Brusel – Olomoucké tvarůžky, tradiční moravský sýr s výraznou vůní, získaly chráněné zeměpisné označení Evropské unie. Češi o zařazení tvarůžků na unijní seznam bojovali šest let. Udělení chráněného zeměpisného označení po celou dobu blokovali Němci a Rakušané, jejichž hlavním argumentem proti němu byl poválečný odsun z Československa. Dnes výbor složený ze zástupců členských zemí unie s konečnou platností schválil, že Češi mají na ochranné označení plné právo.
Olomoucké tvarůžky vyhrály tvrdý boj proti Němcům a Rakušanům
Tvarůžky už mohou být pouze z Olomouce, jakékoliv napodobeniny na evropský trh nesmí. Pokud by někdo toto nařízení porušil, hrozí mu přísné sankce. Pouze Němci a Rakušané dostali výjimku. Ještě pět let budou moci označení tvarůžky užívat v němčině. Prodávat se tedy budou moci Olmützer Quargel.
Chráněné označení je klíčem ke zvýšení českého exportu tvarůžků
Vedení společnosti A.W. Loštice, která je jediným výrobcem pravých olomouckých tvarůžků na světě, přidělení chráněného označení potěšilo. Je to podle ní klíč k rozšiřování aktivit v zahraničí. „V tuto chvíli ještě ne, protože podle našich informací by Němci a Rakušané měli mít možnost ještě pět let používat název olomoucké tvarůžky. Po uplynutí této lhůty se dá očekávat, že by se nám vývoz mohl zvýšit,“ míní jednatel společnosti A.W. Karel Hlaváček.
O tvarůžky se v uplynulých šesti letech strhla tvrdá diplomatická bitva. „Byla to dlouhá, náročná bitva. Využili jsme při ní všechny zbraně v diplomatickém arzenálu,“ uvedla velvyslankyně České republiky při EU Milena Vicenová.
O zeměpisnou ochranu tvarůžků Češi v Bruselu požádali krátce po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Proti se ale postavili Němci a Rakušané, kteří argumentovali svými historickými právy. Praze se s nimi nepodařilo dohodnout, spor se nakonec dostal na stůl Evropské komise.
Teprve dnes se Olomoucké tvarůžky zařadily mezi více než dvacítku výrobků z České republiky, které se mohou pyšnit chráněným označením EU. Jsou mezi nimi například Mariánskolázeňské oplatky, Hořické trubičky, Pardubický perník nebo České pivo. V poslední době se Česku daří získávat chráněné označení pro sýry, zhruba před půl rokem ho obdržela Jihočeská niva.
Jak se vyrábí tvarůžky
Málokdo ví, že tvarůžky jsou velice lehký a dietní sýr, který obsahuje jen zhruba 1 procento tuku. U jejich zrodu stojí kyselý tvaroh a sůl. Směs se nechá přibližně 14 dní uležet. Poté se hmota pomele, vytvaruje do obvyklého tvaru a na rýhovaných deskách vloží do sušárny.
Ze sušárny tvarůžky putují do zracích beden a odtud na promytí. Poté se nechají za neustálého otáčení přibližně 8 dní zrát, až se na jejich povrchu objeví charakteristický nažloutlý maz. To už jsou tvarůžky téměř hotové. Zabalí se a uloží k dozrání. Čím déle zrají, tím více se zvýrazňuje charakteristická vůně.
Kde se tvarůžky vzaly
Tvarůžky jsou svou povahou spjaté s venkovem. Kdy se poprvé objevily na selském stole, se přesně neví. První zmínka o nich pochází z 15. století, později patřily k pochoutkám na stole císaře Rudolfa II.
Až do 19. století se tvarůžky vyráběly podomácku, později se výroba přesunula do Loštic nedaleko Olomouce. Zdejší továrna rodiny Wesselsů postupně vytlačila konkurenci.
Tvarůžky slavily úspěchy nejen v českých zemích, ale i ve světě. Velkého ocenění se jim dostalo například v roce 1872 na světové výstavě ve Vídni. K cestě na zahraniční trhy tvarůžkům pomohla především železnice, která umožnila jejich rychlý rozvoz.
GALERIE
Olomoucké tvarůžky