víkendu. Ekonomové jsou z pohledu možného snížení sociálních interakcí skeptičtí. Lidé se podle nich budou v obchodech potkávat intenzivněji v jiných dnech.

„Z velké části budou nemožnost nakupovat v neděli kompenzovat zvýšenými nákupy zejména v sobotu, ale také v pátek. V těchto dnech bude v obchodech více lidí a více sociálních kontaktů,“ vysvětlil ekonom a analytik Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda.

Omezení provozu prodejen a pohybu obyvatel zatím nejvíc ekonomicky nahrává internetovým obchodům. Letos jich v České republice vznikly tisíce a v přepočtu na obyvatele jich je už v zemi dokonce nejvíce na celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Moravskoslezský kraj

Na haldě Heřmanice se nebude budovat sarkofág, ale vzdušné oddělovací stěny

Sarkofág, který plánoval státní podnik Diamo, se na haldě Heřmanice v Ostravě stavět nebude. Sanace haldy bude pokračovat zejména stavbou vzdušných oddělovacích stěn. Shodli se na tom účastníci schůzky v Praze, na které byli zástupci ministerstva průmyslu a obchodu, Diama, města Ostravy, Moravskoslezského kraje či společnosti OKK Koksovny.
13:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoKde chybí pobočky, jezdí úředníci pomáhat s daňovými přiznáními přímo do terénu

Úředníci finančního úřadu Moravskoslezského kraje vyjíždějí pomáhat správně podat daně, navštíví proto obce bez pobočky jako jsou Hlučín, Český Těšín nebo Vítkov. Úředníci dle regionální mluvčí Finančního úřadu Petry Homolové začali s výjezdy v pondělí, kdy navštívili Orlovou a Bohumín. Navštívilo je skoro šest stovek lidí, kteří podali 570 daňových přiznání. Prvního dubna končí termín pro podání papírového daňového přiznání, termín čtvrtého května platí pro přiznání daně elektronicky a uzávěrka prvního července se týká jen osob podávajících přiznání prostřednictvím daňových poradců a advokátů, vysvětlila Homolová.
17. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Katastrální úřady plánují další rušení poboček, místní jsou proti

Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj plánuje zrušit své pracoviště v Bruntálu a jeho agendu přesunout do Krnova. Podle úřadu k tomu vedou provozní důvody i nízká vytíženost bruntálského pracoviště. S plánem ale nesouhlasí obyvatelé ani vedení města. Obávají se, že se zhorší dostupnost katastrálních služeb. Zrušení čeká podle Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) letos ještě pracoviště v Rumburku a Velkém Meziříčí.
11. 3. 2026

Ve Studénce se uzavře nebezpečný železniční přejezd. Pokračuje stavba podjezdu

Stavba podjezdu pod železniční tratí ve Studénce na Novojičínsku postupuje do hlavní fáze. V sobotu 7. března se uzavře frekventovaný přejezd, který je považován za velmi nebezpečný. Zanikne tak křížení hlavní trati mezi Přerovem a Ostravou s důležitou silnicí. Provoz vlaků zůstane zachován, osobní i nákladní auta budou muset místo objíždět. Stavba podjezdu má být hotová příští rok.
6. 3. 2026

Velké bahnotoky a mury mohou vznikat i v Česku, varují výzkumníci

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří v Česku mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Opírají se o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle vědců by bylo vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, která by dokázala těmto ničivým událostem předcházet.
4. 3. 2026

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
3. 3. 2026
Načítání...