Loštičtí nedají na „tvargle“ ze své výrobny dopustit. I když obal říká, že syrečky jsou z Olomouce

Kuchaři o nich mluví jako o surovině tradiční i moderní gastronomie, a to nejen v Olomouckém kraji. Tvarůžky se stávají regionálním fenoménem, vyrábí se z nich různé speciality, dokonce i tvarůžková zmrzlina. Loštice, kde tento tradiční moravský sýr zraje, se díky tvarůžkům stávají cílem turistů, které zajímá nejen výrobní postup, ale i tvarůžkové speciality. V Lošticích ostatně před 25 lety vzniklo Muzeum Olomouckých tvarůžků.

Jak dlouho se tvarůžky v Olomouckém kraji vyrábí, nikdo přesně neví. Odhaduje se však, že jejich historie se začíná psát už někdy v 15. století. Tehdy bylo běžné, že si tvarůžky doma lidé připravovali sami, a poté je prodávali na tržištích. Nakonec se staly součástí běžného hanáckého jídelníčku.

Sláva tvarůžků se nakonec dostala i za hranice Olomouckého kraje. Představily se na světové výstavě ve Vídni v roce 1872, kde získaly ocenění, a díky masivnímu budování železnice po celé Evropě se postupně dostaly na světové trhy. Tento sýr se stal tak oblíbeným, že si na něj ještě nedávno dělaly nároky i okolní státy. Olomoucké tvarůžky ale nakonec získaly chráněné zeměpisné označení Evropské unie.

Smrdí nebo nesmrdí?

Jsou známé svým výrazným odérem. U někoho okamžitě spouští Pavlovův reflex, při kterém ožijí chuťové buňky, někdo však raději uteče hned, jak se otevře plastový obal.

V Olomouci už zřejmě spousta lidí od přespolních slyšela dotaz: „Nepáchne to u vás ve městě?“ Taková otázka musí u rodilého Olomoučana zákonitě vyvolat úsměv, každý místní totiž ví, že Olomoucké tvarůžky se nevyrábí v Olomouci ale v Lošticích na Šumpersku. Dřív se sice produkovaly i v hanácké metropoli, Hněvotíně a na dalších místech, dnes však mají tvarůžky s Olomoucí společný jen název.  

Na otázku, proč se tedy tvarůžky jmenují Olomoucké, se hledá těžko odpověď. Pravděpodobně je to dáno tím, že byly hlavním sortimentem na olomouckých trzích už před stovkami let. Spousta obyvatel Loštic by ale název Loštické tvarůžky uvítala. Na tvarůžky jsou v Lošticích hrdí, významné návštěvy vítají chlebem s máslem – a tvarůžkem.

Obyvatelé Loštic jsou patrioti, takže jsem se s názorem, že by tvarůžky měly být Loštické, už setkala. O žádných sporech ale nevím. Vůně tvarůžků linoucí se z našeho města je jasným dokladem toho, kde se vyrábějí, a zažitý regionální název tuto skutečnost nemůže změnit.
Šárka Havelková Seifertová
starostka Loštic (SNK Občané pro Loštice)

Tvarůžkové muzeum má už čtvrt století

Město těží ze slávy tvarůžků ve velkém a reagoval na to i jejich výrobce A. W. Loštice. Už před lety, když firma zaznamenala velký zájem návštěvníků města o výrobu tvarůžků, vybudovala přímo ve výrobně improvizované muzeum. Zájem byl však tak obrovský, že prostory ve výrobně přestávaly kapacitně stačit.

Frima nakonec odkoupila nedalekou budovu, kde vybudovala Muzeum Olomouckých tvarůžků, to je dnes jedním z hlavních cílů turistů, kteří do Loštic zavítají. „Jdo o živé muzeum nejen o Olomouckých tvarůžkách, ale nabízí i širší pohled na celé sýrařství i historické souvislosti oblasti Haná. Informuje také o osudech výrobců a současné výrobě,“ řekl jednatel firmy Jaroslav Kovář. Muzeum nedávno oslavilo pětadvacáté výročí.

Oslavy 25. výročí od založení Muzea Olomouckých tvarůžků
Zdroj: A. W. Loštice

O tom, že zájem o jediný původní moravský sýr narůstá, svědčí i fakt, že v Olomouckém kraji snad nenajdete jedinou restauraci, která by ve svém jídelníčku neměla alespoň jedno tvarůžkové jídlo. Snad jen s výjimkou veganských restaurací, vietnamských bister nebo pizzerií. I když tvarůžková pizza není v Olomouckém kraji také nic neobvyklého, Ital by však zřejmě nejásal. 

Tradičnějšími jídly v moravských restauracích jsou například smažené tvarůžky, masové kapsy s tvarůžky nebo takzvaná loštická česnečka. Gastronomie se však vyvíjí a stále častěji se tvarůžky přidávají i do méně obvyklých jídel. V Lošticích funguje například tvarůžková cukrárna, kde z olomouckých syrečků vyrábějí slané cukroví a jedna z loštických kaváren zase vyrábí tvarůžkovou zmrzlinu. Její majitel si ji dokonce nechal patentovat. 

Festival, na který míří davy

Na neobvyklé recepty z tvarůžků se specializuje také Olomoucký tvarůžkový festival, který už čtvrtým rokem pořádá město Olomouc. Letos se konal koncem dubna a své stánky tam mělo 36 místních restaurací, mezi nimi i ty nejluxusnější, které vaří jen z těch nejkvalitnějších surovin. Návštěvníci mohli ochutnat například fregolu s trhaným kachním masem s tvarůžky, tvarůžkovou zelňačku nebo čokoládový mousse ve skle s tvarůžkovou pěnou.

„Na tvarůžkový festival míří lidé nejenom z Česka, ale i ze Slovenska, Polska či Rakouska. Velký zájem vzbudil i u asijských turistů z Japonska či Jižní Koreji. Na festival dojíždí zahraniční návštěvníci převážně organizovaně, formou zájezdů cestovních kanceláří,“ řekla vedoucí odboru cestovního ruchu olomouckého magistrátu Karin Vykydalová.

Olomoucký tvarůžkový festival 2019
Zdroj: Magistrát města Olomouce/Blanka Martinovská

První ročník festivalu startoval už v roce 2016 a město si za něj vysloužilo drobnou kritiku. Zájem byl totiž tak velký, že některým stánkařům začaly tvarůžky rychle docházet a na spoustu lidí se nedostalo. V následujích letech tak město zajistilo mnohonásobně větší množství tvarůžků a vyplatilo se. Počet návštěvníků každým rokem narůstá. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Sanitka vyjíždí, o život pacientů už bojují first respondeři. Jsou jich stovky

Takzvaní first respondeři zachraňují životy v průměru o tři minuty dříve, než se na místo dostanou profesionální záchranáři. V Královéhradeckém kraji například zdravotníkům asistuje přes čtyři sta dobrovolníků, kteří jen loni pomáhali u více než sto padesáti případů. Spolupráci s veřejností si chválí i v Plzeňském kraji. V tuzemsku ale není zapojení veřejnosti plošné. Ostatní kraje spoléhají na first respondery z řad profesionálů a spolupráci s veřejností odmítají.
před 4 mminutami

Pískovny lákají čistou vodou, plavcům ale může hrozit nebezpečí

Letní teploty přitahují lidi k vodě, často ale i tam, kde je koupání zakázané. Například na pískovny v okolí Suchdola nad Lužnicí. Z pěti místních pískoven jsou, až na jednu výjimku, všechny využívány k těžbě či jako zdroj pitné vody. Přesto je lidé navštěvují a ohrožují vlastní bezpečnost i kvalitu vody.
před 3 hhodinami

„Láska pro všechny.“ Centrem Brna prošel duhový průvod

Poklidným tempem s duhovými vlajkami, deštníky i transparenty prošel centrem jihomoravské metropole průvod Brno Pride Parade, který zakončuje festival Brno Pride Week. Ten se zaměřuje na lidi nejrůznějších sexuálních a genderových identit. Pořadatelé se k akci vrátili po roce, předtím se čtrnáct let nekonala. Odpůrci komunity ji v minulosti opakovaně narušovali.
před 14 hhodinami

V Opatovicích nad Labem postaví skladovací halu, navzdory odporu části obce

Přes letitý odpor části obyvatel začne v Opatovicích nad Labem na Pardubicku stavba skladovací haly, proti níž se v referendu vyslovila většina hlasujících. Podle developerské firmy místní obyvatelé najdou díky hale práci a Opatovice z ní budou mít prospěch na dani z nemovitostí.
včera v 08:31

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
včera v 06:00

Vlaky na koridoru mezi jihem Čech a Prahou nejezdily několik hodin

Kvůli poškození trakčního vedení nejezdily v pátek několik hodin vlaky na železničním koridoru mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Porucha se týkala úseku Veselí nad Lužnicí – České Budějovice, v němž cestující vozily náhradní autobusy. Provoz byl po osmé hodině večerní obnoven, uvedly České dráhy.
20. 6. 2025Aktualizováno20. 6. 2025

Násilí ze strany blízkých čelí téměř třetina seniorů, ukázal průzkum

Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ vraždy nemocné seniorky. Obžalovaná je sociální asistentka, která podle spisu úmyslně zanedbávala své povinnosti, kvůli čemuž její známá zemřela. Násilí od blízkých osob čelí skoro třicet procent starších lidí, ukázal nový sociologický průzkum Masarykovy univerzity. Ten se zaměřil také na situaci v pobytových službách.
20. 6. 2025

V Praze vznikne nová čtvrť. Panují spory o to, kdo na ní víc „vydělá“

Na zanedbaném a nepříliš vábném území kolem Florence a Masarykova nádraží má v metropoli vzniknout nová moderní čtvrť postavená společností Penta. Praha ve čtvrtek schválila dvě změny územního plánu, které byly pro výstavbu nutné. Podle organizace Arnika mělo město za tuto „úlitbu“ vyjednat například větší počet dostupných bytů, podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (STAN) ale metropole získala od developera mnohem víc, než předpokládala. Otázkou zůstává, co se stane s autobusovým nádražím.
20. 6. 2025
Načítání...