Kuchaři o nich mluví jako o surovině tradiční i moderní gastronomie, a to nejen v Olomouckém kraji. Tvarůžky se stávají regionálním fenoménem, vyrábí se z nich různé speciality, dokonce i tvarůžková zmrzlina. Loštice, kde tento tradiční moravský sýr zraje, se díky tvarůžkům stávají cílem turistů, které zajímá nejen výrobní postup, ale i tvarůžkové speciality. V Lošticích ostatně před 25 lety vzniklo Muzeum Olomouckých tvarůžků.
Loštičtí nedají na „tvargle“ ze své výrobny dopustit. I když obal říká, že syrečky jsou z Olomouce
Jak dlouho se tvarůžky v Olomouckém kraji vyrábí, nikdo přesně neví. Odhaduje se však, že jejich historie se začíná psát už někdy v 15. století. Tehdy bylo běžné, že si tvarůžky doma lidé připravovali sami, a poté je prodávali na tržištích. Nakonec se staly součástí běžného hanáckého jídelníčku.
Sláva tvarůžků se nakonec dostala i za hranice Olomouckého kraje. Představily se na světové výstavě ve Vídni v roce 1872, kde získaly ocenění, a díky masivnímu budování železnice po celé Evropě se postupně dostaly na světové trhy. Tento sýr se stal tak oblíbeným, že si na něj ještě nedávno dělaly nároky i okolní státy. Olomoucké tvarůžky ale nakonec získaly chráněné zeměpisné označení Evropské unie.
Smrdí nebo nesmrdí?
Jsou známé svým výrazným odérem. U někoho okamžitě spouští Pavlovův reflex, při kterém ožijí chuťové buňky, někdo však raději uteče hned, jak se otevře plastový obal.
V Olomouci už zřejmě spousta lidí od přespolních slyšela dotaz: „Nepáchne to u vás ve městě?“ Taková otázka musí u rodilého Olomoučana zákonitě vyvolat úsměv, každý místní totiž ví, že Olomoucké tvarůžky se nevyrábí v Olomouci ale v Lošticích na Šumpersku. Dřív se sice produkovaly i v hanácké metropoli, Hněvotíně a na dalších místech, dnes však mají tvarůžky s Olomoucí společný jen název.
Na otázku, proč se tedy tvarůžky jmenují Olomoucké, se hledá těžko odpověď. Pravděpodobně je to dáno tím, že byly hlavním sortimentem na olomouckých trzích už před stovkami let. Spousta obyvatel Loštic by ale název Loštické tvarůžky uvítala. Na tvarůžky jsou v Lošticích hrdí, významné návštěvy vítají chlebem s máslem – a tvarůžkem.
Tvarůžkové muzeum má už čtvrt století
Město těží ze slávy tvarůžků ve velkém a reagoval na to i jejich výrobce A. W. Loštice. Už před lety, když firma zaznamenala velký zájem návštěvníků města o výrobu tvarůžků, vybudovala přímo ve výrobně improvizované muzeum. Zájem byl však tak obrovský, že prostory ve výrobně přestávaly kapacitně stačit.
Frima nakonec odkoupila nedalekou budovu, kde vybudovala Muzeum Olomouckých tvarůžků, to je dnes jedním z hlavních cílů turistů, kteří do Loštic zavítají. „Jdo o živé muzeum nejen o Olomouckých tvarůžkách, ale nabízí i širší pohled na celé sýrařství i historické souvislosti oblasti Haná. Informuje také o osudech výrobců a současné výrobě,“ řekl jednatel firmy Jaroslav Kovář. Muzeum nedávno oslavilo pětadvacáté výročí.
O tom, že zájem o jediný původní moravský sýr narůstá, svědčí i fakt, že v Olomouckém kraji snad nenajdete jedinou restauraci, která by ve svém jídelníčku neměla alespoň jedno tvarůžkové jídlo. Snad jen s výjimkou veganských restaurací, vietnamských bister nebo pizzerií. I když tvarůžková pizza není v Olomouckém kraji také nic neobvyklého, Ital by však zřejmě nejásal.
Tradičnějšími jídly v moravských restauracích jsou například smažené tvarůžky, masové kapsy s tvarůžky nebo takzvaná loštická česnečka. Gastronomie se však vyvíjí a stále častěji se tvarůžky přidávají i do méně obvyklých jídel. V Lošticích funguje například tvarůžková cukrárna, kde z olomouckých syrečků vyrábějí slané cukroví a jedna z loštických kaváren zase vyrábí tvarůžkovou zmrzlinu. Její majitel si ji dokonce nechal patentovat.
Festival, na který míří davy
Na neobvyklé recepty z tvarůžků se specializuje také Olomoucký tvarůžkový festival, který už čtvrtým rokem pořádá město Olomouc. Letos se konal koncem dubna a své stánky tam mělo 36 místních restaurací, mezi nimi i ty nejluxusnější, které vaří jen z těch nejkvalitnějších surovin. Návštěvníci mohli ochutnat například fregolu s trhaným kachním masem s tvarůžky, tvarůžkovou zelňačku nebo čokoládový mousse ve skle s tvarůžkovou pěnou.
„Na tvarůžkový festival míří lidé nejenom z Česka, ale i ze Slovenska, Polska či Rakouska. Velký zájem vzbudil i u asijských turistů z Japonska či Jižní Koreji. Na festival dojíždí zahraniční návštěvníci převážně organizovaně, formou zájezdů cestovních kanceláří,“ řekla vedoucí odboru cestovního ruchu olomouckého magistrátu Karin Vykydalová.
První ročník festivalu startoval už v roce 2016 a město si za něj vysloužilo drobnou kritiku. Zájem byl totiž tak velký, že některým stánkařům začaly tvarůžky rychle docházet a na spoustu lidí se nedostalo. V následujích letech tak město zajistilo mnohonásobně větší množství tvarůžků a vyplatilo se. Počet návštěvníků každým rokem narůstá.