Olomoucké tvarůžky vyhrály tvrdý boj proti Němcům a Rakušanům

Brusel – Olomoucké tvarůžky, tradiční moravský sýr s výraznou vůní, získaly chráněné zeměpisné označení Evropské unie. Češi o zařazení tvarůžků na unijní seznam bojovali šest let. Udělení chráněného zeměpisného označení po celou dobu blokovali Němci a Rakušané, jejichž hlavním argumentem proti němu byl poválečný odsun z Československa. Dnes výbor složený ze zástupců členských zemí unie s konečnou platností schválil, že Češi mají na ochranné označení plné právo.

Tvarůžky už mohou být pouze z Olomouce, jakékoliv napodobeniny na evropský trh nesmí. Pokud by někdo toto nařízení porušil, hrozí mu přísné sankce. Pouze Němci a Rakušané dostali výjimku. Ještě pět let budou moci označení tvarůžky užívat v němčině. Prodávat se tedy budou moci Olmützer Quargel.

Chráněné označení je klíčem ke zvýšení českého exportu tvarůžků

Vedení společnosti A.W. Loštice, která je jediným výrobcem pravých olomouckých tvarůžků na světě, přidělení chráněného označení potěšilo. Je to podle ní klíč k rozšiřování aktivit v zahraničí. „V tuto chvíli ještě ne, protože podle našich informací by Němci a Rakušané měli mít možnost ještě pět let používat název olomoucké tvarůžky. Po uplynutí této lhůty se dá očekávat, že by se nám vývoz mohl zvýšit,“ míní jednatel společnosti A.W. Karel Hlaváček.

O tvarůžky se v uplynulých šesti letech strhla tvrdá diplomatická bitva. „Byla to dlouhá, náročná bitva. Využili jsme při ní všechny zbraně v diplomatickém arzenálu,“ uvedla velvyslankyně České republiky při EU Milena Vicenová.

O zeměpisnou ochranu tvarůžků Češi v Bruselu požádali krátce po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Proti se ale postavili Němci a Rakušané, kteří argumentovali svými historickými právy. Praze se s nimi nepodařilo dohodnout, spor se nakonec dostal na stůl Evropské komise.

Teprve dnes se Olomoucké tvarůžky zařadily mezi více než dvacítku výrobků z České republiky, které se mohou pyšnit chráněným označením EU. Jsou mezi nimi například Mariánskolázeňské oplatky, Hořické trubičky, Pardubický perník nebo České pivo. V poslední době se Česku daří získávat chráněné označení pro sýry, zhruba před půl rokem ho obdržela Jihočeská niva.

Jak se vyrábí tvarůžky

Málokdo ví, že tvarůžky jsou velice lehký a dietní sýr, který obsahuje jen zhruba 1 procento tuku. U jejich zrodu stojí kyselý tvaroh a sůl. Směs se nechá přibližně 14 dní uležet. Poté se hmota pomele, vytvaruje do obvyklého tvaru a na rýhovaných deskách vloží do sušárny.

Ze sušárny tvarůžky putují do zracích beden a odtud na promytí. Poté se nechají za neustálého otáčení přibližně 8 dní zrát, až se na jejich povrchu objeví charakteristický nažloutlý maz. To už jsou tvarůžky téměř hotové. Zabalí se a uloží k dozrání. Čím déle zrají, tím více se zvýrazňuje charakteristická vůně.

Kde se tvarůžky vzaly

Tvarůžky jsou svou povahou spjaté s venkovem. Kdy se poprvé objevily na selském stole, se přesně neví. První zmínka o nich pochází z 15. století, později patřily k pochoutkám na stole císaře Rudolfa II.

Až do 19. století se tvarůžky vyráběly podomácku, později se výroba přesunula do Loštic nedaleko Olomouce. Zdejší továrna rodiny Wesselsů postupně vytlačila konkurenci.

Tvarůžky slavily úspěchy nejen v českých zemích, ale i ve světě. Velkého ocenění se jim dostalo například v roce 1872 na světové výstavě ve Vídni. K cestě na zahraniční trhy tvarůžkům pomohla především železnice, která umožnila jejich rychlý rozvoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...